Reakce Michaely Freiové

15.04.2004, RC


Milý příteli Romualde,

sdílím samozřejmě Vaši nevoli nad tím, že problémy kolem Gibsonových "Pašijí" byly pojednány takto nedbale: znepokojení našich židovských spoluobčanů by si vyžadovalo, aby se k věci vyjádřili (jednotlivě nebo společně) diecézní biskupové, a ne jen mluvčí biskupské konference. Takové vyjádření by mělo citovat nejen deklaraci Nostra aetate, ale také prohlášení židovských teologů DABRU EMET z roku 2000.

Toto prohlášení chce být vstřícnou reakcí na větší vstřícnost křesťanů vůči Židům a z hlediska našeho tématu - Gibsonova filmu - je dobré z něj citovat především jasné vyjádření, že "nacismus nebyl křesťanský fenomén".

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ani dnes není antisemitismus křesťanským fenoménem, pomineme-li antiizraelské postoje křesťanské radikální levice, a antijudaismus je věcí marginálních skupin, které stojí mimo velké církve.

Právě oficiální učení katolické církve je v této věci jednoznačné. "Katechismus z nařízení sněmu tridentského" z roku 1566, který byl po několik staletí základem katolického kázání a vyučování, o tom říká:

"Ohlíží-li se kdo tedy po příčině, proč Syn Boží přehořké utrpení podstoupil, shledá, že nejhlavnější toho příčinou byly, mimo dědičnou skvrnu prvních rodičův, všecky hříchy a nepravosti, kterých se lidé od počátku světa až do tohoto dne dopustili, a potom ještě až do skonání světa dopustí. ... A tuto vinu zajisté všickni na sebe uvalují, kdo do hříchův častěji padají: neboť když hříchy naše Krista Pána k tomu přivedly, aby smrť kříže podstoupil, zajisté ti, kteří se válejí v hříších a nepravostech, opět, pokud na nich jest, v sobě Syna Božího znovu křižují a v posměch vydávají. A zajisté neřesť tato za těžší při nás se může pokládati, nežli byla u Židův, protože tito, jak Apoštol svědčí, kdyby ho byli poznali, nikdy by Pána slávy nebyli ukřižovali, my však vyznáváme, že ho známe, avšak skutky ho zapírajíce, násilnou ruku naň vznášíme."

A toto jsou věci, které by při uvedení Gibsonových Pašijí do kin měly zaznít z úst biskupů a kněží. Není na nás, abychom Židy poučovali o tom, v čem mají cítit antisemitismus a v čem ne: ale je naším úkolem, zejména úkolem biskupů a kněží, náležitě vysvětlovat, co katolická církev v této věci učila a učí.

To, že antisemitismus v Evropě (zejména západní) roste, je jedna skutečnost. To, že věřící křesťané nejsou ti, od nichž je třeba bát se protižidovského násilí, je druhá skutečnost, a my bychom se měli snažit tuto druhou skutečnost našim židovským spoluobčanům jasně dát najevo.

V Kristu Vaše

Michaela Freiová


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.