28.12.2012, Financial Times
„Právě v Evangeliu nacházejí křesťané inspiraci pro svůj denní život a zapojení do světských záležitostí – ať v parlamentech nebo na burzách. Křesťané by se neměli světu vyhýbat, měli by se v něm angažovat. Ale jejich angažmá v politice a v hospodářství by mělo přesahovat jakoukoli ideologii.“
„Zápasí s chudobou proto, že uznávají vrcholnou důstojnost každého člověka, stvořeného k Božímu obrazu a určeného k věčnému životu. Usilují o rovnoměrnější rozdělení zdrojů proto, že věří, že jako služebníci Božího stvoření máme povinnost starat se o slabé a zranitelné. Odporují lakotě a vykořisťování proto, že vědí, že velkorysost a nesobecká láska, jíž nás učil a již žil Ježíš z Nazareta, jsou cestou k plnosti života. Křesťanská víra v transcendentní osud každého člověka nás vybízí, abychom prosazovali mír a spravedlnost pro všechny.“
„Protože tyto cíle sdílí tolik lidí, je možná spolupráce mezi křesťany a ostatními lidmi. Ale křesťané dávají císaři jen to, co mu patří, ne to, co patří Bohu. Ale od císařského kultu starého Říma až po totalitní režimy minulého století se císař snaží zaujmout místo Boha. Když se křesťané odmítají sklonit před falešnými bohy dneška, není to proto, že by jejich pohled na svět byl zastaralý. Je to spíše proto, že nejsou spoutáni ideologií, ale že jsou inspirováni ušlechtilou vizí lidského osudu a nesmíří se s ničím, co ji podrývá.“
„V Itálii stojí mnohde jesličky na pozadí antických ruin. To ukazuje, že narození dítěte Ježíše vyznačuje konec starého řádu, konec pohanského světa, který císařovy nároky nezpochybňoval. Teď je tu nový král, který nespoléhá na sílu zbraní, ale na moc lásky. … Právě z jesliček nás Ježíš vyzývá, abychom žili jako občané jeho nebeského království, které mohou budovat zde na zemi všichni lidé dobré vůle.“
17.03.2025, RC Monitor 5/2025
Změna (či úprava, jak chcete) ritu mše svaté vstoupila v účinnost o první neděli adventní 30. listopadu 1969. Někde se na to připravovali s dychtivostí, jinde s nechutí, ne-li docela věcnými výhradami. Já tomu tehdy jako čtrnáctiletý ještě tak moc nerozuměl, ale připadlo mi divné, když se v sobotu 29. listopadu po ranní mši svaté misál odnesl s tím, že už nebude potřeba. Jak to? říkal jsem si už tehdy. Po nějaké době to vyjádřil kardinál Ratzinger mnohem fundovaněji: není přece možné, aby to, co ještě včera bylo tím správným, ba jediným, se nyní považovalo za škodlivé a touha po tom za něco nepatřičného? Leč byli jsme vycepování k poslušnosti, a tak se začalo „po novu“.
28.02.2025, National Catholic Register
Téměř všichni protestantští konvertité v příběhu o svém obrácení dosvědčují moc Eucharistie. Při svém pokusu prokázat nesprávnost katolicismu jsem si jen ověřil jeho správnost. S manželkou jsme byli členy jedné evangelikální „nedenominační“ církve a pracoval jsem na protestantské střední škole. Věděl jsem, že kdybych se připojil ke katolické církvi, nemohl bych na té škole dál působit. Vzpomínám si, jak jsem jeden týden seděl na bohoslužbě a říkal si: „Ve své teologii můžu být katolíkem a přitom dál chodit sem do protestantského sboru.“
06.05.2025, Catholic Answers
Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!
31.03.2025, RC Monitor 6/2025
Kanadská vláda zastavila vyšetřování tvrzení o hromadných pohřebištích dětí v bývalých internátních školách provozovaných církví poté, co nebyl nalezen ani jediný hrob. Obvinění z týrání a vražd stovek domorodých dětí vyvolala v Kanadě vlnu zlosti, která vedla k žhářským útokům, vandalismu a znesvěcení přibližně 120 kostelů.
29.04.2025, RC Monitor 8/2025
Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.
23.01.2025, RC Monitor 1/2025
Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.