03.04.2026, RC Monitor 6/2026
V této mariánské modlitbě se snoubí ústní modlitba a rozjímání o křesťanských tajemstvích, které představuje jakousi duši růžence. Možná ho máme spojený hlavně s opakováním modliteb. Jenže právě v té jednoduchosti se skrývá něco mnohem hlubšího. Díky rozjímání o tajemstvích růžence se oživuje ústní modlitba, tedy Otče náš a Zdrávas Maria, a vnitřní život dostává hluboký obsah, který se stává zdrojem modlitby a kontemplace během dne.
Proč se modlit růženec? Jednoduše řečeno: protože nás přibližuje ke Kristu. S Marií se učíme dívat se na jeho život – a postupně i na ten svůj. Růženec není útěk od reality. Naopak. Učí nás dívat se na svět z Boží perspektivy. Do jednotlivých desátků můžeme vkládat své starosti, radosti, rodinu, práci i problémy světa.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Často se stává, že se nám růženec nedaří modlit a rozjímat nad ním tak, jak bychom si přáli. K možným časovým omezením se přidávají i běžné obtíže se soustředěním. Snažíme se vnímat jednotlivé modlitby Zdrávas Maria, které tvoří tajemství, ale mysl se občas obrací k jiným záležitostem, které nás zaměstnávají. Úlevu a povzbuzení nám mohou přinést slova svatého Josemaríi Escrivá: „Při modlitbě jsi rozptýlený. – Snaž se rozptýlení vyhnout, ale netrap se, když i přesto rozptýlený zůstáváš. Nevidíš, jak si v běžném životě i ty nejhodnější děti hrají s věcmi kolem sebe, aniž by dbaly na to, co říká jejich otec? – Neznamená to nedostatek lásky ani úcty: je to slabost a malichernost vlastní dítěti. Tak se podívej: ty jsi dítětem před Bohem.“
Jedním z nejsilnějších doložených příběhů o síle této modlitby je život blahoslaveného Bartola Longa. V 19. století byl Bartolo úspěšným právníkem v Neapoli, ale zapletl se do okultismu a spiritismu. Došel tak daleko, že se stal „veleknězem“ satanského kultu. Tato cesta ho však dovedla k hlubokým depresím a myšlenkám na sebevraždu.
V nejtěžší chvíli svého života, když procházel údolím Pompejí, uslyšel v srdci hlas: „Pokud hledáš spásu, rozšiřuj růženec. Maria slíbila, že ten, kdo bude šířit její růženec, bude spasen.“ Bartolo vzal toto zaslíbení doslova. Změnil svůj život, začal učit chudé lidi modlit se a vybudoval slavnou baziliku v Pompejích. Muž, který byl kdysi ztracen v temnotě, našel díky růženci vnitřní pokoj a smysl života. Svatý Jan Pavel II. ho později nazval „apoštolem růžence“. Jeho příběh ukazuje, že žádná situace není pro Boha ztracená, pokud se držíme Mariiny ruky.
Mezi všemi úmysly, které lze svěřit modlitbě růžence, papežové v posledních letech zvlášť zdůrazňují dva. Jednak je to mír, neboť „růženec působí na modlícího se člověka jako prostředek pokoje, který ho připravuje přijímat a prožívat v hloubce svého nitra a šířit kolem sebe pravý mír“. A pak rodina: „Rodina, která se modlí společně, zůstává jednotná (...). Když rozjímá o Ježíši, každý člen znovu získává schopnost dívat se druhému do očí, komunikovat, projevovat solidaritu, vzájemně si odpouštět a začínat znovu s obnovovanou smlouvou lásky skrze Božího Ducha“ (sv. Jan Pavel II.). Tyto dva úmysly můžeme svěřit Marii: být rodinami, které všude, kde se nacházejí, šíří pokoj.
Možná právě dnes, v době roztříštěnosti a neklidu, znovu objevujeme hodnotu jednoduchých věcí. Růženec není složitý. Nepotřebuje nic zvláštního. Jen čas, ochotu a trochu trpělivosti. A přesto dokáže proměňovat život. Tak jednoduchá a zároveň tak hluboká modlitba si opravdu zaslouží, aby ji člověk znovu objevil.
Na závěr je vhodné připomenout, že tato mariánská modlitba je obohacena možností získat plnomocné odpustky. Plnomocné odpustky se udělují, pokud se růženec modlí v kostele nebo veřejné kapli, v rodině, v řeholním společenství nebo ve zbožném sdružení. K jejich získání je ovšem nutné splnit obvyklé podmínky pro udělení odpustků.
Magda de Pedro
04.02.2026, RC Monitor 2/2026
Náš ctěný přispěvatel a autor mnoha mimořádných a hodnotných textů, kněz a církevní právník Stanislav Přibyl, byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Slavnostní instalace se uskutečnila 18. ledna 2026 v kapitulním kostele – a redakce RC Monitoru u toho byla. Událost, která přesahuje běžný rámec církevního života, je zároveň příležitostí připomenout osobnost kněze, teologa a právníka, jehož hlas dlouhodobě spoluutváří podobu našeho časopisu.
02.02.2026, apha.cz
Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo.
20.02.2026, Catholic Culture
Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.
11.02.2026, syrzdarma.cz
Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.
12.12.2025, The American TFP
Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.
09.03.2026, The Imaginative Conservative
Kdopak by si pomyslel, že se v tak krátkých verších skrývá tolik filozofie? Kdopak by si pomyslel, že tak málo slovy lze vyjádřit takové množství významu? Až příště budete číst Shakespeara, čtěte pozorně a možná v jeho dílech najdete více filozofie, než by se na první pohled zdálo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.