27.02.2026, RC Monitor 3/2026
Tak je modlitba dalece vzdálená jen určité povinnosti, kterou si musíme odbýt ráno a večer, abychom splnili pomyslné minimum ve vztahu k Bohu.
Když máme někoho rádi, netěšíme se, až se s ním uvidíme a probereme, co jsme zajímavého prožili, co nám udělalo radost, nebo nás naopak rozladilo? Nesdělujeme mu obavy, jak to dnes bude se zkouškou, která nás čeká, nebo nepříjemným pracovním pohovorem? Nejdeme se poradit, jak napravit pošramocené vztahy s manželem nebo dětmi, nebo poděkovat, že jsme konečně vyzkoušeli recept na čokoládový dort a sklidili jsme velký úspěch?
Vždyť je přirozené sdílet svůj život s někým, kdo nás má rád, a hlavně to s námi myslí dobře. Nemusíme se obávat, že nám bude závidět nebo na nás nebude mít čas...
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tak to může být i s modlitbou. Jak se ale soustředit a cele zaměřit svou pozornost k Bohu, když v protějším křesle nikdo nesedí? A přesto někdo radí si židli nebo křeslo nachystat, aby si Bůh měl kam „sednout“. Abychom si vědomě připomněli Jeho přítomnost. „Zrakem, hmatem, chutí Tebe nevnímám“ zpíváme se sv. Tomášem Akvinským (Kancionál, č. 712) „a jen sluchem svým tě jistě poznávám“. Ano, je potřeba vytvořit prostor ticha, abychom mohli zaslechnout, co nám Bůh chce v modlitbě říct.
Ale vyhráno není. Ticho a prostor nejsou zárukou naší soustředěnosti a nasměrování myšlenek k Bohu. Ozývají se starosti, napadají nás důležité i méně důležité věci (ty mnohdy častěji). V tomto případě Katechismus radí, abychom se nezaměřili pouze na boj s roztržitostmi, protože bychom mohli padnout do jejich pasti, zatímco se stačí vrátit do svého srdce. (srov. Katechismus 2729). A možná opakovaně. Co návrat do srdce znamená? Znova navázat na narušený rozhovor a vrátit se tam, kde jsme přestali.
Jinou obtíží je vyprahlost. Srdce se cítí jakoby odloučeno od Boha, bez záliby v duchovních myšlenkách, vzpomínkách a citech (Katechismus 2731). Je to čas opravdové víry, důvěry, spolehnutí se na Boží přítomnost a čekání, že období sucha vystřídá období vláhy a dešťů. Je potřeba vytrvat. Modlitba má smysl, i když se nám zdá, že nepřináší dobrý pocit nebo okamžitou útěchu.
A co nám ještě může bránit, abychom se s Bohem v modlitbě potkali?
Často je to naše prosté „nechce se mi“. Pozná to někdo, když se dnes nepomodlím? Projeví se to nějak? Možná pár dní bez modlitby pojedeme na zásoby vytvořené dlouhodobou pravidelnou modlitbou. Ale pak to začne drhnout. Otázkou je, kdo to pozná první. Jestli já, nebo ti kolem mě.
Komunikace je základem každého vztahu. Pravidelná, každodenní a upřímná. Zná to každý, kdo vztahy žije a vytváří. Nejde to obejít ani ničím nahradit. Prostě to tak je.
Tak komunikujme, budeme blíž Bohu i nám samotným.
Marie Kvapilíková
21.10.2026, RC Monitor 19/2026
Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
05.10.2026, RC Monitor 18/2026
Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.