Sněhuláka zakážem

05.01.2024, RC

Sníh padal celou noc. Postavil jsem si sněhuláka. Feministka ze sousedství šla okolo a ptala se, proč jsem raději nepostavil sněhulačku. Postavil jsem sněhulačku.

Sousedka feministka se vracela domů a stěžovala si, že ta bujná prsa budou negativně ovlivňovat ostatní sněhulačky, které takto obdařené nejsou. „Manželský“ pár gayů, co bydlí vedle, šel okolo a zasyčel, proč jsem raději nepostavil sněhuláky dva. Transgender osoba se mne zeptala, proč jsem raději nepostavil osobu jen jednu, ale s vyměnitelným orgánem. Veganská rodina z konce ulici mne obvinila z plýtvání a stěžovala si, že mrkev je jídlo a ne k tomu, aby se jí zdobily postavy ze sněhu. Před chvílí mne někdo nazval rasistou, protože ti dva sněhuláci jsou bílí. Muslim, co žije přes ulici, nařizuje, že sněhulačka musí mít neprodleně burku. Dorazila policie, že prý někdo volal, že moji sněhuláci je uráží. Sousedka feministka zase vyšla ven, a že prý musím to sněhulákovo koště odstranit, protože by si to někdo mohl vysvětlovat tak, že žena má být v domácnosti. Před chvílí z radnice přijel referent, co má na starosti sexuální rovnoprávnost a vyhrožoval, že odtud mohu být vystěhován. Právě dorazila televize. Ptají se, jak se pozná rozdíl mezi sněhulákem a sněhulačkou. Říkám, že podle těch sněhových koulí. Jsem označen jako sexista. V dopoledních zprávách jsem prezentován jako podezřelý element, potenciální terorista, rasista, homofob, necitlivý delikvent vůči viditelným menšinám, který chtěl využít obtížné povětrnostní situace dělat společenské potíže. Jsem tázán, zdali jsem měl nějaké spolupachatele. Přijeli ze sociálky a odvezli moje děti. Krajně levicoví demonstranti, uraženi vším, co jsem spáchal, nyní pochodují naší ulicí, a požadují mé okamžité zatčení, odsouzení a přísné potrestání.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Morální poučení: tento příběh žádné nemá. Je to jen odraz světa, ve kterém dnes žijeme a zřejmě to bude ještě horší.

Další články

Nechat se spoutat a pozřít Láskou

02.10.2025, RC Monitor 18/2025

Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.