Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:


1. Řekla NE každé výmluvě či podmínce, kterou by mohla předložit před Boha a jeho vůli. Jako Boží Matka nic nevyžadovala a na nic se nevymlouvala. Jednoduše souhlasila.

2. Řekla NE marnosti. Pro mnohé ženy její doby by bylo mateřství Mesiáše splněným snem. Maria se však po svém vyvolení nepovyšovala nad ostatní, ale zůstala pokornou služebnicí Pána.

3. Řekla NE pomluvám a zbytečnému vysvětlování. Nešířila zprávy o svém poslání ani o poslání svého dítěte. Dokonce to neřekla ani Josefovi – ani když šlo o její vlastní ochranu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

4. Řekla NE egocentrismu. Po odchodu archanděla Gabriela se nezačala soustředit sama na sebe. Naopak – ihned se vydala na cestu, aby pomohla Alžbětě.

5. Řekla NE nárokům na zvláštní zacházení. Při sčítání lidu, při útěku do Egypta i ve chvíli, kdy se Ježíš ztratil v chrámě, nepožadovala mimořádný zásah. Neočekávala výsady, ale přijímala to, co přicházelo.

6. Řekla NE lpění na „co kdyby“. Když měla porodit v podmínkách zcela jiných, než si s Josefem představovali, neztrácela čas představami o jiných možnostech. Přijala realitu a prožila ji co nejlépe.

7. Řekla NE uzavření se do vlastního světa. Mohla zůstat v bezpečí rodiny a užívat si blízkost svého Syna. Místo toho ho od počátku dávala druhým – pastýřům, mudrcům i celému světu.

8. Řekla NE pokušení odmítnout Boží plán. Viděla kříž, který čekal jejího Syna. Mohla prosit o jeho změnu, ale místo toho jej přijala. Dokonce v Káně napomohla tomu, aby Ježíš zahájil své veřejné působení.

9. Řekla NE odmítnutí, které mohla cítit, když jí byl svěřen celý lid jako děti. Ježíš ji z kříže dal učedníkovi a skrze něj i nám všem. Přijmout mateřství těch, jejichž hříchy vedly k utrpení jejího Syna, muselo být nesmírně těžké. A přesto znovu řekla ano.

10. Říká NE i dnes – každému úpadku lásky. Neuchovává hořkost vůči těm, kdo Ježíše opustili. Zajímají ji naše potřeby a nepřestává se za nás přimlouvat u Boha.

převzato a redakčně upraveno


Další články



Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Jak to ti lidé zvládají?

24.04.2026, The Catholic Thing

Jak to ti lidé zvládají?“ ptala se. Jak si poradí lidé, kteří nevěří v Boha?“ Moje známá podávala na různé školy přihlášky na postgraduální studium. „Tahle rozhodnutí jsou v rukou lidí, které neznám a kteří neznají mě. A přitom ovlivní zbytek mého života – koho potkám, koho si vezmu, moje děti, moji kariéru. Kdyby člověk nevěřil, že na to všechno dohlíží prozřetelný Bůh,“ zvolala, „bylo by to prostě depresivní.“

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

Nepraktikující katolíci

13.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle frekvence témat řešených v českém křesťanském on-line prostoru by se mohlo zdát, že věřící a duchovně hledající u nás trápí několik zcela zásadních otázek, a to: O kterých církevních svátcích je otevřeno v Tescu; jestli se po masturbaci oslepne a konečně zda člověk k tomu, aby měl autentický vztah k Bohu, potřebuje chodit do kostela.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.