Diskriminuje Česko homosexuály, nebo spíš rodinu?

19.03.2010,


Minulý týden překvapil českou veřejnost i média předseda Svazu odborářů služeb a dopravy Jaromír Dušek výroky o tom, že vrcholový management Českých drah a Ministerstva dopravy ovládá blíže nespecifikované homosexuální spiknutí. Nepředložil přitom žádné důkazy, které by jeho tvrzení dokládaly. Prakticky celá česká společnost reagovala na výroky tím, že je odsoudila.

Jednalo by se jen o jednu z mnoha epizodních mediálních přestřelek, kdyby nepoukazovala na cosi nezdravého, co ve společnosti je. Je tímto nezdravým ale skutečně diskriminace sexuálních minorit?**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Socialisté a liberálové euroatlantického světa již dlouho usilují o údajné zrovnoprávnění osob s odlišnou sexuální orien­tací. Nejprve došlo k dekriminalizaci, ukončení trestnosti sodomie. Následovala depatologizace, spíše politicky než vědecky motivované vyškrtnutí homosexuality z Mezinárodní klasifikace nemocí. Tím se stalo nelegální i prakticky jakékoli poradenství zaměřené na účinnou pomoc těmto lidem. Zejména ve Spojených státech existovala řada svépomocných skupinek a psychoterapeutických metod, které vzaly za své. Svědectví uzdravených homosexuálních mužů a žen byla zpochybněna a odsunuta na okraj. Došlo k zrovnoprávnění věkové hranice pro heterosexuální a homose­xuální styk. Tím přestala společnost poskytovat ochranu naivním a snadno manipulovatelným mladým lidem s nevyhraněnou sexuální identitou okolo puberty. Třetím krokem socialisticko-liberálního budování ráje na zemi, spolu s masivním šířením antikoncepce, povinnou sexuální výchovou ve školách a bojem za široký přístup k potratům, je institucionalizace homosexuálního soužití.

Evropou i Spojenými státy zaznívají stále absurdnější požadavky, které se stupňují vzápětí po dosažení nějakých práv. Řada států přistoupila na určitou formu civilního svazku, někde dokonce zcela rovnoprávného s manželstvím. Vedou se debaty o adopci stejnopohlavními páry. Parlamentní shromáždění Rady Evropy se zabývalo zprávou švýcarského socialisty Andrease Grosse k otázkám diskriminace na bázi sexuální orientace a genderové identity.

Absurdní Grossova zpráva jde svými návrhy výraznou měrou nad rámec stávající legislativy zaručující nediskriminaci a posouvá koncept nediskriminace ke konceptu nerozlišování. Zpráva přesahuje jakékoli požadavky mezinárodního i evropského práva a návrh usnesení zasahuje do práva na svobodu projevu, svědomí a náboženského přesvědčení, vyšších zájmů dítěte i suverenity zemí co do způsobu ochrany rodiny, veřejného zdraví, morálky a ochrany dítěte. Klade si někdo otázku, jak jsou v současné době diskriminovány rodiny s dětmi oproti singles? To se týká daní, zdravotního a sociálního pojištění, stále nižších výdajů na veřejnou dopravu a dalších nezbytných služeb.

Katechismus katolické církve důsledně rozlišuje mezi sexuální orientací (která je mravně nelišná) a sexuálním chováním a vybízí nejen k citlivému přístupu vůči takto zaměřeným osobám, ale i k respektu vůči osobnímu soukromí. Navíc učení katolické církve jasně říká, že křesťané mají, ruku v ruce se všemi lidmi dobré vůle, bojovat proti jakékoli formě nespravedlivé diskriminace.

Vrátíme-li se ke kauze Dušek, je vhodné, abychom se osob, o které se otírá, zastali, protože to, co předvedl, je ukázkovou formou diskriminace. Zasáhl neoprávněně do práv konkrétních osob, odhaluje-li cokoli z jejich soukromí, a ještě ke všemu jen na základě nestoudných spekulací. Zde je jedinečný prostor pro to, aby křesťané ukázali, že diskriminace je vlastní socialisticko-liberální klice (ke které se hrdě hlásí i Jaromír Dušek), a nikoli věřícím. Nyní se Dušek opřel do (údajných) homose­xuálů. Příště se ale kdokoli další může například opřít do (údajných) katolíků, kteří (zločinně) jednají ve shodě a snaží se blokovat úžasné zákony proti přirozenému řádu. Až toto nastane, zastane se někdo katolíků? Ukáže se, že naše společnost měří všem stejným metrem?

Josef Mudra


Další články



Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Úžasné proroctví z doby, kdy byl Fulton Sheen ministrantem

14.10.2026, Catholic Arena

Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.

Hlubší souvislosti poklesu porodnosti

29.09.2026, RC Monitor 17/2026

Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.