I mistr soudce se někdy utne

03.01.2024, Právo v děšti

Není pravda, že žádná srovnatelná ústava v Evropě nezná ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.


Ústavní soud vstupuje do roku 2024 zásadně obměněný. Někteří mí přátelé tvrdí, že každé jeho nové složení je vždy horší než to předcházející. Prezident Pavel prozatím dělá dost pro to, aby jim jejich teorii nevyvrátil.

I přes všechnu kritiku jeho kandidátů musíme připustit, že jsou mezi nimi nezpochybnitelní odborníci. Těsně před Vánocemi například soud posílil profesor Zdeněk Kühn. Jestli by pro někoho mělo být vyhrazeno označení špičkový odborník, tak bezpochyby pro něj. Odhaduji, že bude názorovým lídrem začínající dekády Ústavního soudu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ovšem také on se může mýlit.

V rámci nominačního procesu v Senátu se odehrála drobná patálie, která zůstala docela nepovšimnuta. Jako všichni kandidáti, také on obdržel dotaz senátorky Kovářové, zda by podpořil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Spolu s dotazem na ústavní zakotvení práva platit v hotovosti to je jediná otázka, o níž si mohou být kandidáti na soudce ústavního soudu jisti, že jim bude položena. Mají tedy příležitost se připravit a na jejím zodpovězení předvést svůj um a důvtip.

Profesor Kühn odpověděl: "Co se týká té první otázky, ústavního zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, tady si myslím, že v ústavě by to být nemělo, protože si myslím, že to bohatě stačí v oblasti zákonodárné. Je to otázka pro zákonodárce. Když se podíváme komparativně na srovnatelné ústavy v Evropě, pokud je mi známo, žádná ústava takovouto klauzuli nemá."

Samozřejmě netuším, co je podle něj „srovnatelná ústava v Evropě“, ani z jeho odpovědi nechci vyvozovat kdovíjaké závěry, protože nikdo nemůže vědět vše. Faktem ale je, že zakotvení manželství jako svazku muže a ženy znají například ústavy Slovenska, Polska, Chorvatska, Lotyšska, Litvy nebo Maďarska.

A pak že otázky senátorky Kovářové jsou k ničemu. Neodhalují pouze názorové založení kandidátů, ale také jejich přípravu.

JUDr. Jakub Kříž


Další články



Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

O exorcismu s doc. Jaroslavem Brožem

02.12.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.