Proklamace presidenta USA o Dni náboženské svobody

21.01.2004, White House


Amerika je zemí mnoha věr a právo na náboženskou svobodu patří k základům našeho národa. V Den náboženské svobody vyjadřují Američané uznání centrálního významu své víry a znovu potvrzují, že velkou silou naší země jsou srdce a duše našich občanů.

Den náboženské svobody je oslavou pasáže Virginského statutu o náboženské svobodě z 16. ledna 1786, kde se mluví o náboženské svobodě. Thomas Jefferson, který tento legislativní text koncipoval, jej pokládal za jeden ze tří svých největších výkonů, zároveň se sepsáním Prohlášením nezávislosti a se založením univerzity ve Virginii. Jako uznání důležitosti víry pro náš lid zaručili naši Otcové zakladatelé náboženskou svobodu v Ústavě.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ochrana naší náboženské svobody vyžaduje bdělost amerického lidu a vlády na všech úrovních. V mé administrativě je v ochraně náboženské svobody činné ministerstvo spravedlnosti i tím, že stíhá osoby, které útočí na lidi nebo na bohoslužebná místa kvůli příslušnosti k určitému náboženství. Ministerstvo školství vydalo nové směrnice, které dovolují studentům, aby se účastnili ústavně chráněných aktivit ve veřejných školách. Směrnice například chrání práva studentů modlit se před jídlem v restauraci, shromažďovat se před vyučováním s jinými studenty k modlitbě a vyjadřovat osobní víru též jinými způsoby.

Po mé zvláštní iniciativě má administrativa nadále povzbuzuje organizace založené na víře a na sousedských vztazích. Vlády jednotlivých států můžou a měly by podporovat účinné sociální služby včetně těch, jež vykonávají věřící lidé a náboženské organizace. Poskytuje-li vláda takovou podporu, je důležité, aby nebyly instituce s náboženským základem nuceny měnit svou náboženskou povahu. V prosinci 2002 jsem podepsal exekutivní nařízení, jehož cílem bylo ukončit diskriminaci organizací náboženského rázu při udělování federálních grantů. V září 2003 má administrativa splnila toto nařízení a odstranila mnoho bariér, jež dosud nedovolovala náboženským charitativním aktivitám spolupracovat s federální vládou při pomoci Američanům v nouzi. Šest federálních agentur navrhlo nebo dokončilo nové směrnice, jež mají zajistit, aby žádná organizace ani podporovaná instituce nebyly diskriminovány kvůli náboženství ve federálně financovaných programech sociálních služeb.

PRORO NYNÍ JÁ, GEORGE W. BUSH, president Spojených států amerických, na základě autority, jež mi byla propůjčena Ústavou a zákony Spojených států, prohlašuji 16. leden 2004 za Den náboženské svobody. Vyzývám všechny Američany, aby uvažovali o požehnání naší náboženské svobody a aby tento den slavili vhodnými podniky a činnostmi ve svých domovech, ve školách a na bohoslužebných místech.

Na potvrzení toho jsem připojil vlastnoruční podpis dne 16. ledna léta Páně 2004 a roku 228. nezávislosti Spojených států amerických.

GEORGE W. BUSH


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.