Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Křesťan se v této atmosféře ocitá v mírných rozpacích. Na jednu stranu ví, že touha po změně je dobrá a lidská. Na druhou stranu tuší, že realita bude podrobena zkoumání ve chvíli, kdy nadšení vyprchalo, diář zeje prázdnotou, nové boty mají stále podezřele čisté podrážky a kalhoty, světe div se, škrtí. Právě tehdy se totiž ukáže, zda šlo o ctnost, nebo jen o krátký pocit morální převahy nad svým prosincovým já.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Křesťanská tradice přitom nabízí překvapivě realistický pohled. Neříká nám, abychom se stali novými lidmi „od nového roku“, ale abychom začínali znovu každý den. Obrácení není jednorázová akce, kterou můžeme prostě jen tak udělat a poklepat se po rameni. Nepracuje s ideálním já, ale s tím skutečným – unaveným, roztěkaným, často nedůsledným. A přesto schopným růstu. Ježíšovo podobenství o rozsévači ukazuje, že problém nebývá v semeni, ale v půdě. Slovo je dáváno štědře, ale nese ovoce jen tam, kde je přijato s pochopením, vytrvalostí a vnitřní svobodou. A zde leží klíč k dobrému předsevzetí: ne v množství plánů, ale v péči o půdu vlastního života.

Navrhuji proto letos zapomenout na seznam deseti předsevzetí, z nichž polovina se týká hubnutí a alespoň jedno sebepoškozování ve formě odpírání si kávy. Zkusme si každý den odpovědět na tři prosté otázky: Učím se něco, co prohlubuje mou víru? Sdílím ji s odvahou a pokorou? Jsem schopen se vzdát něčeho, co mě ovládá víc, než bych si chtěl připustit? Takové předsevzetí se totiž nedá splnit jednou provždy. Dá se jen znovu a znovu žít.

Magdaléna Misterková

Další články

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

Zákon o eutanazii: francouzští biskupové vyzývají k novéně za život

08.07.2026, ACI Prensa

V době, kdy se ve francouzském Národním shromáždění opět otevřela debata o legalizaci eutanazie, francouzští biskupové opět vyzvali katolíky, aby se spojili v modlitbě a zapojili se do novény za život. Cílem návrhu zákona o eutanazii, jenž nese pojmenování „Právo na pomoc při umírání“, je legalizovat podávání smrtících látek pacientům, kteří si přejí ukončit vlastní život. Po prvním schválení v květnu 2025 o návrhu znovu hlasovala francouzská dolní komora Národního shromáždění. To jej 25. února ve druhém čtení schválilo.

Co znamená „učitelský úřad církve“?

01.07.2026, RC Monitor 12/2026

Jelikož už oficiálně skončila postní doba, můžeme si společně nalít čistého vína a přiznat si, že když se mezi katolíky řekne slovo magisterium, leckomu se nevybaví vůbec nic. Jiným to zní jako pojem z učebnice teologie, který se týká hlavně výše postavených osob v církvi. Ve skutečnosti se však magisterium týká každého katolíka. Dotýká se totiž otázky, jak můžeme i po dvou tisících letech poznat, co skutečně učil Kristus.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.