Tradice úcty k zesnulým

09.11.2021, RC Monitor 21/2021

Listopad vede naše kroky na hřbitovy, kde očekávají slavné vzkříšení naši drazí. A tak je v plném proudu to, co já nazývám „hřbitovní rallye“, kdy jednotlivci i celé rodiny obtěžkány kbelíky, rýžovými kartáči, čistícími prostředky, věnci a kahánky objíždějí hroby svých předků. Milovníci tradic mohou zaznamenat, že tradice úcty ještě nevymizela a že se i v této post-postmoderní době najdou ti, kteří nezapomínají, že ostatky zemřelých patří na hřbitov do posvěcené půdy a ne do kredence, kde jim nelze poskytnout patřičnou úctu.

My ale víme, že více než vycíděný a náležitě ozdobený hrob je málo proti tomu, co můžeme zemřelým poskytnout. Ano, mám na mysli úsilí o získání plnomocných odpustků. Je to věc všeobecně známá, kterou nám v tento čas připomínají všichni kněží... Rád bych se zmínil o dvou blahoslavených, kteří se vážou k naší vlasti a jejichž památku si připomínáme ve druhé polovině října. Jedním z nich je rakouský kněz, premonstrát Jakub Kern. Tento mladý muž si z bojů v první světové válce, kde utrpěl vážné zranění s trvalými následky, přinesl do civilu veliké utrpení, které nabídl Bohu jako smírnou oběť za dr. Isidora Zahradníka, který opustil klášter na Strahově a vstoupil do nově vzniklé Československé církve husitské. Jakub Kern zbývající dva roky svého života prožil ve velkých bolestech a utrpení. Vzhledem k oslabení organismu musel podstoupit operaci bez narkózy. Vše snášel při vědomí, dokonce se ještě lékaři omluvil za tak obtížnou práci. Jeho památku slavíme 20. 10. Druhým blahoslaveným je poslední český král Karel Habsburský, jehož poslední slova, když umíral na zápal plic zněla: „Musím tolik trpět, aby se moje národy opět sešly!!!“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Až nám bude líno v dušičkovém oktávu vykonat svatou zpověď, přijmout Tělo Páně a vyrazit na libovolný hřbitov, kde se pomodlíme předepsané modlitby vzpomeňme na tyto dva muže.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

Půst a modlitba

01.05.2026, RC Monitor 8/2026

Letošní Pochod pro život je již minulostí, ale rád bych se k němu ještě vrátil, a to s ohledem na naši omladinu. Letos, žel Bohu, jsem neměl příležitost se ho osobně zúčastnit, což mne mrzí, ale díky různým informačním kanálům jsem ho alespoň sledoval z dáli a se zpožděním. Jednoho jsem si všiml, jakéhosi potvrzení lidového rčení, že „čert z nouze i mouchy lapá“, protože některé projevy odpůrců pochodu mi připadaly poněkud slaboduché, nelogické (takzvaně „mimo mísu“), pramenící z neinformovanosti, která byla nahrazena fanatickým nadšením pro spravedlivou věc, zkrátka převelice pitomé. Ale vlastně, proč ne? Vždyť se dnes a denně přesvědčujeme, jak málo stačí ke spokojenosti. Ke spokojenosti se sebou samým.

Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.