Dům ze skla: Láska také trestá!

02.08.2021, RC Monitor 15/2021

Zvykli jsme si, že v samotných názvech dokumentů papeže Františka se hojně skví třebas gaudium (radost) nebo laetitia (jásání); zkrátka již tituly dokumentů programově vyjadřují atmosféru, kterou je třeba v církvi navodit. Chmurnou a rigidní církev minulosti jako by nyní měla nahradit církev nová, radostná, jejímiž hesly jsou především milosrdenství a láska.


Tento přístup reprodukuje něco z euforické atmosféry po Druhém vatikánském koncilu, avšak i ta, jak se později mělo ukázalo, v sobě skrývala časovanou bombu. Při návštěvě Irska, kde se církev potýkala s aférami skandálů kléru, se papež Benedikt dozvěděl od dublinského arcibiskupa, jak působila pokoncilní atmosféra právního nihilismu: „Řekl, že trestní právo fungovalo do konce padesátých let; nebylo sice dokonalé – leccos na něm lze kritizovat –, nicméně bylo uplatňováno. Ovšem od poloviny 60. let se prostě přestalo používat. Zavládla představa, že bychom neměli být církví práva, nýbrž církví lásky; církev nemá trestat. Tak vyhaslo vědomí, že i trest může být aktem lásky. I u dobrých lidí tehdy došlo k zvláštnímu zatemnění myšlení.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Velké naděje se posléze vkládaly do Kodexu kanonického práva, který vydal Jan Pavel II. roku 1983. Avšak i tam bylo zejména trestní právo v mnoha ohledech bezzubé. Již za papeže Benedikta tak vyvstala nutnost vydávat zpřísňující trestní normy a navíc se připravovala také komplexní novelizace trestního práva. Zdálo by se, že za atmosféry současného pontifikátu by měl návrh novelizace spíše zapadnout a být přehlušen dalšími vlnami optimismu a sociální angažovanosti. Avšak někdy to bývá až neudržitelná situace, která církev dožene k potřebě jednat. A pak se může stát vykonavatelem nápravy i ten, od něhož bychom to spíše nečekali. V úvodu apoštolské konstituce Pascite gregem Dei, kterým se novelizuje trestní právo v Kodexu kanonického práva, papež František uvádí: „V minulosti způsobilo mnoho škod nedostatečné vnímání niterného vztahu mezi projevováním lásky a použitím trestů, pokud to okolnosti a spravedlnost vyžadují.“

Zpřísnění trestního práva nespočívá pouze v rozšíření palety trestů (nově jsou například zavedeny tresty peněžité), nýbrž ve snaze zákonodárce pohnout příslušné církevní autority, aby k prostředkům trestního práva skutečně přistupovaly. Trestní řízení se může některým ordinářům zdát zdlouhavé, lépe je vyřídit záležitost tak nějak soukromě, bokem. Za těchto okolností pak bude jistě záležet na tom, zda je dotyčný delikvent u církevní vrchnosti zrovna v milosti či v nemilosti, nebo je-li delikt tak pohoršlivý, že by raději nebylo vhodné, aby vyšel navenek. Ordinářům se ostatně stále nabízí možnost nesvěřit prošetření a rozsudek profesionálnímu a nezávislému církevnímu soudu, nýbrž soudit jej administrativně, ovšemže s pochopitelnou dávkou osobní zainteresovanosti a nedostatečného odstupu.

Je ovšem dobře, že novela výslovně formuluje princip presumpce neviny: „Každý je pokládán za nevinného, dokud se neprokáže opak.“ Je to důležité zejména v dnešní době, kdy se množí také falešné denunciace spáchání údajných trestných činů, a to i formou mediálního nátlaku. Není žádným „zametáním pod koberec“ požadovat, aby byl obviněný nejprve svěřen církevní, popřípadě i světské spravedlnosti. A jestliže i ta se někdy zmýlí, je zde ještě ten nejvyšší vykonavatel spravedlnosti, jehož „spravedlnost je jak Boží hory a rozsudky jsou jak mořská hlubina“.

P. Stanislav Přibyl


Další články



O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.