Když Panna Maria říká ne

1. Řekla NE každé výmluvě či podmínce, kterou by mohla předložit před Boha a jeho vůli. Jako Boží Matka nic nevyžadovala a na nic se nevymlouvala. Jednoduše souhlasila.

2. Řekla NE marnosti. Pro mnohé ženy její doby by bylo mateřství Mesiáše splněným snem. Maria se však po svém vyvolení nepovyšovala nad ostatní, ale zůstala pokornou služebnicí Pána.

3. Řekla NE pomluvám a zbytečnému vysvětlování. Nešířila zprávy o svém poslání ani o poslání svého dítěte. Dokonce to neřekla ani Josefovi – ani když šlo o její vlastní ochranu.

4. Řekla NE egocentrismu. Po odchodu archanděla Gabriela se nezačala soustředit sama na sebe. Naopak – ihned se vydala na cestu, aby pomohla Alžbětě.

5. Řekla NE nárokům na zvláštní zacházení. Při sčítání lidu, při útěku do Egypta i ve chvíli, kdy se Ježíš ztratil v chrámě, nepožadovala mimořádný zásah. Neočekávala výsady, ale přijímala to, co přicházelo.

6. Řekla NE lpění na „co kdyby“. Když měla porodit v podmínkách zcela jiných, než si s Josefem představovali, neztrácela čas představami o jiných možnostech. Přijala realitu a prožila ji co nejlépe.

7. Řekla NE uzavření se do vlastního světa. Mohla zůstat v bezpečí rodiny a užívat si blízkost svého Syna. Místo toho ho od počátku dávala druhým – pastýřům, mudrcům i celému světu.

8. Řekla NE pokušení odmítnout Boží plán. Viděla kříž, který čekal jejího Syna. Mohla prosit o jeho změnu, ale místo toho jej přijala. Dokonce v Káně napomohla tomu, aby Ježíš zahájil své veřejné působení.

9. Řekla NE odmítnutí, které mohla cítit, když jí byl svěřen celý lid jako děti. Ježíš ji z kříže dal učedníkovi a skrze něj i nám všem. Přijmout mateřství těch, jejichž hříchy vedly k utrpení jejího Syna, muselo být nesmírně těžké. A přesto znovu řekla ano.

10. Říká NE i dnes – každému úpadku lásky. Neuchovává hořkost vůči těm, kdo Ježíše opustili. Zajímají ji naše potřeby a nepřestává se za nás přimlouvat u Boha.

převzato a redakčně upraveno