03.01.2024, Právo v děšti
I přes všechnu kritiku jeho kandidátů musíme připustit, že jsou mezi nimi nezpochybnitelní odborníci. Těsně před Vánocemi například soud posílil profesor Zdeněk Kühn. Jestli by pro někoho mělo být vyhrazeno označení špičkový odborník, tak bezpochyby pro něj. Odhaduji, že bude názorovým lídrem začínající dekády Ústavního soudu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V rámci nominačního procesu v Senátu se odehrála drobná patálie, která zůstala docela nepovšimnuta. Jako všichni kandidáti, také on obdržel dotaz senátorky Kovářové, zda by podpořil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Spolu s dotazem na ústavní zakotvení práva platit v hotovosti to je jediná otázka, o níž si mohou být kandidáti na soudce ústavního soudu jisti, že jim bude položena. Mají tedy příležitost se připravit a na jejím zodpovězení předvést svůj um a důvtip.
Profesor Kühn odpověděl: "Co se týká té první otázky, ústavního zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, tady si myslím, že v ústavě by to být nemělo, protože si myslím, že to bohatě stačí v oblasti zákonodárné. Je to otázka pro zákonodárce. Když se podíváme komparativně na srovnatelné ústavy v Evropě, pokud je mi známo, žádná ústava takovouto klauzuli nemá."
Samozřejmě netuším, co je podle něj „srovnatelná ústava v Evropě“, ani z jeho odpovědi nechci vyvozovat kdovíjaké závěry, protože nikdo nemůže vědět vše. Faktem ale je, že zakotvení manželství jako svazku muže a ženy znají například ústavy Slovenska, Polska, Chorvatska, Lotyšska, Litvy nebo Maďarska.
A pak že otázky senátorky Kovářové jsou k ničemu. Neodhalují pouze názorové založení kandidátů, ale také jejich přípravu.
JUDr. Jakub Kříž
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
16.02.2026, RC
Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.
04.11.2025, cirkev.cz
V úterý 4.listopadu byl ve tři hodiny ráno Pánem života povolán na věčnost ve věku 82 let kardinál Dominik Duka OP, emeritní pražský arcibiskup. Pohřební mše svatá se uskuteční v sobotu 15. listopadu v 11.00. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Kondolenční kniha bude k dispozici od úterý 4. listopadu 12.00 v recepci arcibiskupského paláce.
28.11.2025, RC Monitor 22/2025
Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.
19.01.2026, Aleteia
Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.
20.01.2026, RC
Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.