07.01.2026, Radio Vaticana
Tichá religiozita Francie
Pro mnoho pozorovatelů ukazuje úspěch Sacré Coeur, že se víra vrací do francouzské veřejné debaty. Le Figaro psal o „nenápadném, ale skutečném návratu náboženství do společnosti“. Také La Croix si všímá „bezprecedentní obliby na poměry dokumentárního filmu“ a zdůrazňuje, že publikum je „rozmanitější, než by naznačovaly kontroverze“. Jeden z diváků, citovaný Le Figaro, řekl, že film „jde daleko za rámec běžného dokumentu – je to skutečná vnitřní cesta, setkání s živou láskou Ježíšova Srdce“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Kritika ze strany jezuitů
Nechybí však ani kritické hlasy z katolického prostředí. Filmu se vyčítá, že opomíjí skutečnost, že zpovědník sv. Markéty Marie – Claude de La Colombière – byl jezuita. Právě tento řád přitom významně přispěl k rozšíření úcty k Božskému Srdci. Papež František zasvětil Nejsvětějšímu Srdci svou poslední encykliku Dilexit Nos (2024) a modlitební hnutí inspirované jezuitskou spiritualitou dnes zahrnuje 22 milionů lidí v 92 zemích.
Pravda o Bohu
Zcela jinak se na film dívá kněz Pascal Ide, lékař a teolog z pařížské arcidiecéze. V La Croix napsal, že Sacré Coeur „oprašuje, otevírá a odpolitizovává ústřední pravdu křesťanství: že Bůh se stal Srdcem“. „Nejvíce mě zasáhla osoba Ježíše a jeho silná touha dosáhnout každého člověka osobně, vstoupit do hlubokého vztahu od srdce k srdci,“ dodal pro OSV News.
Fenomén přesahující hranice církve
Dnes je Sacré Coeur označován za „přístupný katechismus“ s misijním rozměrem. Mnoho biskupů ho doporučuje na stránkách svých diecézí a zájem stále roste.
Pro tvůrce – Stevena Gunnella, který konvertoval ke katolicismu, a jeho manželku Sabrinu – měl být film svědectvím víry. Nikdo ale nečekal, že se stane jedním z nejdiskutovanějších děl roku a přinutí Francii znovu se zamyslet nad otázkou místa náboženství ve veřejném životě.
24.04.2026, The Catholic Thing
Jak to ti lidé zvládají?“ ptala se. Jak si poradí lidé, kteří nevěří v Boha?“ Moje známá podávala na různé školy přihlášky na postgraduální studium. „Tahle rozhodnutí jsou v rukou lidí, které neznám a kteří neznají mě. A přitom ovlivní zbytek mého života – koho potkám, koho si vezmu, moje děti, moji kariéru. Kdyby člověk nevěřil, že na to všechno dohlíží prozřetelný Bůh,“ zvolala, „bylo by to prostě depresivní.“
04.05.2026, RC Monitor 8/2026
Prahou prošel Pochod pro život, opět doprovázený freneticky skandujícím davem odpůrců a útoky, které zahrnuly nadávání do fašistů i další incidenty. Je to o to smutnější, že početný a na mnoha místech agresivní dav si tentokrát dovoloval na malé a pokojně procházející rodinné skupiny, do kterých se letošní pochod po mši svaté ve svatovítské katedrále rozdělil. To je špatná zpráva. Přesto se pochodu opět zúčastnily tisíce lidí, nejen katolíků a věřících, ale také těch, kteří přišli prostě jen podpořit rodiče s dětmi a postavit se zlobě, která každoročně bojůvky mladých lidí vhání do ulic. A to je zase zpráva dobrá.
11.02.2026, syrzdarma.cz
Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.
13.04.2026, RC Monitor 6/2026
Podle frekvence témat řešených v českém křesťanském on-line prostoru by se mohlo zdát, že věřící a duchovně hledající u nás trápí několik zcela zásadních otázek, a to: O kterých církevních svátcích je otevřeno v Tescu; jestli se po masturbaci oslepne a konečně zda člověk k tomu, aby měl autentický vztah k Bohu, potřebuje chodit do kostela.
28.11.2025, RC Monitor 22/2025
Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.
02.02.2026, apha.cz
Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.