Stále se divíme, že není úroda?

25.05.2026, RC Monitor 9/2026

Mrazy, které v jedné noci spálí naději na úrodu ovoce. Sucho, které mění krajinu v prach. Extrémy v podobě krupobití či povodní. Pro lidi na vesnicích nejsou tyto úkazy jen statistikou z televizních zpráv, ale každodenní realitou posledních let. Hledáme viníky, analyzujeme údajné klimatické změny a s nadějí (či obavami) vzhlížíme k vědeckým prognózám. Zapomínáme však na jeden podstatný rozměr, který po staletí chránil naši zemi: na modlitbu.


Dnešní křesťan jako by zapomněl, že úroda není nároková položka, ale dar, o který je třeba prosit. Z tradice farností se téměř vytratila prosebná procesí, která byla ještě do druhého vatikánském koncilu běžnou praxí. Pamětníci si možná vybaví procesí na křížové dny – pondělí, úterý a středu před Nanebevstoupením Páně. Tehdy lidé věděli, že bez Božího požehnání je i ta nejmodernější technika na poli krátká.

Smyslem těchto procesí je přinášet modlitby za dobrou úrodu, příznivé počasí a hojnost Božího požehnání pro vše, co roste na zemi. Procesí tedy vyjadřují vděčnost za Boží dary a zároveň prosbu o jejich zachování a rozmnožení. Původ procesí na křížové dny sahá dle tradice až k svatému Mamertovi, jenž byl biskupem v městě Vienne a v časech bídy a špatného počasí, které způsobovalo neúrodu a bídu, začal vykonávat prosebná procesí, kde se věřící lid modlil a zpíval kající žalmy, modlíce se za Boží milost. Samotný Mamertus přirovnával dění ve městě k obrácení starozákonního města Ninive. Tento procesní zvyk se poté ustanovil na pokyn papeže Lva III. v Římě a poté v celé katolické církvi.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V některých menších farnostech se ještě tato tradice uchovala, Bohu díky! V některých se bohužel záměrně ruší na úkor jiných akcí (např. farní dny, farní grilování atd.). A mnoho lidí tak na potřebu dobré úrody zapomíná. Proč by však na ni měli lidé pamatovat? Vždyť je snadné si dojít do supermarketu a koupit si chemikáliemi překypující naleštěné ovoce z druhého konce světa. Zaplatí za to a jsou spokojení. A zde se právě nachází „elefant v místnosti“. S čím si lidé nedají práci, toho si neváží. Když od semínka vypěstujete celou rostlinku či strom, který vám poté plodí, pečujete o něj jako o oko v hlavě, záleží vám na něm a dali jste do něj mnoho času a úsilí. A logicky nechcete, aby vám zmrzl nebo uschnul a navíc v minulosti na dobré úrodě záviselo i přežití člověka. Dnes to bereme jako samozřejmost, ale nemusí to tak být navždy. Vzpomeňme na Joba – Hospodin dal! Hospodin vzal!

Už nyní registrujeme nadměrné sucho, které dobré úrodě jistě neprospěje. A tak se alespoň jednou týdně obraťme k Pánu a jeho Matce Panně Marii a prosme o požehnaní pro naše zahrádky, sady a pole. Navrhněme v naších farnostech obnovit pobožnost křížových dnů, protože zvlášť společná modlitba je Pánu milá a kde jsou dva nebo tři v jeho Jménu, tam je i On uprostřed nich.

Vojtěch Čapek


Další články



Co znamená „učitelský úřad církve“?

01.07.2026, RC Monitor 12/2026

Jelikož už oficiálně skončila postní doba, můžeme si společně nalít čistého vína a přiznat si, že když se mezi katolíky řekne slovo magisterium, leckomu se nevybaví vůbec nic. Jiným to zní jako pojem z učebnice teologie, který se týká hlavně výše postavených osob v církvi. Ve skutečnosti se však magisterium týká každého katolíka. Dotýká se totiž otázky, jak můžeme i po dvou tisících letech poznat, co skutečně učil Kristus.

Celibát - když láska neznamená vlastnit

29.06.2026, RC Monitor 12/2026

Před časem jsem dostal otázku, jestli mi v životě nechybí rodinné zázemí a zda se celibát v dnešním světě už dávno nepřežil. Tato upřímná zvědavost mě přiměla pokračovat v našem seriálu k příležitosti mého 15 výročí kněžského svěcení. Píšu tento díl, protože chci odpovědět nejen tazateli, ale i všem, kteří zápasí s tím, jak skloubit lidskou touhu po lásce s věrností Bohu. Celibát totiž není chladný zákaz, ale radikální nasměrování celého srdce směrem k věčnosti.

Aby Církev zůstala Kristova

17.06.2026, RC Monitor 11/2026

Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.