07.11.2025, National Catholic Register
Navíc se katolíci a protestanti shodují v tom, že po (počátečním) ospravedlnění a znovuzrození by měl křesťan konat dobré skutky a všemožně se snažit růst ve spravedlnosti a svatosti – tj. v procesu posvěcení – „jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života“ (1Pt 1,15); „Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského“ (Mt 5,20); „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás“ (J 15,12).
Luther a Kalvín, přední představitelé raného protestantismu, posvěcení technicky oddělovali od ospravedlnění a spasení, ale i tak jasně učili, že dobré skutky jsou v křesťanském životě zcela nezbytné, jako projev či důkaz ryzí, opravdové víry. Protestanti často říkají, že jsou „spaseni pouhou vírou, ale ne vírou, která je sama“.
Názory našich protestantských bratří a sester nesmíme karikovat. Seriózní, teologicky vzdělaní protestanti neučí antinomismus ani názor, že člověka zachrání samotná víra, takže může žít jakýmkoli hříšným, svévolným způsobem života, který se mu zlíbí, aniž by se musel bát o svou konečnou spásu. Naše názory bývají často karikovány a překrucovány; neupadejme v popisu protestantismu do stejného omylu a hříchu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Navíc se shodujeme v tom, že každý, kdo se dostane do nebe, bude od současného hříchu svobodný – nebude za takového pouze prohlášen (jako v protestantském připočteném či právním ospravedlnění) – v souladu s jasným biblickým učením. „A nevstoupí do něho nic nečistého“ (Zj 21,27 ČSP); „svatost, bez níž nikdo nespatří Pána“ (Žd 12,14 ČEP); „nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost“ (2Pt 3,13). Kromě toho několik textů vyjmenovává hříchy, které znemožňují vstup do nebe (1K 6,9–10; Ga 5,19–21; Ef 5,5; Zj 22,15).
Vyvstává tedy otázka: jak se člověk stane bezhříšným a způsobilým pro nebe? Děje se tak okamžitě (kdy nás Bůh „přemůže“), jak si to myslí většina protestantů, nebo jde spíš o proces? Zdá se, že sv. Pavel poukazuje na samotný očistec:
Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. ... Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm. (1K 3,13.15)
Argument pro očistec jako proces vychází převážně z analogie, neboť je založený na mnoha textech o tom, jak Bůh věřící očisťuje již během tohoto života. Názorně to dokresluje osten v těle (2K 12,7–9), o němž sv. Pavel říká, že mu byl dán, „abych se nepovyšoval“. Poté vypráví, jak Bůh promluvil a řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ Pavel se tedy podvolil a napsal: „A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.“ Hodně se to podobá očistci.
V Ř 5,3–5 Pavel píše, že se „chlubíme... i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. A naděje neklame.“ Ve stejné epištole v 8,17 prohlašuje, že jsme „spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme“ (ČSP). V této diskusi jsou klíčové ještě tři další texty:
• Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna. Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. ... Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost... (Žd 12,6–7.11)
• ... i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. (1Pt 1,6–7)
• Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. (1Pt 4,12–13)
Docházíme tedy k závěru, že očistec – nutný k naší proměně, abychom v nebi byli plně a skutečně svatí – je proces, neboť víme, že týž proces očištění a posvěcení vyžaduje v tomto životě čas, a nemáme pádný důvod si myslet, že by se metody, které Bůh používá v tomto životě, aby nás učinil svatějšími, měly v životě příštím zásadně lišit.
Chceme všechno hned (rychlé občerstvení, moderní vymoženosti atd.), ale Boží načasování a prozřetelnost působí jinak, jak to ví z osobní zkušenosti každý, kdo vážně usiluje žít jako Ježíšův učedník.
Dave Armstrong
přeložila Alena Švecová
11.02.2026, syrzdarma.cz
Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.
13.10.2025, RC Monitor 19/2025
„Pamatujte, pro zbabělce žádný ráj neexistuje,“ jsou slova, která pronesl Juan de Austria v den bitvy u Lepanta. A jak víme z moudrých knih, vojáci a námořníci Svaté ligy si tato jeho slova vzali k srdci a jako zbabělci se nechovali, i když Osmani byli v přesile. Svátek Panny Marie Růžencové nám ale také připomíná, že samotná statečnost ne vždy postačuje.
02.02.2026, apha.cz
Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo.
31.10.2025, The Catholic Herald
Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.
18.02.2026, RC Monitor 3/2026
Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).
10.12.2025, The Catholic Herald
Počet žen mladších osmnácti let, které v Anglii a Walesu usilovaly o potrat, klesl za posledních deset let téměř na polovinu a mezi mladými Brity významně narůstají pro-life postoje. Údaje z roku 2022, tedy nejnovější data, která jsou k dispozici, vykazují prudký pokles počtu žen mladších 18 let, které podstoupily interrupci. V roce 2012 to bylo 12,8 na 1000 žen, zatímco do roku 2022 jejich počet klesl na 7,5, což je pokles o 41,1 procent. Projevuje se zde celkový pokles míry početí, která v roce 2021 činila 13,2 na 1000 žen, což představuje výrazný pokles oproti 30,9 v roce 2011.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.