31.03.2026, RC
Událost vyvolala rychlou mezinárodní odezvu. Italská vláda vyjádřila blízkost kardinálu Pizzaballovi a označila ochranu křesťanských svatých míst za nepominutelnou povinnost. Kriticky se vyjádřili také představitelé Francie, Polska, Evropské unie i Spojených států; americký velvyslanec Mike Huckabee podle agenturních zpráv označil zásah za nepřiměřený. Reagoval i izraelský prezident Isaac Herzog, který kardinálovi telefonoval a vyjádřil lítost nad incidentem. Již následující den, 30. března, však přišel částečný obrat. Latinský patriarchát a Kustodie Svaté země oznámily, že záležitosti týkající se obřadů Svatého týdne a Velikonoc v bazilice Božího hrobu byly po jednání s příslušnými úřady vyřešeny. V dohodě s izraelskou policií byl zajištěn přístup zástupců církví tak, aby mohly liturgie a obřady proběhnout a aby byly zachovány starobylé velikonoční tradice spojené s Božím hrobem. Současně však zůstávají kvůli válečnému stavu nadále v platnosti omezení veřejných shromáždění.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Celý incident je citlivý i z právního a historického hlediska. Základní dohoda mezi Svatým stolcem a Státem Izrael z roku 1993 výslovně uvádí, že Izrael se zavazuje zachovávat a respektovat Status quo v křesťanských svatých místech, chránit charakter katolických posvátných míst a zaručovat svobodu katolické bohoslužby. Samotný Status quo svatých míst v Jeruzalémě a Betlémě vychází z osmanských rozhodnutí z let 1757 a 1852–1853 a stal se součástí širšího mezinárodního rámce v 19. století.
Bazilika Božího hrobu přitom patří k nejstarším a nejvýznamnějším křesťanským svatyním vůbec. Chrám byl vystavěn za císaře Konstantina a vysvěcen zhruba roku 336. Roku 614 byl po perském vpádu vypálen, kolem roku 1009 zničen chalífou al-Hákimem a následně znovu obnoven. V průběhu staletí se stal nejen místem modlitby a poutí, ale také symbolem zápasu o zachování křesťanské přítomnosti v Jeruzalémě. Právě proto byl zásah proti patriarchovi Pizzaballovi vnímán jako krok, který daleko přesahuje běžné bezpečnostní opatření.
Kardinál Pizzaballa dal celé události ještě hlubší duchovní rámec ve své meditaci ke Květné neděli, zveřejněné krátce před incidentem. V pašijovém příběhu rozlišuje mezi „slovy smrti“ – slovy zrady, obvinění, posměchu a zoufalství – a Kristovými „slovy života“, která neoplácejí zlo zlem. V kontextu jeruzalémských událostí působí tato slova téměř prorocky: právě ve chvíli napětí a ponížení církev znovu připomíná, že Svatý týden nelze redukovat na mocenský konflikt, nýbrž je třeba jej prožít jako svědectví o pravdě, tichu a naději.
Lze tedy říct, že bezprostřední krize byla zažehnána a velikonoční obřady v bazilice Božího hrobu mají pokračovat. Samotná událost však zůstává varováním. Ukázala, jak křehká je dnes svoboda bohoslužby i v místech, která křesťanstvo po staletí považuje za své nejposvátnější dědictví. Jeruzalém tak znovu připomněl, že ochrana svatých míst není jen otázkou bezpečnostních protokolů, ale také otázkou právní věrnosti, civilizační paměti a úcty k víře milionů křesťanů po celém světě.
30.03.2026, RC Monitor 6/2026
Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.
07.11.2025, National Catholic Register
Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.
28.11.2025, RC Monitor 22/2025
Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
16.02.2026, RC
Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.
27.03.2026, Saint Dominic‘s Media
Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.