05.04.2003, RC
Masakry roku 1994, díky nimž počet zabitých duchovních osob v Africe stoupl téměř desetkrát, poprvé - ve Rwandě - způsobily zabíjení přímo v kostelích, kde hledali lidé útočiště; přitom zahynula řada osob z církevního personálu. Ke ztrátám patří smrt tří biskupů (čtvrtý se pohřešuje), 123 kněží a více než 300 řeholních sester. Spirálu násilí se nepodařilo zastavit cestou jednání a úspěšné nebyly ani křesťanské církve, které opakovaně vyzývaly ke smíru.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Státní média kritizují roli katolické církve v historii Rwandy, přičemž k hlavním organizátorům patří odpadlý kněz Rutazibwa, dnes ředitel státní tiskové konceláře. Ten prohlašuje, že katolická církev je příliš závislá na Římu a požaduje vytvoření národní církve. Tisk hovoří o tom, že Vatikán chce ve Rwandě nastolit misionářskou hegemonii, požaduje, aby misionáři z Rwandy odešli atd. Obviňuje papeže, že rwandský masakr ignoroval, i když to byl právě on, kdo 15. května 1994 veřejně - jako první - označil rwandské události za genocidu. Biskupská konference už v březnu 1994 protestovala proti tomu, že se lidem vydávají zbraně, a vyzývala k zastavení masakrů. Biskup z Butavu byl vládními silami zabit právě proto, že předával do okolního světa zpráva o tom, co se děje v oblasti velkých jezer. Rutazibwa však označuje misionáře za apoštoly nenávisti.
Jsou-li rwandské řeholnice souzeny v Belgii, děje se to za situace, kdy právě už jen Evropa (a Oceánie) zaznamenává pokles parametrů, podle nichž se posuzuje vliv katolické církve ve společnosti: v Africe naproti tomu stoupl za posledních 25 let minulého století počet kněží na dvojnásobek a už v r. 2000 zde bylo 423 biskupů domácího původu. Křesťanství se tedy stále více stává domácí záležitostí: biskupové domácího původu jsou ostatně i ve všech 9 rwandských diecézích. Řada lidí v Evropě, zejména levicových intelektuálů, pohlíží na tento vývoj s nelibostí: to však ještě není důvod, aby označovali Afričany za lidi neschopné pravdivé a věcné výpovědi. Kdyby obžalovaní nebyli katolíci, resp. řeholní sestry, těžko by si vůči nim někdo dovolil tak rasistický rón, jaký zaznívá z výroků citovaných v článku.
V říjnu m.r. se v Římě konala konference afrických misionářů o možnostech míru v Africe. Vyzvala africké politiky, aby se přestali vymlouvat na "dědictví kolonialismu", ale vyzvala také křesťanský Západ, aby se zbavil svých stereotypů o Africe. Arcibiskup Mosengwo z konžského Kisangani tehdy řekl, že kritická situace řady afrických zemí vzniká z krize práva a nelze ji stále svádět na "kmenové myšlení". - Myslím si, že Vámi publikovaný článek podobné stereotypy o Africe a o lidech černé pleti obecně, jen utvrdil.
Michaela Freiová, 16. května 2001
14.09.2026, Res Claritatis
V neděli 13. září 2026 jsme se od nejbližších z rodiny dozvěděli, že na věčnost odešla vzácná paní: Mgr. Michaela Freiová. V její osobě se uzavřel životní příběh vzácné ženy, pro kterou věrnost pravdě a křesťanskému přesvědčení nikdy nepředstavovala abstraktní teorii, nýbrž každodenní volbu, často vykoupenou těžkými zkouškami. Pohřební obřady se uskuteční v pátek 18. září 2026 v 11 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze v Husově ulici.
10.09.2026, RC Monitor 16/2026
Troufám si tvrdit, že v knihovně každého člověka existují tři druhy knih. Ty, které jsme nikdy neotevřeli. Ty, které jsme po dočtení zavřeli a odložili. A konečně ty, které zavřít jednoduše nejdou. Jejich otázky se usadí v mysli a vracejí se znovu a znovu pokaždé, když se díváme na svět kolem sebe.
08.09.2026, Cardinals in the News
Kardinál Raymond Burke vyjádřil vážné obavy ohledně uplatňování konceptu „synodality“ na nedávné konzistoři. Varoval, že současný způsob vedení jednání může oslabovat otevřenou diskusi uvnitř Kolegia kardinálů a zastírat důležité otázky, kterým církev čelí.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.