03.01.2024, Právo v děšti
I přes všechnu kritiku jeho kandidátů musíme připustit, že jsou mezi nimi nezpochybnitelní odborníci. Těsně před Vánocemi například soud posílil profesor Zdeněk Kühn. Jestli by pro někoho mělo být vyhrazeno označení špičkový odborník, tak bezpochyby pro něj. Odhaduji, že bude názorovým lídrem začínající dekády Ústavního soudu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V rámci nominačního procesu v Senátu se odehrála drobná patálie, která zůstala docela nepovšimnuta. Jako všichni kandidáti, také on obdržel dotaz senátorky Kovářové, zda by podpořil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Spolu s dotazem na ústavní zakotvení práva platit v hotovosti to je jediná otázka, o níž si mohou být kandidáti na soudce ústavního soudu jisti, že jim bude položena. Mají tedy příležitost se připravit a na jejím zodpovězení předvést svůj um a důvtip.
Profesor Kühn odpověděl: "Co se týká té první otázky, ústavního zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, tady si myslím, že v ústavě by to být nemělo, protože si myslím, že to bohatě stačí v oblasti zákonodárné. Je to otázka pro zákonodárce. Když se podíváme komparativně na srovnatelné ústavy v Evropě, pokud je mi známo, žádná ústava takovouto klauzuli nemá."
Samozřejmě netuším, co je podle něj „srovnatelná ústava v Evropě“, ani z jeho odpovědi nechci vyvozovat kdovíjaké závěry, protože nikdo nemůže vědět vše. Faktem ale je, že zakotvení manželství jako svazku muže a ženy znají například ústavy Slovenska, Polska, Chorvatska, Lotyšska, Litvy nebo Maďarska.
A pak že otázky senátorky Kovářové jsou k ničemu. Neodhalují pouze názorové založení kandidátů, ale také jejich přípravu.
JUDr. Jakub Kříž
28.11.2025, RC Monitor 22/2025
Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.
18.11.2025, First Things
Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.
11.02.2026, syrzdarma.cz
Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.
24.12.2025, RC
„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)
18.02.2026, RC Monitor 3/2026
Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.