Knížecí měsíc

18.09.2023, RC Monitor 17/2023

Září je pro nás měsícem svátků dvou našich knížecích postav z počátku našich křesťanských dějin. Prvou je sv. Ludmila, moudrá žena, která naší zemi přinesla křesťanství. Druhou postavou je její vnuk, sv. Václav, provolaný národem za svatého dědice země české.


Babička i jí vychovaný vnuk byli zavražděni. Ona uškrcena na Tetíně, on zákeřně proboden oštěpem vraženým do zad ve Staré Boleslavi. Je to krutá, ale vítězná iniciála našeho křesťanství. Půjdeme na Tetín a z celých Čech a Moravy se sjedeme ve Staré Boleslavi. Jako každoročně. A především naše politická a akademická reprezentace se bude důstojně tvářit a zpívat státní hymnu a chorál, který ji po staletí nahrazoval.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jenže, co si o tom má myslet soudný člověk? Oba světci byli moudří. Moudrost je dnes pro smích. Nosí se vychytralost. Oba byli pracovití a ve svém úřadě zodpovědní. Dnešní představitelé se rádi baví a zodpovědní pomalu ani být nemohou, protože není komu se zodpovídat. Pravda a osobní čest, za něž oba světci zápasili, je stály život. Dnes se pravda vymýšlí a vnucuje a všichni žalují pro urážku na cti, kterou vůbec nemají. Oni dva světci žili v poctivých rodinách a hájili integritu tohoto institutu. Dnes jsme svědky útoků na rodinu, jejího zhroucení a dokonce protipřirozeného pojetí. Zářný příklad výchovy sv. Ludmily se rozplynul v nechuti dělat něco, co je pracné a co přináší mnoho střetů. Sv. Václav byl ve své době vzdělanec. Znal dva liturgické jazyky a domluvil se německy. Dnes školy usilují o to, aby vzdělanost upadala, narůstala fachidiocie, vznikaly zástupy nepoužitelných graduovaných lidí a narůstala digitální demence u dětí. Sv. Václav důsledně a statečně hájil naši zem. Dnes ji rozkrádáme, prodáváme cizincům a zadlužujeme ji. Náš národní jazyk, který je základním zákonem, hazardujeme tak, že už se nemůžeme mezi sebou domluvit. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Pánové a dámy, kteří nás reprezentujete, zamyslete se. Neuškrtíte každého, kdo říká pravdu? Nevrazíte dýku do zad komukoli, kdo by se pokusil zjednat nápravu a obnovit řád? Nepokračujete v tom, co udělali omrzení mocichtiví předkové s oběma mučedníky? Obraťte se od svého zvrhlého chování a vraťte se ke slušnosti, protože kterýkoli prorok řekne, že neuděláte-li to, zničí tuto zem Bůh holí svých úst.

Mons. prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., Dr. h. c.


Další články



Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

O exorcismu s doc. Jaroslavem Brožem

02.12.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.