Mezinárodní trestní tribunál - otazníky

Nevůle Spojených států přistoupit k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu (ICC) spustila v českém tisku vlnu protiamerických vyjádření, jaká v postkomunistické zemi nebyla dosud obvyklá. Čtenář by z nich měl dojem, že ze svobodných, civilizovaných zemí jsou to právě a jedině Spojené státy, jež nechtějí ICC ratifikovat, a ty navíc nemají jiný důvod než ochranu svých občanů sloužících v mezinárodních misích.**

Ale z důvodů ochrany národních zájmů odmítá ratifikovat ICC také Izrael: generální prokurátor Eljakim Rubinstein vyjádřil obavy, že ICC bude politicky motivován, což se odrazí v jeho postoji k osadám na západním břehu a v pásmu Gazy. Také Howard P.Berkowitz, předseda Antidifamační ligy, varuje: "Římská konference klasifikovala výstavbu osad jako válečný zločin". Ke stanovisku Ligy se připojuje i organizace B´nai B´rit, zatímco některé jiné židovské organizace naopak ustavení ICC schvalují a vidí v něm pokračování norimberského tribunálu.

Podobně ostře rozděluje otázka ICC i světovou katolickou veřejnost. Zatímco Vatikán ústy svého představitele v OSN arcibiskupa Martina ustavení ICC schválil a přislíbil symbolický dar do jeho fondu, ozývají se z katolického bloku významné hlasy, které varují před ideologickými vlivy na působení tohoto orgánu.

Tak Gwendolyn Landoltová, předsedkyně REAL Women Canada, prohlásila, že v ideálním světě by ICC stíhala lidi jako Pol Pot nebo Miloševič, ale dnešní realita je tomuto ideálu vzdálena: Landoltová, stejně jako další obhájci lidského života, se obává konkrétně vlivu feministické ideologie.

Její tvrzení dokládají oficiální publikace feministické lobby, které počítají s využitím ICC pro prosazení svého programu: ICC by se podle nich měl stát nástrojem pro prosazení Pekingské akční platformy. To by samozřejmě zpochybnilo demokratické mechanismy, jimiž jsou v jednotlivých státech přijímány zákony: "Nepřipustíme žádný právní regionalismus", křičela na mne přede dvěma lety na půdě OSN jedna z aktivistek feministické lobby.

Ideologické vlivy v ICC mohou ohrozit jeho působení i v těch otázkách, jež byly legitimním motivem pro jeho založení: mohl by a měl být nástrojem boje proti terorismu, ale to předpokládá shodu v definici terorismu - a té dosud nebylo dosaženo. Dalším nebezpečím, na něž upozorňují právní odborníci, je nepoměr mezi pravomocemi žalobce a vágní definicí "trestných činů". Zdá se tedy, že ICC může nebezpečně posílit dnes už beztak zřetelnou tendenci k politizaci morálky a práva.

Ke státům, které ICC neratifikovaly, patří i Česká republika. Myslím, že řada důvodů mluví proto, abychom možnou ratifikaci ještě pečlivě zvážili.