30.06.2004, RC
JUDr. Petra Buzková
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 7
118 12 Praha 1
V Praze 29. června 2004
Věc: Otázky k přístupu MŠMT k projektu křesťanských tříd a zřizování církevních škol
Vážená paní ministryně,
obracíme se na Vás jménem protestantských církví, místních sborů, křesťanských organizací i řady jednotlivců, sdružených v České evangelikální alianci.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
**K sepsání tohoto otevřeného dopisu nás přiměly dva případy z poslední doby, do nichž Vaše ministerstvo zasáhlo způsobem, který v nás vzbuzuje obavy, zda náš stát je schopen a současně i ochoten zajistit, aby bylo naplňováno právo rodičů vzdělávat své děti způsobem, který je v souladu s jejich přesvědčením.
Máme na mysli zejména ukončení zdárně se rozvíjejícího projektu** křesťanských tříd v Třinci, který se rozvíjel s výslovným souhlasem rodičů a probíhal deset let bez problémů; zájem o křesťanské třídy vzrůstal, třídy byly obsazené, aprobovanost učitelů respektována, výsledky žáků nadprůměrné a chování bezproblémové. Domníváte se skutečně, že ukončení projektu bez pokračování či rovnocenné náhrady je v této situaci ve veřejném zájmu?
Dopis MŠMT ředitelství třinecké školy ze dne 2.6.2004 uvádí, že "vyučování v duchu křesťanství ve všech předmětech by bylo v rozporu se zákonem". Tato formulace, nemající oporu v žádném právním předpisu, připomíná doby, kdy stát místo rodičů rozhodoval, jakého vzdělání se má dětem dostat a co se ve škole smí učit.
Domníváte se skutečně, vážená paní ministryně, že křesťanství ve státní škole nemá žádné místo? Je opravdu nezbytné trvat na likvidaci výzdoby tříd biblickými citáty? Je tohle směr, který našemu školství pomůže vychovávat občany, ctící svobodu jiných stejně jako svou vlastní?
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod říká, "stát musí respektovat právo rodičů zajišťovat výchovu a vzdělání ve shodě s náboženským a filosofickým přesvědčením rodičů". Jak tedy mají v rámci českého právního řádu realizovat vzdělávání svých dětí rodiče, kteří si přejí vzdělávat je v souladu s křesťanským světovým názorem?
Státem zaručenou svobodu tak konat považujeme za jeden z největších výdobytků polistopadové společnosti - a naplňuje nás proto obavami, když neuváženým počínáním státních úředníků je tato svoboda zpochybňována, ne-li přímo ohrožována.
Do této situace přicházejí zprávy, že projekt místního sboru Apoštolské církve v Brně na založení církevní školy a školky je ministerstvem opakovaně zamítán. Nastává tak paradoxní situace: zatímco v Třinci je křesťanské vzdělávání Vaším rozhodnutím ukončeno a organizátoři jsou vytlačováni ze státní školy, založení církevní školy v Brně je už druhým rokem blokováno - přesto, že žádost o její zařazení do sítě splňovala všechny zákonem stanovené náležitosti! Jak máme tomuto rozporuplnému postupu Vašeho úřadu rozumět? Jaké cíle tedy ministerstvo sleduje?
Na základě jakých skutečností dospěl Váš úřad k závěru, že zařazení křesťanské základní školy v Brně do sítě škol není v souladu s potřebami rozvoje sítě? Příklad Třince přece zřetelně ukazuje, že v naší zemi existuje menšina rodičů, kteří si výslovně přejí vzdělávání svých dětí na křesťanských základech.
Jak dospěl Váš úřad k závěru, že zřízení církevní školy v Brně není potřebné a není ve veřejném zájmu? Jistě Vám není neznámo, že nekatolické církevní školy jsou v ČR pouze 4 (čtyři!). Není v takové situaci rozhodnutí o nepotřebnosti školy diskriminací?
Zamítnutí žádosti hovoří také o "zvýšených požadavcích na státní rozpočet". Nelze se zbavit dojmu o jisté účelovosti tohoto argumentu: vždyť kdyby ony děti byly nadále žáky státních škol, stát by nadále jejich vzdělávání financoval bez jakékoliv debaty. Navíc v situaci, kdy stát garantuje bezplatné základní vzdělávání a současně převzal do své péče finanční zabezpečení registrovaných církví, nelze argumentem o "zvýšených požadavcích na státní rozpočet" blokovat zákonem garantované právo církve zřizovat vlastní školy!
Vážená paní ministryně, jsme si vědomi, že české školství se potýká s celou řadou problémů. Současně však jsme přesvědčeni, že právě v angažované rodičovské veřejnosti - v silných, zdravých rodinách, které se hlásí ke své odpovědnosti za výchovu a vzdělávání svých dětí - má ministerstvo jednoho z nejbližších partnerů k nápravě tohoto stavu. Křesťanské rodiny k nim patří na prvním místě. Věříme proto, že ministerstvo školství pod Vašim vedením nalezne cestu, která nepovede ke konfrontaci, ale ke spolupráci. Vždyť jsme vedeni stejným cílem: postarat se, aby se dětem dostalo co nejkvalitnějšího vzdělání v souladu s přesvědčením a se svědomím jejich rodičů.
Věříme, že porozumíte našim obavám, naše podněty řádně prošetříte a na naše naléhavé otázky odpovíte. Vaši laskavou odpověď si proto dovolujeme očekávat.
S přáním všeho dobrého a s úctou
Mgr. Jiří Unger - tajemník ČEA
Na vědomí:
sdělovací prostředky
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Parlamentu ČR
Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti PS PČR
Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR
Ekumenická rada církví
Česká biskupská konference
Česká evangelikální aliance byla založena v roce 1991 a sdružuje 6 protestantských církví (přibližně 33 000 lidí), více než 25 křesťanských organizací a mnoho jednotlivců z dalších denominací. ČEA je členem Světové evangelikální aliance, které v současnosti celosvětově zahrnuje více jak 200 milionů lidí ve 120 národních aliancích.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.