03.04.2026, RC Monitor 6/2026
V této mariánské modlitbě se snoubí ústní modlitba a rozjímání o křesťanských tajemstvích, které představuje jakousi duši růžence. Možná ho máme spojený hlavně s opakováním modliteb. Jenže právě v té jednoduchosti se skrývá něco mnohem hlubšího. Díky rozjímání o tajemstvích růžence se oživuje ústní modlitba, tedy Otče náš a Zdrávas Maria, a vnitřní život dostává hluboký obsah, který se stává zdrojem modlitby a kontemplace během dne.
Proč se modlit růženec? Jednoduše řečeno: protože nás přibližuje ke Kristu. S Marií se učíme dívat se na jeho život – a postupně i na ten svůj. Růženec není útěk od reality. Naopak. Učí nás dívat se na svět z Boží perspektivy. Do jednotlivých desátků můžeme vkládat své starosti, radosti, rodinu, práci i problémy světa.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Často se stává, že se nám růženec nedaří modlit a rozjímat nad ním tak, jak bychom si přáli. K možným časovým omezením se přidávají i běžné obtíže se soustředěním. Snažíme se vnímat jednotlivé modlitby Zdrávas Maria, které tvoří tajemství, ale mysl se občas obrací k jiným záležitostem, které nás zaměstnávají. Úlevu a povzbuzení nám mohou přinést slova svatého Josemaríi Escrivá: „Při modlitbě jsi rozptýlený. – Snaž se rozptýlení vyhnout, ale netrap se, když i přesto rozptýlený zůstáváš. Nevidíš, jak si v běžném životě i ty nejhodnější děti hrají s věcmi kolem sebe, aniž by dbaly na to, co říká jejich otec? – Neznamená to nedostatek lásky ani úcty: je to slabost a malichernost vlastní dítěti. Tak se podívej: ty jsi dítětem před Bohem.“
Jedním z nejsilnějších doložených příběhů o síle této modlitby je život blahoslaveného Bartola Longa. V 19. století byl Bartolo úspěšným právníkem v Neapoli, ale zapletl se do okultismu a spiritismu. Došel tak daleko, že se stal „veleknězem“ satanského kultu. Tato cesta ho však dovedla k hlubokým depresím a myšlenkám na sebevraždu.
V nejtěžší chvíli svého života, když procházel údolím Pompejí, uslyšel v srdci hlas: „Pokud hledáš spásu, rozšiřuj růženec. Maria slíbila, že ten, kdo bude šířit její růženec, bude spasen.“ Bartolo vzal toto zaslíbení doslova. Změnil svůj život, začal učit chudé lidi modlit se a vybudoval slavnou baziliku v Pompejích. Muž, který byl kdysi ztracen v temnotě, našel díky růženci vnitřní pokoj a smysl života. Svatý Jan Pavel II. ho později nazval „apoštolem růžence“. Jeho příběh ukazuje, že žádná situace není pro Boha ztracená, pokud se držíme Mariiny ruky.
Mezi všemi úmysly, které lze svěřit modlitbě růžence, papežové v posledních letech zvlášť zdůrazňují dva. Jednak je to mír, neboť „růženec působí na modlícího se člověka jako prostředek pokoje, který ho připravuje přijímat a prožívat v hloubce svého nitra a šířit kolem sebe pravý mír“. A pak rodina: „Rodina, která se modlí společně, zůstává jednotná (...). Když rozjímá o Ježíši, každý člen znovu získává schopnost dívat se druhému do očí, komunikovat, projevovat solidaritu, vzájemně si odpouštět a začínat znovu s obnovovanou smlouvou lásky skrze Božího Ducha“ (sv. Jan Pavel II.). Tyto dva úmysly můžeme svěřit Marii: být rodinami, které všude, kde se nacházejí, šíří pokoj.
Možná právě dnes, v době roztříštěnosti a neklidu, znovu objevujeme hodnotu jednoduchých věcí. Růženec není složitý. Nepotřebuje nic zvláštního. Jen čas, ochotu a trochu trpělivosti. A přesto dokáže proměňovat život. Tak jednoduchá a zároveň tak hluboká modlitba si opravdu zaslouží, aby ji člověk znovu objevil.
Na závěr je vhodné připomenout, že tato mariánská modlitba je obohacena možností získat plnomocné odpustky. Plnomocné odpustky se udělují, pokud se růženec modlí v kostele nebo veřejné kapli, v rodině, v řeholním společenství nebo ve zbožném sdružení. K jejich získání je ovšem nutné splnit obvyklé podmínky pro udělení odpustků.
Magda de Pedro
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.