O povaze, a nejenom té národní

08.11.2009,

Zamyšlení ke 28. říjnu

28. říjen vyvrcholil udělováním vyznamenání ve Vladislavském sále. Odměněni byli vojáci, političtí vězni, vědci, umělci, sportovci. Jako vždy se hned rozbíhá debata o tom, na koho se zapomnělo, kdo vyznamenán být nemusel, atd. Na vyznamenané osoby je možné mít různé názory.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Podstatnější ale je ceremoniál samotný.** Žijeme v zemi, kde nás média prakticky denně masírují sebemrskačskými výlevy o naší národní povaze (co to je?), o naší slabosti a nespolehlivosti, o ustupování totalitním režimům a dalším tlakům. Kdykoli ovšem autoři těchto paskvilů použijí slovo my nebo naše, je jasné, že sebe do toho nepočítají. Zrádci, slaboši a udavači jsou jenom ti druzí.

Důstojnou odpovědí na tyto protičeské výpady je právě každoroční udílení vyznamenání. Ta překládají alternativní obraz našeho národa. Vyznamenáni bývají každoročně vojáci, kteří nasazovali své životy za svobodné Československo. Pak vězni, kteří desítky let odolávali totalitnímu tlaku v komunistických lágrech. Pak vědci, kteří v nemožných podmínkách po celá léta odváděli solidní práci a obohatili světovou vědu řadou originálních objevů a vynálezů. Těch bylo letos nejvíce sedm.

Na své cestě kancelářské síly jsem prošla několika vědeckými pracovišti. Pamatuji se dobře, jaké u nás byly pro vědu, výzkum a medicinu podmínky. Za podprůměrné platy živořili lidé, kteří měli i světové priority. Bez kvalitních přístrojů, při nedostatku léků se u nás na vědeckých pracovištích dělala kvalitní medicina. Za ponižujících podmínek se vědečtí pracovníci snažili, mnohdy úspěšně, o nové objevy. To je základ, na němž dnes stavíme, a je ostudné, že si to polistopadoví politici tak málo uvědomují.

Jednou do roka předstupují před veřejnost lidé, o nichž se jinak nepíše a nemluví. A jejich skromné vystoupení nám každoročně připomene, že náš národ má úctyhodné množství statečných a významných osobností.

Některé jiné národy jsou na svou minulost a na své elity hrdé. U nás se stalo módou vlastním národem pohrdat a vynášet o něm zkratovité úsudky. Vlastenectví, tak živé ještě před 2. světovou válkou, dnes vymizelo, i když právě dnes máme na co být hrdí. Bez hrdosti na minulost se nám půjde do budoucnosti těžko.

Vlastenectví není žádný šovinismus. Je to poctivé přiznání všeho dobrého, co se u nás vykonalo, dokázalo a přetrpělo. Není toho málo.

Michaela Freiová

Další články

Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Nový kurz: Biblické a teologické základy duchovního osvobozování

30.09.2026, KTF UK

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.