Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Svatý Josef žil a nepřestal žít. Bylo by to smutné, kdyby smrtí člověka přestala všechna jeho činnost. Činnost hříšníka, odsouzeného do pekla, taktéž smrtí nepřestává, jenže se podstatně podobá jeho činnosti před smrtí: jeho činnost před smrtí směrem k Zjevení a Dobru nebyla žádná, a pokud vůbec byla, stokrát a tisíckrát proti vlastním poznáním a proti všem vyšším výzvám byla zadušena leností a tmou; i to zvíře ještě se nadzvedne nad svůj hnůj, klekne a povstane na všech čtyřech – člověk propadlý neřesti tak těžko povstává a někdy už nepovstává. Potká svatého Josefa v pokorném přestrojení a s obličejem tak prosícím, a člověk odvrátí hlavu, jde honem dál a dělá, že nikoho nepotkal. Svatý Josef mlčí. Svatý Josef všecko pozoruje, všecko poslouchá a mlčí. Svatý Josef neobyčejně se podobá Kristu, tolik chválí svého předchůdce, Jana Křtitele: „Co jste vyšli na poušť vidět? Třtinu-li větrem se klátící? Nebo člověka měkkým rouchem oděného? Nebylo většího mezi syny žen!“ Takto mluví o Janu Křtiteli, a tak mlčí o svém Pěstounu! Můžeme předpokládat, že toto mlčení o osobě svatý Josef přímo vyprosil, ale i kdyby nevyprosil, jistě si ho zasloužil!

Heslo, které se dává na cestu budoucím kněžím: „Na kazatelně buďte jako vy, ve zpovědnici jako otec!“ Svatý Josef, vzor a příklad všech zpovědníků; a čteme o něm v Žalmu 79. takové slovo modlitby k Hospodinu: „Ty, jenž vodíš Josefa jako ovci!“ A co čteme v Proroku Izajáši o Spasiteli? Slyšme: „Obětován jest, protože sám chtěl, a neotevřel úst svých; jako ovce k zabití veden bude, a jako beránek před tím, který ho stříhá, oněměl a neotevřel úst svých“ (Iz 53, 7).

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Propast odpovídá propasti, ozvěna hlasu, od věčnosti do věčnosti, od času k času. Poslední ubohý kaplánek, sedící ve zpovědnici a dávající rozhřešení nejbídnějšímu tulákovi, jest dědicem a nejvyššího a pro nás nejpotřebnějšího privilegia, o kterém jsme právě slyšeli: „Oněměl a neotevřel úst svých.“

Takové jest privilegium svatého Josefa. Svatý Josef podle Evangelií vskutku nepromluvil ani slova. „Oněměl a neotevřel úst svých.“ Řekl-li svatý Jan Křtitel, že není hoden rozvázat Ježíši Kristu řemínky u obuvi Jeho, svatý Josef neřekl vůbec nic, ale od samého počátku udělal všecko.

Úryvek z Jakub DEML, Svatý Josef. 1942

Další články

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

Tomáš Machula: Personalismus a jeho odpůrci

06.02.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na setkání pobočky KSA v Českých Budějovicích, které se uskuteční ve čtvrtek 12. února 2026.

Světlo, které má svítit všem v domě

01.02.2026, RC Monitor 2/2026

Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.