Když soud stojí proti svědomí: velikonoční zamyšlení z Nepomuku

08.05.2026, RC Monitor 8/2026

Je-li kdo smutný, ať se raduje, neboť zvítězil život nad smrtí. Je-li kdo nemocný, ať volá jako apoštol Petr: „Jeho ranami jsme uzdraveni“ (1 Petr 2,25). Je-li kdo chudý, ať čerpá z pokladnice darů Kristových, vždyť zaslíbil: „Dám vám Ducha svatého, z mého vezme a vám dá.“ Bojí-li se někdo, ať přijme pokoj, neboť Kristus řekl: „Pokoj vám zanechávám... Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ (Jan 14,27) Je-li kdo hříšný, ať slyší tato Kristova slova: „Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny.“ Zvláště bych chtěl připomenout první slova Kristova po zmrtvýchvstání apoštolům o odpuštění: „Pokoj vám.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny“ (Jan 20,21–23).

Při letošní modlitbě u Božího hrobu jsem zvláště pocítil vděčnost Bohu – i za minulost, kdy mi jiní ublížili. „Buď vůle tvá.“ Tak se to mělo stát, abych poznal tebe, Bože, a tvoji lásku. Vše odpouštím, vždyť i mně bylo odpuštěno.

V naší farnosti jsme velikonoční vigilii slavili na místě, kde byl pokřtěn sv. Jan Nepomucký, pak též mši sv. ze Vzkříšení na místě, kde se sv. Jan narodil. Nejen náš národ, ale celý svět ho slaví jako strážce zpovědního tajemství, záruku morální autonomie svědomí proti zvůli královy autority.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Před několika dny náš Ústavní soud zamítl konkordát, smlouvu mezi Svatým stolcem a státem, neboť chrání zpovědní tajemství. Jaká to zvůle, jaká to pýcha, jaká morální zvrácenost musí být u těchto nejvyšších soudců! Asi před rokem navštívil Nepomuk předseda Ústavního soudu Josef Baxa a vyzvedával si spolu se svou manželkou její křestní list. Ano, ona byla pokřtěna v Nepomuku. A já jsem mu tehdy vytýkal, že ve věcech morálních se nemá a nemůže ani Ústavní soud stavět nad Boha, nad církev a její učení. Jak je vidět, nepoučil se. Zdánlivě se tito soudci tváří neutrálně a jako Pilát si myjí ruce. Po Čechách a v celé Evropě však stojí desetitisíce soch sv. Jana – ty němé kameny budou jednou svědčit o jejich zvráceném svědomí. Našel se ovšem jeden ze soudců tohoto soudu, Tomáš Langášek, a napsal odlišné stanovisko, které shrnul ve slovech: „Je to trpká historická kuriozita, že zpovědní tajemství odmítá Ústavní soud země, jež zrodila ve světě proslulého sv. Jana Nepomuckého, onoho ’hrdinu vzdoru vůči svévoli sekulárních sil‘, který za neprozrazení zpovědního tajemství zaplatil cenu nejvyšší.“

Vraťme se však ke Kristovu vítězství nad smrtí a nad hříchem. Kristus vstal z mrtvých – a nespravedliví soudci se ukázali jako hlupáci, krutí vojáci, kteří ho týrali, již nemají nad jeho tělem žádnou moc, démoni byli odsouzeni k záhubě pekla a my jsme v něho uvěřili. Bylo nám odpuštěno a náš smrtelný život se proměnil v život věčný. Kristus vstal z mrtvých a odešel do nebe, aby nám připravil místo ve svém království, a my slavíme památku jeho smrti a zmrtvýchvstání a on je uprostřed nás. Kristus vstal z mrtvých!

P. Jiří Špiřík

Další články

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.