Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

A tak si spolu s Karlem Čapkem pokládám zásadní otázku: „K čemu slouží takový kojenec?“ Čapek se však v povídce Případ s dítětem žádné smysluplné odpovědi nedobírá, a protože jsem v knihovně našel Bibli, pátrám i tam. Není to úplně špatné čtení, jen občas pobrat, co tím chtěl autor říci: „Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do království“ (Mt 18,3).

Když už nám Bůh doma nadělil tolik studijního materiálu, chopil jsem se příležitosti a začal ty malé lidi zkoumat. Pokusných exemplářů je u nás dost, od prťavých němých tváří až po dospívají silné jedince. Co přesně na tomto stadiu člověka Bohu Otci tak imponuje, že tyto nedospělé tvory dává za příklad mně, vyzrálému a divokými větry jabloneckých zim ošlehanému muži?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Následováníhodný je každý dětský věk, leč naprosto nejinspirativnější jsou však ti nejkratší z našich domácích pidilidí. Houby to umí, sotva to leze po čtyřech, ale neuvěřitelně vytrvale si to vyhledává můj pohled. Když si toho všimnu a pozorně se kouknu do těch nejčistších očí, jaké existují, s úžasem hledím nekonečně krásným oknem přímo do nebe. Do vytouženého nebeského království. V tom pohledu prťavého človíčka totiž není ani kousek já! Je tam jen bezmezná radost, že jsi tu ty, táto! A v tu chvíli si i nejdrsnější otec nemůže pomoci a bere to mrně do náruče, protože jeho radost z blízkosti otce je totálně odzbrojující. A pak se často přistihnu, jak podobný slaboduchému jedinci na to malé stvoření šišlám a ňuňám jen proto, aby se to na mě znovu usmálo, abychom znovu zažili radost z toho, že se máme a je nám spolu dobře.

Výsledkem mého výzkumu se tak stává překvapující zjištění, že zřejmě po tomtéž touží i Otec nebeský. Mnohokrát za den mě láskyplně bere do své všemocné náruče, abych se usmál, odvrátil pohled od svého já a všech svých životních pohrom i nedokončených úkolů, přestal fňukat nad tíhou osudu a očima svého srdce na Něho bez přestání hleděl s radostí, že se máme a je nám spolu dobře.

A protože často spolu s našimi dětmi vyrosteme a ztratíme z očí směr cesty do Království, posílá nám o Vánocích do chlívků našich dnů dobrý Otec Dítě své. Malé Dítě, jehož pohled postrádá jakékoliv já. A ne jen pohled, i celý jeho život postrádá sebemenší já. Jeho smrt a především jeho zmrtvýchvstání jsou tak pro nás nejen oknem, ale přímo dokořán otevřenou branou do nebeského království.

MgA. Štěpán Pospíšil

Další články

Už jste viděli Spasitele?

21.05.2026, RC Monitor 9/2026

Do českých kin se dostává film Project Hail Mary (česky jako Spasitel) na motivy stejnojmenné knihy Andyho Weira v režii Phila Lorda a Christophera Millera s Ryanem Goslingem v hlavní roli.

Mše svatá: Bohoslužba slova

20.05.2026, RC Monitor 9/2026

Pokračujeme v našem seriálu článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebeská!

18.05.2026, RC Monitor 9/2026

Zachraňovat kostely je tak trochu nekonečná práce – doslova pro věčnost. Pro nic za nic se neříká „práce jak na kostele“. Naši předkové si jich cenili a nechali na nich pracovat ty nejlepší řemeslníky. V současnosti už na to mnohé nevypadají. Nejsou peníze, nejsou lidi. Zaznívají hlasy, že je lepší se jich zbavit, než ohrožovat církevní kasu a obyvatele obcí hroutícími se presbytáři. Navíc tam nikdo nechodí... V mnoha případech už asi záchrany není. Nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl jednou řekl, že sakrální infrastruktura je skutečně „robustní“ – a myslel přitom na severní Čechy, kde byl biskupem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.