03.01.2024, Právo v děšti
I přes všechnu kritiku jeho kandidátů musíme připustit, že jsou mezi nimi nezpochybnitelní odborníci. Těsně před Vánocemi například soud posílil profesor Zdeněk Kühn. Jestli by pro někoho mělo být vyhrazeno označení špičkový odborník, tak bezpochyby pro něj. Odhaduji, že bude názorovým lídrem začínající dekády Ústavního soudu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V rámci nominačního procesu v Senátu se odehrála drobná patálie, která zůstala docela nepovšimnuta. Jako všichni kandidáti, také on obdržel dotaz senátorky Kovářové, zda by podpořil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Spolu s dotazem na ústavní zakotvení práva platit v hotovosti to je jediná otázka, o níž si mohou být kandidáti na soudce ústavního soudu jisti, že jim bude položena. Mají tedy příležitost se připravit a na jejím zodpovězení předvést svůj um a důvtip.
Profesor Kühn odpověděl: "Co se týká té první otázky, ústavního zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, tady si myslím, že v ústavě by to být nemělo, protože si myslím, že to bohatě stačí v oblasti zákonodárné. Je to otázka pro zákonodárce. Když se podíváme komparativně na srovnatelné ústavy v Evropě, pokud je mi známo, žádná ústava takovouto klauzuli nemá."
Samozřejmě netuším, co je podle něj „srovnatelná ústava v Evropě“, ani z jeho odpovědi nechci vyvozovat kdovíjaké závěry, protože nikdo nemůže vědět vše. Faktem ale je, že zakotvení manželství jako svazku muže a ženy znají například ústavy Slovenska, Polska, Chorvatska, Lotyšska, Litvy nebo Maďarska.
A pak že otázky senátorky Kovářové jsou k ničemu. Neodhalují pouze názorové založení kandidátů, ale také jejich přípravu.
JUDr. Jakub Kříž
08.12.2025, RC Monitor 23/2025
Možná i někteří z vás už zaslechli písničku o svátcích vánočních, která je již více než deset let stará, ale přesto aktuální. Sice zní vtipně, ale je vlastně smutná, neboť líčí svátky tak, jak si je mnozí sami znepříjemňují. Líčí totiž předvánoční shon tolik typický pro mnoho dnešních domácností. Kapr, cukroví, stromek, úklid, i na kostičky lega dojde. Je tedy celkem logické, že konečné hodnocení Vánoc je v této novodobé „vánoční hymně“ silně nelichotivé a zde i nevhodné citovat.
23.06.2025, librinostri.catholica.cz
Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.
27.06.2025, RC Monitor 12/2025
Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.
15.07.2025, National Catholic Register
Podle tradice přivezl flanderský hrabě Dětřich Alsaský, který se účastnil křížové výpravy, roku 1150 z Jeruzaléma několik kapek Kristovy krve. Relikvie je od té doby uchovávána v kapli Svaté krve v Bruggách a denně přiláká množství turistů a poutníků z celého světa.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.