Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Prý dnes nemá cenu konat zvláštní mariánskou pobožnost, když už se modlí růženec před mší svatou – byla by to zbytečná „konkurenční akce“. Navíc podle slov ostatních členů není kdy takovou pobožnost uspořádat. Všední dny nepřipadají v úvahu, protože je většina lidí v práci a o víkendu si lidé raději vyjdou s dětmi na výlet. Zaznělo dokonce, že tahat děti do kostela na růženec je v dnešní době nesmysl a že růženec je spíše pro seniory. Když onen farník vyslechl nevoli, kterou jeho návrh vyvolal, musel se na chvíli zamyslet, zda se omylem neocitl někde u luteránů nebo snad mormonů.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ano, bohužel toto se děje nejen v té jedné nejmenované farnosti, ale na mnoha dalších místech bývalých Zemí koruny české. Jsme svědky regulování a někde bohužel i omezování lidové zbožnosti. Proč se tak děje? Inu, ve společnosti převládá názor, že Církev musí mluvit jazykem světa a přibližovat se mu, aby mohla evangelizovat. Lidem dnes asi více řekne farní den s grilováním pamlsků, skákací hrady a dnes téměř mandatorní farní kavárny. Jenže opak může být pravdou. Pokud z těchto věcí uděláme priority, na které budeme lákat lidi do farního společenství, tak se sami odsoudíme k bezvýznamnosti. Když bude farnost nabízet to stejné jako supermarket, proč by měli lidé začít chodit do kostela? Církev musí nabízet něco víc: Krista, svátosti, posvátno a tradici. Navíc lidovou zbožnost zdůrazňuje i druhý vatikánský koncil: Sacrosanctum concilium 13 výslovně doporučuje pobožnosti křesťanského lidu, pokud odpovídají zákonům a normám Církve (např. křížové cesty, růženec, novény či procesí).

Proto všem členům pastoračních rad ze srdce přeji odvahu, aby jim skutečně záleželo na opravdové pastoraci, která vede ke Kristu a věčné spáse duší. Lidová zbožnost je jedním z velmi cenných prostředků, jak toho dosáhnout.

Vojtěch Čapek

Další články

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.