Tradice úcty k zesnulým

09.11.2021, RC Monitor 21/2021

Listopad vede naše kroky na hřbitovy, kde očekávají slavné vzkříšení naši drazí. A tak je v plném proudu to, co já nazývám „hřbitovní rallye“, kdy jednotlivci i celé rodiny obtěžkány kbelíky, rýžovými kartáči, čistícími prostředky, věnci a kahánky objíždějí hroby svých předků. Milovníci tradic mohou zaznamenat, že tradice úcty ještě nevymizela a že se i v této post-postmoderní době najdou ti, kteří nezapomínají, že ostatky zemřelých patří na hřbitov do posvěcené půdy a ne do kredence, kde jim nelze poskytnout patřičnou úctu.

My ale víme, že více než vycíděný a náležitě ozdobený hrob je málo proti tomu, co můžeme zemřelým poskytnout. Ano, mám na mysli úsilí o získání plnomocných odpustků. Je to věc všeobecně známá, kterou nám v tento čas připomínají všichni kněží... Rád bych se zmínil o dvou blahoslavených, kteří se vážou k naší vlasti a jejichž památku si připomínáme ve druhé polovině října. Jedním z nich je rakouský kněz, premonstrát Jakub Kern. Tento mladý muž si z bojů v první světové válce, kde utrpěl vážné zranění s trvalými následky, přinesl do civilu veliké utrpení, které nabídl Bohu jako smírnou oběť za dr. Isidora Zahradníka, který opustil klášter na Strahově a vstoupil do nově vzniklé Československé církve husitské. Jakub Kern zbývající dva roky svého života prožil ve velkých bolestech a utrpení. Vzhledem k oslabení organismu musel podstoupit operaci bez narkózy. Vše snášel při vědomí, dokonce se ještě lékaři omluvil za tak obtížnou práci. Jeho památku slavíme 20. 10. Druhým blahoslaveným je poslední český král Karel Habsburský, jehož poslední slova, když umíral na zápal plic zněla: „Musím tolik trpět, aby se moje národy opět sešly!!!“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Až nám bude líno v dušičkovém oktávu vykonat svatou zpověď, přijmout Tělo Páně a vyrazit na libovolný hřbitov, kde se pomodlíme předepsané modlitby vzpomeňme na tyto dva muže.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Co je modlitba a proč se někdy nedaří

27.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.