Nemusíme být dokonalí

31.08.2026, RC Monitor 15/2026

Vždy mne překvapí, kolik lidí si o sobě myslí, že musí být dokonalí. A podřizují tomu vše. Někteří styl oblékání. Jiní účesy. Šperky. Samé vnější věci. Další se stále zajímají, jak o nich kdo mluví. Snaží se vyhovět všem. Taky jsem byl takový. A často dost protivný. Fakt. Sám sebe bych teď nejraději fackoval, mít stroj času.


A zase jsou tací, kteří nesnesou kritiku, byť jemnou a s láskou míněnou. Nebo někteří myslí na to, jak vypadají v očích druhých. Jestli je neodsoudí. Jestli je nezavrhnou.

Protože největší cenností u druhých je pro mne upřímnost, tak je mi jedno, jestli dotyčný nebo dotyčná nemají například dokonale uklizeno. Nebo nestihli zalít kytky. To jsou přece tak podružné věci. Nikdo není dokonalý. Ani já. Jejda, kolik chyb by se na mně našlo! Jediný dokonalý je Bůh. A žádný z nás mu nesaháme ani po kotníky. S tím je holt potřeba se smířit.

Měl jsem v červnu zkouškové období. Na zkoušce u profesora Beneše jsme probírali i krále Davida. Mimo jiné to, jak porazil Goliáše. Nabízeli mu brnění a těžký meč, ale on se v tom necítil dobře. A nakonec použil to, co znal nejlíp a měl ověřené. Ačkoliv si všichni kolem mysleli, že je divný. A on vyhrál. A tak je tomu i v našich životech. Když vás někdo nutí chovat se nepřirozeně, necítíte se dobře. Když použijete vlastní „zbraně“ nebo dary, jste sami sebou – a vyhrajete.

Jen je potřeba si toto uvědomit. Být sám sebou neznamená podřídit se diktátu kdekoho z okolí. Ano, je fajn snažit se vidět své chyby. A jsem rád, že jsem se časem naučil přijímat oprávněnou kritiku. Také ne vždy v klidu, ale naučil a přemýšlím nad tím. Člověk má na sobě pracovat. Jít dál, zlepšovat se. Jak říkají svatí otcové, má pracovat na svém zbožštění.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ale zbožštění je cíl. Jenže cesta je dlouhá, složitá, obtížná, nepříjemná, plná výmolů, zákrut, pádů, nejistot, vnějších masek. Ujdete dva metry a pak se metr vrátíte zpět. Ale důležité je jít dál. Pořád máte metr k dobru.

Jenže – a to je také potřeba si uvědomit – to není jenom o vás. Ale i o druhých. Nakolik vás dovedou brát s vašimi chybami. Protože i oni sami mají chyby. Ostatně, co si budeme povídat, v Bibli je to jasně popsané v podobenství o třísce a trámu v oku.

Ptal se mne nedávno kamarád, jak se vyrovnat s pocitem, že většina světa nedojde spásy. A divil se, že se jeho tvrzení divím. Říkám, že za prvé Bůh soudí podle toho, kolik komu nadělil. Někomu třeba nedal příliš rozumu a asi věděl proč. Ale soudit ho bude podle toho mála, nikoliv podle měřítek pro filozofy.

A za druhé mu říkám, my dva, kamaráde, nejsme Bůh. Nevidíme do srdcí lidí. Bůh ano. On zná každého do morku kostí. Může být, že někdo se nám může jevit jako darebák nebo pokrytec, ale přitom vnitřně je to ten nejpoctivější, či dokonce nejsilnější člověk. Který se třeba jen bojí. Světa kolem sebe. Sebe samotného. Zrady od druhých lidí. Všechno je možné. Jenže Bůh vidí jeho nitro, které my nedokážeme ani zdaleka posoudit. Můžeme se jen naučit umět je přijmout.

Tohle jsem si uvědomil tak před půl rokem a byl to pro mne takový „aha moment“, jak se dnes moderně říká. A začal jsem hledat na druhých to dobré. Je mi jedno, ale naprosto jedno, jestli někdo nedokáže mít zcela uklizeno. Jestli je zmatkář. Jestli zapomene občas zalít kytky. Protože na tom skutečně nezáleží. Nebo někdy něco provede, co navenek vypadá děsivě odsouzeníhodně, ale všechno může být jinak. Záleží na úhlu pohledu, že? Pak stačí jeden klidný rozhovor a člověk pochopí.

Starší syn se nedávno takhle bál, co řeknu na jednu věc, kterou udělal. Tedy, on sám si myslel, že udělal něco děsivého. Tak jsme si nad to v klidu sedli, v klidu probrali, do čtvrt hodiny se uklidnil, zjistil, že ho neodsuzuju, ale hledám spíše vysvětlení a možnosti jiné interpretace toho, jak to viděl on. Že to nemusí být tak horké. To se stalo v pondělí. Večer – ano ano, nad vaším hněvem ať Slunce nezapadá – už byl syn klidnější, společně jsme našli řešení i odpověď. Druhý den byl ještě napjatý, jaká bude odezva tam, kde udělal to, co si myslel, jak děsivé to bylo. A ve středu se mu dostalo odpovědi. Nic hrozného se nestalo. Nic děsivého neudělal. Došlo k pochopení i na druhé straně. Stačilo nebát se a říct svůj pohled.

Samozřejmě se na druhé straně ne vždy setkáme s pochopením. Ale proto je důležité začít u sebe. Nedělej druhému, co bys nerad dělal sobě. Což platí i naopak – dělej druhému tak dobře, jak se rád chováš k sobě. Nejde to určitě hned, občas člověk dá na pocity, na to, co vidí, a přitom to tak vůbec nemusí být. Proto je dobré hned neodsuzovat. Snažit se pochopit. Zkusit se vcítit do druhého. A – což je už vyšší level – zkusit mu být poté i oporou. Které může věřit. Která nebude odsuzovat. Která tě bude brát takového, jaký jsi. Chápat i přes možné zdánlivé překážky.

Takže říkat si, co když nejsem dost dobrý nebo dobrá, je sice fajn v přímém vztahu k Bohu, ale ne k lidem obecně. Lidé nejsou Boží soudci. Každý má ve svém oku trám. Můj „aha moment“ spočíval v tom, že jsem si uvědomil komplexnost lidských bytostí – a k té patří i nedokonalost. Pokud tuto naši nedokonalost nedokáže druhý přijímat – jeho problém. Protože i on je nedokonalý. O to cennější jsou pak na naší cestě lidé, kteří vidí i naše chyby, a přesto nás mají rádi stále takové, jací jsme. I přes jakékoliv naše průšvihy a vnitřní nedůvěru.

Zkuste to, je to nesmírně osvobozující. Brát druhé takové, jací jsou. Neodsuzovat. Chápat. Slovy Ježíše řečeno – milovat. Bez podmínek. Žádné něco za něco...

Jan Lipšanský


Další články



Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Konference o evangelizaci

08.10.2026, CREDO CZ

Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

Nový kurz: Biblické a teologické základy duchovního osvobozování

30.09.2026, KTF UK

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.