I mistr soudce se někdy utne

03.01.2024, Právo v děšti

Není pravda, že žádná srovnatelná ústava v Evropě nezná ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.


Ústavní soud vstupuje do roku 2024 zásadně obměněný. Někteří mí přátelé tvrdí, že každé jeho nové složení je vždy horší než to předcházející. Prezident Pavel prozatím dělá dost pro to, aby jim jejich teorii nevyvrátil.

I přes všechnu kritiku jeho kandidátů musíme připustit, že jsou mezi nimi nezpochybnitelní odborníci. Těsně před Vánocemi například soud posílil profesor Zdeněk Kühn. Jestli by pro někoho mělo být vyhrazeno označení špičkový odborník, tak bezpochyby pro něj. Odhaduji, že bude názorovým lídrem začínající dekády Ústavního soudu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ovšem také on se může mýlit.

V rámci nominačního procesu v Senátu se odehrála drobná patálie, která zůstala docela nepovšimnuta. Jako všichni kandidáti, také on obdržel dotaz senátorky Kovářové, zda by podpořil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Spolu s dotazem na ústavní zakotvení práva platit v hotovosti to je jediná otázka, o níž si mohou být kandidáti na soudce ústavního soudu jisti, že jim bude položena. Mají tedy příležitost se připravit a na jejím zodpovězení předvést svůj um a důvtip.

Profesor Kühn odpověděl: "Co se týká té první otázky, ústavního zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, tady si myslím, že v ústavě by to být nemělo, protože si myslím, že to bohatě stačí v oblasti zákonodárné. Je to otázka pro zákonodárce. Když se podíváme komparativně na srovnatelné ústavy v Evropě, pokud je mi známo, žádná ústava takovouto klauzuli nemá."

Samozřejmě netuším, co je podle něj „srovnatelná ústava v Evropě“, ani z jeho odpovědi nechci vyvozovat kdovíjaké závěry, protože nikdo nemůže vědět vše. Faktem ale je, že zakotvení manželství jako svazku muže a ženy znají například ústavy Slovenska, Polska, Chorvatska, Lotyšska, Litvy nebo Maďarska.

A pak že otázky senátorky Kovářové jsou k ničemu. Neodhalují pouze názorové založení kandidátů, ale také jejich přípravu.

JUDr. Jakub Kříž


Další články



Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

O exorcismu s doc. Jaroslavem Brožem

02.12.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.