01.09.2004, RC
20. července 2004
Vážený pane řediteli,
Ač nerada, jsem nucena se s Vámi podělit o zážitek, který mi v neděli 18. července odpoledne připravili pracovníci Vaší televize.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Podle dohody jsem se dostavila na Petřínské terasy, kde jsme byli upozorněni, že současně s natáčením pořadu se zde koná svatba. Ve skutečnosti šlo o karnevalový večírek, na němž byli dva muži převlečeni za nevěsty (jedním z nich byl mluvčí Ministerstva práce). Pracovníci ČT podle svých vlastních slov považovali za vhodné, aby se debata konala "na pozadí" takovéhoto podniku.
Bylo už dost zarážející, že debata, na kterou jsem se připravovala celý předchozí večer a na kterou jsem přinesla dva zcela nové, dosud nepublikované materiály, měla být pojata jako recese.
Především však pokládám za nepřijatelné, že od okamžiku, kdy jsem začala se štábem debatovat o tom, zda je podobné aranžmá vhodné nebo ne, mne začali dva pracovníci ČT pronásledovat s kamerou a mikrofonem, a to navzdory mým výhradám: analogie se zážitky z komunistických časů, kdy se nás podobným způsobem snažili zastrašovat estébáci např. na procesech s Václavem Havlem nebo na pohřbu Pavla Vonky, byla tak silná, že jsem na místě vrátila již podepsanou smlouvu a opustila lokál.
Vážený pane řediteli,
Domnívám se, že veřejnoprávní televize má sloužit veřejnosti a ne pořádat kampaně ve prospěch nátlakových skupin.
Pořádá-li debaty o kontroverzních otázkách, má je pojímat věcně a nepředpojatě. V žádném případě nesmí být nikdo zastrašován, což se v mém případě stalo.
Podnik toho druhu, jaký uspořádala Vaše televize 18.července odpoledne, v žádném případě nemůže být hrazen z veřejných prostředků.
Děkuji za odpověď.
Mgr. Michaela Freiová
Předsedkyně Společnosti pro podporu rodiny
Pracovnice Občanského institutu
OI, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.