18.11.2025, First Things
Navzdory tomu, co vám může říct kdokoli ze Silicon Valley, žádný člověk ani žádná firma přesně neví, jak se lidstvo přizpůsobí – nebo nepřizpůsobí – této převratné technologii. Každá technologie potřebuje mantinely. Jenže v současnosti neprobíhá žádná jednotná debata o řízení vývoje umělé inteligence – místo toho se po celém světě odehrávají ohromnou rychlostí miliony konverzací. Vlády a firmy budou muset spolupracovat, aby ochránily lidi před potenciálním ekonomickým, nebo dokonce společenským kolapsem, zejména s blížícím se příchodem obecné umělé inteligence (AGI). Odvážné zapojení papeže Lva do této diskuse je příležitostí prolomit mlčení a vystoupit do popředí. Jeho slova pomáhají vyzdvihnout klíčové prvky rozumné reakce na prudký rozvoj umělé inteligence – a ukazují cestu k praktickým a etickým mantinelům.
Papež Lev se od počátku svého pontifikátu intenzivně zajímá o globální problematiku umělé inteligence. V květnu vysvětlil kardinálům, že si své papežské jméno vybral na počest papeže Lva XIII., který využil své pozice k tomu, aby se během průmyslové revoluce v 19. století zastal práv dělníků. Lev XIV. chce vést katolickou církev, která „nabízí bohatství svého sociálního učení, aby reagovala na další průmyslovou revoluci a inovace v oblasti umělé inteligence, jež představují výzvu pro lidskou důstojnost, spravedlnost a práci“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Prvním krokem v boji proti takovému vývoji musí být důraz na naši lidskost. Varování papeže Lva, že žádná umělá inteligence nemůže „umenšit“ nebo „nahradit“ člověka, je morální kotva i hlasitá výzva k akci. Chatboty s umělou inteligencí již dnes dokážou oklamat zranitelné osoby tak, že s nimi vedou „konverzaci“, která připomíná mezilidskou interakci, a využívají tak hluboce lidskou potřebu být vyslyšen a pochopen. Pětatřicetiletý Alexander Taylor se dostal až do smrtelného střetu s policií poté, co uvěřil, že je zamilovaný do bytosti vytvořené chatbotem. Je nezbytné zajistit, aby lidé chápali rozdíl mezi skutečnými a automatizovanými interakcemi.
Toho lze dosáhnout širokou osvětou v oblasti umělé inteligence. Školení v rámci takového programu by mohlo vycházet z vatikánského dokumentu Antiqua et Nova, který varuje před zotročením lidstva výtvory umělé inteligence, což je obzvláště důležité v době, kdy nás postpandemická izolace stále více vtahuje do digitálního světa.
Dalším zásadním krokem je ochrana práv pracovníků v éře umělé inteligence, čímž se navazuje na úsilí papeže Lva XIII. Vzhledem k tomu, že absolventi již dnes čelí složité situaci na trhu práce, budou rekvalifikační programy klíčové pro přesun více pracovníků na hodnotnější pozice. Ve Švýcarsku se například společnost Microsoft zavázala „do roku 2027 vyškolit jeden milion lidí s cílem rozvíjet schopnosti umělé inteligence pro vzdělávání, průmysl, neziskové organizace a občany“. Studie ukazují, že zapojení interních pracovníků s odbornými znalostmi v oblasti umělé inteligence může zvýšit produktivitu o 40 %.
Vatikán již využil svůj značný vliv k vytvoření etického rámce a mezinárodní dohody o vývoji umělé inteligence. Čas ukáže, zda se tyto mechanismy podaří sjednotit. Ale člověk nemusí být ani katolík ani věřící, aby ocenil rozumný a velkorysý postoj, který papež Lev k těmto naléhavým otázkám zaujal. Jeho přístup k umělé inteligenci vychází z víry, ale odráží základní etiku úcty k lidské důstojnosti a životu – což jsou hodnoty, jimiž by se měl řídit každý myslící a cítící člověk. Nakonec nás totiž zachrání právě myslící a cítící lidé – nikoli technologie, jakkoli úžasná se může zdát.
Theresa Payton
přeložil Pavel Štička
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
17.12.2025, Syrzdarma.cz
Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.
25.02.2026, RC Monitor 3/2026
V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.
23.03.2026, RC Monitor 5/2026
Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.
19.03.2026, RC Monitor 5/2026
Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.
17.10.2025, Aleteia
Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.