Definice rasismu

Po pečlivém prozkoumání jsou populární definice neuspokojivé. Merriam–Webster definuje rasismus takto: „Víra, že rasa je rozhodujícím klíčovým faktorem lidských vlastností a schopností a že rasové rozdíly jsou příčinou inherentní nadřazenosti určité rasy.“ Biskupská konference USA tuto definici přeformulovala a přidala hříšnou pýchu na rasové uvědomění: „Rasismus nastává, když člověk – ať vědomě, či nevědomě – zastává názor, že jeho vlastní rasa nebo etnický původ je nadřazen, a tudíž považuje osoby jiné rasy nebo etnického původu za podřadné a nehodné rovného zacházení. Když toto přesvědčení nebo přístup vede jednotlivce nebo skupiny k vylučování, zesměšňování, týrání či nespravedlivé diskriminaci lidí na základě jejich rasy nebo etnického původu, jedná se o hřích.“

Na základě této definice dokument biskupské konference USA pokračuje výčtem rasistických přestupků: nenávistné symboly, jako jsou například oprátky a svastiky; diskriminace při přijímání zaměstnanců, ubytovávání a vzdělávání; rasové rozřazování; selektivní vynucování přistěhovalectví; nepřiměřené rasové přístupy k věznění; obtěžování muslimů; xenofobní rétorika atd. A biskupové dodávají: „Každý rasistický čin – každý takový skutek, každý vtip, každý opovržlivý pohled na základě barvy pleti, etnického původu nebo místa narození – je neschopností považovat jinou osobu za svého bratra či sestru stvořenou k Božímu obrazu.“

Ale takto definované obvinění z rasismu zahrnuje i rozumné vymáhání práva a státní politické postupy. Policisté, kteří po zatčení válčících gangů drží jejich členy odděleně podle barvy pleti, jsou tudíž rasisté. Bránění nelegální imigraci na naší jižní hranici je rasistické, protože je „selektivní“. Takže nadbytek důkazů rasismu (jak jej definuje biskupská konference USA) je pro většinu z nás nevyhnutelný.

Špatně definovaný pojem rasismu stírá rozdíl mezi rasou a škodlivými kulturními návyky. Městská kultura (kde se soustředí různé rasy) je často násilná. Není hříšné (ačkoli to podle marxistické definice rasismu může být rasistické) ptát se proč a zkoumat kulturní příčiny. Dále, většina lidí by souhlasila s tím, že existuje podstatný rozdíl mezi krutě vychrlenou rasistickou nadávkou a neškodným vtipem založeném na etnickém původu, který zazní mezi přáteli.

Vzhledem k chybným definicím a nekonečným příkladům biskupové nevyhnutelně dospěli k závěru, že rasismus je „systémový“. Reprezentativní skupina biskupů nedávno podepsala obšírný dopis, v němž vyzývá Kongres k akci: „Žádáme vás, abyste zvážili potřeby historicky marginalizovaných osob, zejména s ohledem na to, jak mohou nová opatření řešit systémový rasismus a útlak, který se projevuje různými zdravotními důsledky a ekonomickými výsledky.“

Označovat většinu sociálního chování za příklady systémového rasismu je nebezpečné. Nepochybným důsledkem je to, že musíme přijmout, že je naše země beznadějně rasistická. Všechno je zkažené. Jediným způsobem, jak vyřešit systémový problém, je všechno zbořit a začít znovu s Báječným novým světem, který navrhují elity, a s nekonečným třídním bojem.

Celkový narativ biskupů o rasismu nepřímo navrhuje plošné odsouzení bílé rasy, dokonce naznačuje, že bílí lidé nemohou připisovat rasismus rasovým menšinám. Biskupové opakují obvyklé téma neomarxistické kritické teorie: „Rasismus je útisk marginalizované skupiny ve společnosti, který je založen na nadvládě bílé rasy. Jste-li běloch, pak přirozeně těžíte z výsad bílých.“ Jak lze činit pokání ze své bělosti?

Pochybuji, že by biskupové zastávali takovýto názor. Je však pravděpodobné, že jej zastávají jejich ideologičtí ghostwriteři, kteří opakují ideologické fráze neomarxistických vůdců hnutí Black Lives Matter, podle nichž je rasismus „přítomný všude, je téměř jako vzduch, který dýcháme“. Jistě, příklady rasismu jsou považovány za natolik všudypřítomné, že mnoho katolických škol má nyní „referenty pro diverzitu“, kteří jako komisaři KGB dohlížejí na dodržování politicky korektních názorů a pravidel.

Dost.

Potřebujeme rozumnou, srozumitelnou, vyčerpávající, neideologickou a spravedlivou definici rasismu, abychom doslova zabránili zničení západní civilizace. V podstatě se zdá, že rasismus lze definovat jako nenávist k jiné osobě kvůli rase. Není však pravděpodobné, že by takoví lidé nenáviděli druhé kvůli barvě jejich kůže. Nenávidí lidi kvůli vzorcům chování, které si spojují s barvou pleti.

Zvažme tuto provizorní definici rasismu. Vztahuje se na příslušníky každé rasy a kultury: Rasismus je stav mysli, kdy člověk užívá charakteristické rysy určité rasy pouze k tomu, aby je připomínal, udržoval a nespravedlivě jednal na základě skutečných či domnělých křivd nebo obav. Podle této definice nemusí být pocit nadřazenosti hlavním motivem rasismu. Ve spletité síti lidské psychologie může být významnějším faktorem pocit méněcennosti.

Pro příslušníka Ku Klux Klanu je tmavá pleť pravděpodobně vnějším symbolem nesčetných křivd a škodlivých vzorců jednání – ať už skutečných, či domnělých – ze strany černochů. Totéž může člen Black Lives Matter říci o běloších. Otázky, které vyžadují odpověď tedy znějí: Jsou stížnosti porušením spravedlnosti? Jsou pravdivé? Kdo je zodpovědný za nespravedlnost? Přetrvávají vzorce nespravedlnosti ve společenských strukturách (například segregační zákony)? Jaké jsou důkazy? Co můžeme dělat? Co je třeba udělat?

Při použití této definice není většina hrubých a bezcitných činů rasistická. Předsudek může být rozumný, nebo absurdní. Agenti zpravodajských služeb tudíž nejsou rasisté, když při monitorování aktivit ISIS bedlivěji sledují blízkovýchodní typy než severoevropské. Bezpochyby může být takové rozlišování nekorektní, a proto je zapotřebí obezřetnosti. Internování amerických Japonců nařízené během druhé světové války Franklinem Delano Rooseveltem zůstává ostudnou historickou připomínkou.

Tato podrobná definice také potvrzuje, že pálení křížů příslušníky Ku Klux Klanu za účelem zastrašení černých rodin je rasistické. Surová urážka na základě rasy je rasistická. Útok na policistu, protože je bílý (nebo černý), je rasistický. Tvrzení, že pouze běloši jsou rasisté, protože jsou bílí, je rasistické. Tvrzení, že rasismus je všudypřítomný jako vzduch, který dýcháme, je rasistické.

Naši náboženští představitelé by měli pečlivě definovaný rasismus odsoudit stejně jako každé jiné přestoupení Desatera. Ale nemají právo implicitně (pokud to bylo míněno neúmyslně) vyzývat k svržení naší civilizace obviněními ze „systémového rasismu“ definovaného kulturními marxisty.

Fr. Jerry Pokorsky, Catholic Culture
Přeložil Pavel Štička