28.12.2012, Financial Times
„Právě v Evangeliu nacházejí křesťané inspiraci pro svůj denní život a zapojení do světských záležitostí – ať v parlamentech nebo na burzách. Křesťané by se neměli světu vyhýbat, měli by se v něm angažovat. Ale jejich angažmá v politice a v hospodářství by mělo přesahovat jakoukoli ideologii.“
„Zápasí s chudobou proto, že uznávají vrcholnou důstojnost každého člověka, stvořeného k Božímu obrazu a určeného k věčnému životu. Usilují o rovnoměrnější rozdělení zdrojů proto, že věří, že jako služebníci Božího stvoření máme povinnost starat se o slabé a zranitelné. Odporují lakotě a vykořisťování proto, že vědí, že velkorysost a nesobecká láska, jíž nás učil a již žil Ježíš z Nazareta, jsou cestou k plnosti života. Křesťanská víra v transcendentní osud každého člověka nás vybízí, abychom prosazovali mír a spravedlnost pro všechny.“
„Protože tyto cíle sdílí tolik lidí, je možná spolupráce mezi křesťany a ostatními lidmi. Ale křesťané dávají císaři jen to, co mu patří, ne to, co patří Bohu. Ale od císařského kultu starého Říma až po totalitní režimy minulého století se císař snaží zaujmout místo Boha. Když se křesťané odmítají sklonit před falešnými bohy dneška, není to proto, že by jejich pohled na svět byl zastaralý. Je to spíše proto, že nejsou spoutáni ideologií, ale že jsou inspirováni ušlechtilou vizí lidského osudu a nesmíří se s ničím, co ji podrývá.“
„V Itálii stojí mnohde jesličky na pozadí antických ruin. To ukazuje, že narození dítěte Ježíše vyznačuje konec starého řádu, konec pohanského světa, který císařovy nároky nezpochybňoval. Teď je tu nový král, který nespoléhá na sílu zbraní, ale na moc lásky. … Právě z jesliček nás Ježíš vyzývá, abychom žili jako občané jeho nebeského království, které mohou budovat zde na zemi všichni lidé dobré vůle.“
30.04.2024, RC
„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)
10.01.2024, RC Monitor 24/2023
Prožili jsme adventní dobu a byli jsme opět omámeni krásou našich starobylých rorátních zpěvů. Vůbec nelitujeme brzkého vstávání „na roráty“, abychom je při liturgii sami zpívali nebo jim soustředěně naslouchali. Tyto zpěvy, které se u nás již od středověku prováděly při adventních mariánských mších, získaly svůj souhrnný název podle Izaiášova verše „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte nebesa shůry, Iz 45,8). Jsou dokladem toho, že naší předkové dovedli svůj živý vztah k Pánu a Panně, ze které se Pán počal, vyjadřovat teologicky hlubokou poezií v národním jazyce a mimořádně cennou hudbou.
04.03.2024, RC
V Miláně se bývalý prezident Papežské rady pro legislativní texty kardinál Francesco Coccopalmerio spolu s milánským arcibiskupem Mariem Delphinim, prezidentem Papežské teologické akademie Antoniem Staglianem a františkánským teologem Zbigiewem Sucheckim zúčastnili celodenního setkání za zavřenými dveřmi se třemi velmistry největších italských zednářských lóží.
29.01.2024, RC Monitor 2/2024
Jednou za čas je možná vhodné zamyslet se nad tím, co to je vůbec farnost, jaké má úkoly a jak by měla žít. Především je každá farnost součástí všeobecné Církve. A to není jen tak ledajaký spolek, ale je to společenství lidí, které založil sám Boží Syn.
17.06.2024, RC Monitor 12/2024
Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.