Islám a občanství

Americký voják islámského vyznání hodil granát na jiné americké vojáky. Je zatčen a vyšetřován. Někteří muslimští duchovní, američtí občané, vyzývají americké muslimy, aby odmítali bojovat proti zemím, jež jsou muslimské, v tomto případě proti Iráku.

Před rokem a půl, kdy v Afganistánu Američané a Britové bojovali proti fanatickému hnutí Taliban a dosáhli toho, že se Afgánci po více než čtvrtstoletí mohou těšit lidské a mírné vládě, dávali mladí bradatí muslimové demonstrativně najevo, že nebudou bojovat za svou zemi, ale spíše proti ní, se svými radikálními souvěrci.

Nelze tvrdit, že tyto příklady vypovídají o všech muslimech.** Zajisté jsou mnozí muslimové mírní a ke své vlasti loajální lidé. I kdyby ale uvedené příklady vypovídaly jen o menšinách, jsou to menšiny velmi radikální. - Radikální v jakém smyslu? Velmi neblahém.

Křesťanští občané mají mravní povinnost neposlechnout příkazy státu a vládce, pokud tyto příkazy od nich požadují, aby páchali hříchy a zlo. Ale pokud na nich vládce nežádá zlo, jsou povinni loajalitou ke své zemi. A křesťanský státník může dobře vládnout křesťanským občanům i těm občanům, kteří křesťany nejsou. Byl Churchill křesťan? Nevím, myslím, že ne, ale v tragické a zároveň heroické hodině Británie velmi dobře vedl britský lid a byl velmi dobrým státníkem občanům Velké Británie, z nichž většinu tvořili křesťané.

Jenomže takto uvažují právě křesťané. Křesťané velice jasně rozlišují mezi řádem světským a řádem duchovním, mezi tím, co patří Bohu a tím, co patří císaři. Rozlišují mezi státem a církví, mezi státem a občanskou společností. Díky tomuto rozlišení si stát v křesťanské společnosti nečiní nárok na duši občana - ta patří Bohu - a proto jsou křesťanské státy většinou svobodné. (Pohanské a názorněji neo-pohanské státy, jako jsou komunistické a nacistické, to nerespektují, proto jsou velmi nesvobodné a tyranské). Jenomže křesťanské chápání není samozřejmé. Mnohé civilizace je nesdílely a ani nesdílejí.

K nim patří civilizace islámská. Islám pojímá stát, náboženský kult a společnost jako jednotu, nerozlišený a nerozlišitelný celek. V takovémto pojetí není mnoho prostoru pro lidskou svobodu.

Jak jsem řekl, islám nerozlišuje mezi státem, společností a náboženstvím. To je ten důvod, proč mají mnozí muslimové velké problémy být loajální k normálním západním, sekulárním státům. A zároveň islám nedává žádné předpoklady pro přijetí a realizaci individuální svobody, náboženské i politické. Co z toho pro nás plyne? Pokud je na světě 1,2 miliardy muslimů a 90% z nich jsou hodní a mírumilovní lidé, pak 10% radikálů, fanatiků a extrémistů z jedné miliardy je prostě příliš moc. Proto přináší muslimská imigrace nebezpečí vytváření pátých kolon z lidí, kteří nejsou schopni loajality vůči své zemi a své vládě.

Lidé z Orientu jsou mi velmi sympatičtí svým silným rodinným citem a rodinnou loajalitou, ale problémem je u nich netolerantní, zjednodušující a k fanatismu náchylné náboženství. - Víte, co je sicilská mafie? Je to nadřazení rodinných vazeb loajalitě ke státu a zákonům. Přidejte k tomu fanatický náboženský kult a máte těch 10% radikálních muslimů.

Pro nás z toho plyne poučení, abychom i po vstupu do Evropské unie rozhodovali o imigrační politice sami.

Roman Joch, Občanský institut