Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.


Sochař Otmar Oliva jej navrhl tak, aby lana visící ze schránky připomínala síť zla, která byla roztržena – motiv převzatý ze žalmu: „Naše duše unikla jako pták z ptáčníkovy léčky.“

Možná právě tato symbolika vystihuje současnost lépe, než bychom čekali. Mučedníci totiž nepatří minulosti. Jsou připomínkou, že pravda může být umlčena, ale ne zničena. Komunistický režim chtěl církev zbavit hlasu – a dnes se právě jejich svědectví stává hlasitější než propaganda, která je odsoudila.

Zatímco se Evropa znovu učí číst vlastní dějiny, v univerzální církvi se formují nové výzvy. Papež Lev XIV. v posledních týdnech opakovaně připomíná, že bez Boha lidský život „vysychá zevnitř“. Nejde o poetickou metaforu, ale o diagnózu civilizace, která disponuje nebývalou technickou mocí, avšak stále obtížněji odpovídá na otázku, proč vlastně žít.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Stačí se podívat na paradoxní zprávy naší doby. Lékaři dokázali udržet tělo mozkově mrtvé matky natolik dlouho, aby se její dítě mohlo narodit. Moderní medicína zde sloužila životu – a připomněla, že i v mezních situacích zůstává lidská existence tajemstvím, nikoli pouhým biologickým procesem. Současně však jiné země diskutují, jak rozšiřovat možnosti asistované smrti a kde vlastně leží hranice „pomoci“. Civilizace tak stojí před zvláštní volbou: jednou rukou zachraňuje život za každou cenu, druhou hledá způsoby, jak jej co nejsnáze ukončit.

Církev do této debaty nevstupuje jako nostalgický strážce minulosti, ale jako hlas připomínající hodnotu člověka nezávislou na výkonu, zdraví či užitečnosti. Možná právě proto papež zdůrazňuje význam teologie pro všechny – nejen pro akademiky, ale pro každého, kdo hledá smysl víry v každodenním životě.

A právě zde se kruh uzavírá. Mučedníci minulého století nebyli hrdiny proto, že chtěli zemřít, ale proto, že odmítli žít bez pravdy. Jejich svědectví dnes paradoxně působí velmi současně. Ukazuje totiž, že největší zápasy člověka se neodehrávají v politice ani v technologiích, ale v otázce, zda život přijímáme jako dar.

Možná proto vzniká relikviář, který se bude vznášet nad úrovní očí. Ne proto, aby byl nedostupný, ale aby připomínal směr pohledu. Křesťanství totiž vždy učilo jednoduchou věc: člověk se nezachraňuje tím, že se dívá jen před sebe, ale tím, že občas zvedne oči výš.

A někdy stačí jediné – aby se síť zla konečně protrhla.

–zd–


Další články



Největší lenoši pracují od rána do noci

19.08.2026, RC Monitor 15/2026

Moderní lidé v posledních sto letech pracovali s horečně vypjatými nervy, jako snad ještě nikdy předtím v dějinách světa. Stačí jmenovat techniku, průmysl, dopravu a obchod. Jaký to chvat, jaký shon, jaký ruch! Člověk až nemůže popadnout dech. Celý svět se pomalu mění v jedinou strojírnu, jediné nádraží a jediné tržiště.

V milionové Praze hledáme lidi ochotné dát Bohu hodinu týdně

13.08.2026, RC Monitor 14/2026

V Praze vznikl projekt Adorace 24/7, který chce nabídnout prostor k tichému setkání s Kristem uprostřed ruchu velkoměsta. Zatím probíhá ve dvanáctihodinovém režimu. Jeho cílem však zůstává nepřetržitá eucharistická adorace. O tom, jak se tato iniciativa rodila, proč nejde o duchovní výkon a proč je potřeba, aby se našli lidé ochotní darovat Bohu pravidelně hodinu svého času, jsme hovořili s jednou z iniciátorek projektu, paní Monikou Bernolle.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.