Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

Sochař Otmar Oliva jej navrhl tak, aby lana visící ze schránky připomínala síť zla, která byla roztržena – motiv převzatý ze žalmu: „Naše duše unikla jako pták z ptáčníkovy léčky.“

Možná právě tato symbolika vystihuje současnost lépe, než bychom čekali. Mučedníci totiž nepatří minulosti. Jsou připomínkou, že pravda může být umlčena, ale ne zničena. Komunistický režim chtěl církev zbavit hlasu – a dnes se právě jejich svědectví stává hlasitější než propaganda, která je odsoudila.

Zatímco se Evropa znovu učí číst vlastní dějiny, v univerzální církvi se formují nové výzvy. Papež Lev XIV. v posledních týdnech opakovaně připomíná, že bez Boha lidský život „vysychá zevnitř“. Nejde o poetickou metaforu, ale o diagnózu civilizace, která disponuje nebývalou technickou mocí, avšak stále obtížněji odpovídá na otázku, proč vlastně žít.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Stačí se podívat na paradoxní zprávy naší doby. Lékaři dokázali udržet tělo mozkově mrtvé matky natolik dlouho, aby se její dítě mohlo narodit. Moderní medicína zde sloužila životu – a připomněla, že i v mezních situacích zůstává lidská existence tajemstvím, nikoli pouhým biologickým procesem. Současně však jiné země diskutují, jak rozšiřovat možnosti asistované smrti a kde vlastně leží hranice „pomoci“. Civilizace tak stojí před zvláštní volbou: jednou rukou zachraňuje život za každou cenu, druhou hledá způsoby, jak jej co nejsnáze ukončit.

Církev do této debaty nevstupuje jako nostalgický strážce minulosti, ale jako hlas připomínající hodnotu člověka nezávislou na výkonu, zdraví či užitečnosti. Možná právě proto papež zdůrazňuje význam teologie pro všechny – nejen pro akademiky, ale pro každého, kdo hledá smysl víry v každodenním životě.

A právě zde se kruh uzavírá. Mučedníci minulého století nebyli hrdiny proto, že chtěli zemřít, ale proto, že odmítli žít bez pravdy. Jejich svědectví dnes paradoxně působí velmi současně. Ukazuje totiž, že největší zápasy člověka se neodehrávají v politice ani v technologiích, ale v otázce, zda život přijímáme jako dar.

Možná proto vzniká relikviář, který se bude vznášet nad úrovní očí. Ne proto, aby byl nedostupný, ale aby připomínal směr pohledu. Křesťanství totiž vždy učilo jednoduchou věc: člověk se nezachraňuje tím, že se dívá jen před sebe, ale tím, že občas zvedne oči výš.

A někdy stačí jediné – aby se síť zla konečně protrhla.

–zd–

Další články

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Ten, který je Světlo světa

30.03.2026, RC Monitor 6/2026

Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.

Tomáš Machula: Personalismus a jeho odpůrci

06.02.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na setkání pobočky KSA v Českých Budějovicích, které se uskuteční ve čtvrtek 12. února 2026.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.