Paradox umění a hrůzy

15.03.2003, Salisbury Review


Výstava "Aztékové" v Královské akademii je uspořádána velkolepě. Sotva bychom však našli více šokující kontrast mezi mimořádnými výkony nějakého národa a jeho strašlivou náboženskou naukou a praxí. Bez kola i tvrdých kovů a s jen primitivním nefonetickým písmem dokázali Aztékové budovat chrámy vyšší než kastilská katedrála a jejich hlavní město Tenochtitlan ležící na jezeře bylo rozlehlejší a lidnatější než kterékoli město v Evropě 16. století. **Zemědělské úspěchy Střední Ameriky patří k nejpozoruhodnějším vymoženostem předkolumbovské doby. Právě tam se prvně objevily pokrmy jako čokoláda nebo různé druhy bobů.

Nejvýznačnějším specifickým rysem Aztéků nebyla ani tak jejich bezohledná krutost. I starověké despotismy Středního Východu a Asie byly založeny na surovém násilí. Alespoň jedna velká semitská kultura - kartaginská - znala též lidské oběti. Pro Aztéky však bylo příznačné jejich militarizované náboženství lidské oběti. Tím se vnucuje otázka: může být nějaké náboženství vnitřně špatné? Vnitřně, přímo svou povahou špatné může jistě být sekulární politické přesvědčení; o tom jsou dnes přesvědčeni velmi mnozí západní intelektuálové, ačkoli se této reputaci všeobecně těší pouze nacismus. Kde však může být něco spásonosného v kultech, v nichž, jak se zdá, byl úplně zlikvidován rozdíl mezi dobrem a zlem, jak tomu namnoze bylo v předkolumbovské Americe? Ritualizovaná vražda představovalala přímo cíl a smysl - telos - aztécké společenské existence. Chestertonův postřeh, podle něhož Evropané kritizující své vlastní civilizace vždy předpokládají, že před příchodem Evropanů byl všude ráj, neztratil nic ze své přiléhavosti.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Krvavá mánie Aztéků byla založena na jejich mytologii stvoření. Bohové obětovali sami sebe, aby udrželi řád stvoření, a mohli být usmiřováni a dostávat zadostiučinění pouze nekonečným masakrem. Ani slunce by bez něho nemohlo vyjít. Vyobrazení aztéckých bohů je záměrně ošklivé; naproti tomu klasická evropská božstva byla záměrně zobrazována jako krásná. Na výstavě jsou opravdu krásné umělecké výtvory - žáby, hadi, znamenitě provedená zobrazení hmyzu -, ale jiné, vypracované stejně dovedně, nemohou nevyvolávat mrazení. Například velký hrnec na ukládání stažené kůže nebo ozdobné oltářní kameny, na nichž mohlo pět kněží přidržovat rituální oběti. Aztécké náboženství bylo soustředěno na temnotu a děs; pro křesťanství je poslední realitou světlo. Křesťanský Bůh přináší v oběť sám sebe, aby vykoupil padlého člověka, a žádá za to poslušnost spíše než krev . Právem jsou někteří moderní španělští a portugalští historikové hrdí na to, že Španělé a Portugalci postavili ve všech svých amerických državách mimo zákon otroctví, kanibalismus a lidské oběti.

Výstava je pojata nehodnotícím způsobem, ukazuje slavnostní barevné artefakty z ptačích per a ornamentální skulpturu souběžně s řeznickou mašinerií, a to s nestranností, jaká by nepřicházela v úvahu, kdyby byla výstava věnována konkvistadorům. "Krásné věci jsou zkoumány na základě univerzálních kritérií." Horor je relativizován, lidským obětem se věnuje pouze letmý pohled v duchu multikulturálního přístupu, o aztéckém kanibalismu ani zmínka.

Španělé byli Středním Mexikem ohromeni, Cortés pokládal Tenochtitlan za to nejkrásnější, co kdy spatřil. Jeho muže však děsil odporný zápach krve. Španělé zničili zkaženou, k záhubě odsouzenou aztéckou civilizaci a vyplnili tak její vlastní neblahé eschatologické předtuchy. V křesťanské historii nebylo až do vzniku totalitních systémů nic tak hrozného, co by se dalo srovnat s aztéckým náboženstvím v jeho špatnosti. Jestliže totality 20. století překonaly Aztéky organizovanou ničivostí, pak proto, že disponovaly moderní technikou, a k tomu - jako Aztékové - falešnými a nízkými názory o světě.

Dennis a Mary O´Keeffe, The Salisbury Review, jaro 2003, s. 2


Další články



Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.