29.04.2026, RC Monitor 8/2026
Stojí zde od přelomu 17. a 18. století (letopočet na schodišti kruchty uvádí rok 1706) na místě starší kaple z roku 999, která zde byla postavena na památku pobytu pražského biskupa v tomto místě. Když se totiž sv. Vojtěch vracel v roce 992 z Říma, setkal se s lidmi, kteří byli ohroženi dlouhým obdobím sucha a prosili o pomoc. Světec se začal modlit a na konci modlitby začalo pršet. Tak dostal můj patron v této oblasti na starost i déšť. A také zde vyrostla zmíněná kaple, později i poustevna a konaly se zde velké poutě, které byly krásným setkáním Čechů a sudetských Němců, mše svaté se střídaly v obou jazycích a neexistovaly národnostní třenice – to mi vyprávěl varhaník Josef Worsch, sudetský Němec. Po odsunu a komunistickém puči místo upadlo v zapomenutí a obnova čekala až na P. Jana Nepomuka Svobodu a rok 2006. Od roku 2010 probíhala rekonstrukce díky obci Kounov a dnes už sloužíme poutní mši svatou opět v kapli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Poslední myšlenka se týká opět sv. Vojtěcha. Kronikář Canapria napsal o jeho matce Střezislavě: „Ozdobená počestnými mravy, poslouchajíc slova života, žíznila více, a vykonávajíc je, hladu nezaháněla, nenalézala zalíbení v nádheře ženské, ani ve zlatě a drahém kamení, nevážíc si toho, co blázni za nejvyšší mají. Svatá byla mravy svými, svatá i v řečech, udatná, jak se praví, v postech, důvěrná k Bohu v modlitbě, matka truchlivému sirotku, pocestnému a vdově nejpřívětivější sestra.“ (R. Holinka: Svatý Vojtěch, Brněnské tiskárny 1947).
Mohli bychom prosit sv. Vojtěcha o takové matky, jako byla jeho. Tady se kladou základy pozdější svatosti, o kterou se snažíme usilovat, tady se rodí obnova víry národa. Poslední prosba je o modlitbu za nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla. Víte, že mše svatá při intronizaci byla sloužena ke cti sv. Vojtěcha, proto prosme tohoto světce, aby dal arcibiskupu Stanislavovi statečnost a moudrost ve vedení jemu svěřených duší.
P. MUDr. Vojtěch Novák
20.01.2026, RC
Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.
01.02.2026, RC Monitor 2/2026
Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?
04.03.2026, Aleteia
S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?
07.11.2025, National Catholic Register
Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.
11.02.2026, syrzdarma.cz
Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.
16.02.2026, RC Monitor 3/2026
Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.