Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Křesťan se v této atmosféře ocitá v mírných rozpacích. Na jednu stranu ví, že touha po změně je dobrá a lidská. Na druhou stranu tuší, že realita bude podrobena zkoumání ve chvíli, kdy nadšení vyprchalo, diář zeje prázdnotou, nové boty mají stále podezřele čisté podrážky a kalhoty, světe div se, škrtí. Právě tehdy se totiž ukáže, zda šlo o ctnost, nebo jen o krátký pocit morální převahy nad svým prosincovým já.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Křesťanská tradice přitom nabízí překvapivě realistický pohled. Neříká nám, abychom se stali novými lidmi „od nového roku“, ale abychom začínali znovu každý den. Obrácení není jednorázová akce, kterou můžeme prostě jen tak udělat a poklepat se po rameni. Nepracuje s ideálním já, ale s tím skutečným – unaveným, roztěkaným, často nedůsledným. A přesto schopným růstu. Ježíšovo podobenství o rozsévači ukazuje, že problém nebývá v semeni, ale v půdě. Slovo je dáváno štědře, ale nese ovoce jen tam, kde je přijato s pochopením, vytrvalostí a vnitřní svobodou. A zde leží klíč k dobrému předsevzetí: ne v množství plánů, ale v péči o půdu vlastního života.

Navrhuji proto letos zapomenout na seznam deseti předsevzetí, z nichž polovina se týká hubnutí a alespoň jedno sebepoškozování ve formě odpírání si kávy. Zkusme si každý den odpovědět na tři prosté otázky: Učím se něco, co prohlubuje mou víru? Sdílím ji s odvahou a pokorou? Jsem schopen se vzdát něčeho, co mě ovládá víc, než bych si chtěl připustit? Takové předsevzetí se totiž nedá splnit jednou provždy. Dá se jen znovu a znovu žít.

Magdaléna Misterková

Další články

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.