Proč je v konsekračních slovech "za všechny"?

09.09.2004, Zenit


Pro agenturu Zenit odpovídá P. Edward McNamara, profesor liturgiky na papežské universitě Regina Apostolorum.

Z: **Pan J.S. z Washingtonu nám zaslal tento dotaz: "Jedna má silně konzervativní známá říká, že se nemůže účastnit mše sloužené v angličtině kvůli překladu slov pro multis (za mnohé) slovy for all (za všechny). Podle ní je to** hereze. Má pravdu?"

P. McNamara: K tomu mohu uvést odpověď, kterou dal Svatý stolec už před 34 lety na podobnou otázku. Kongregace pro bohoslužbu a svátosti vydala nejprve v lednu 1970 stručnou oficiální odpověď a později pověřila známého jezuitského učence P. M. Zerwicka, aby o tomto tématu pojednal podrobněji. Napsal krátký, ale hutný článek; ten byl uveřejněn v květnu 1970 v Notitiae, oficiálním orgánu kongregace (s. 138-140).

Jeden kněz, můj přítel, si před několika lety pořídil pro osobní účely překlady z latiny a italštiny. Překlady jsou precizní, ale nemohou být pochopitelně pokládány za oficiální.

Oficiální odpověď z ledna 1970 (zde mírně upravená) je typicky stručná a psaná v obvyklé formě pregnantních dotazů a odpovědí.

Dotaz: V některých překladech do lidových jazyků jsou slova formule při konsekraci vína pro multis překládána takto: anglicky for all men, španělsky por todos, italsky per tutti (= za všechny).

Vznikají otázky:

  1. Je nějaký dobrý důvod, a pakli ano, jaký, pro takovou obměnu?

  2. Má být pokládána za překonanou nauka o této otázce uvedená v Římském katechismu z nařízení Tridentského koncilu, vydaném sv. Piem V.?

  3. Mají se pokládat překlady uvedeného biblického textu za méně vhodné?
  4. Vloudilo se do schválení těchto obměn v liturgických textech v lidových jazycích něco méně správného, co si nyní žádá opravu nebo zlepšení?

Odpověď: uvedené obměny jsou plně oprávněné.

  1. Aramejské slovo překládané do latiny pro multis znamená podle exegetů za všechny: množství těch, za něž Kristus zemřel, je neomezené, a to je totéž jako řekne-li se: Kristus zemřel za všechny. Svatý Augustin nám pomůže si to lépe uvědomit: "Vidíš, co daroval; zjisti, co koupil. Cenou byla Kristova krev. Co se jí vyrovná? Zdali ne celý svět? Zdali ne všechny národy? Velmi nevděční za tu cenu, nebo velmi pyšní jsou ti, kdo říkají, že cena je tak malá, že vykoupila jen Afričany; nebo že sami jsou tak velcí, jako kdyby byla vydána jen za ně samé."(Enarr. In Ps. 95, n. 5.)

  2. Nauku Římského katechismu není třeba nikterak pokládat za překonanou: rozlišení, že Kristova smrt byla dostatečná pro všechny, ale účinná jen pro některé, je stále v platnosti.

  3. Do schválení uděleného této obměně v liturgickém textu v lidových jazycích se nevloudilo nic méně správného, co by bylo třeba opravit nebo zlepšit.

    Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jelikož se debata stále nezmírňovala, zasáhla do ní v květnu 1970 vatikánská kongregace již zmíněným článkem P. Zerwicka. Má název Pro vobis et pro multis effundetur a je v něm podáno biblické zdůvodnění překladu za všechny místo za mnohé. Text je poněkud odbornější, ale dostatečně jasný:

Již lednové číslo Notitiae (1970) přineslo oficiální odpověď na nesnáz spojenou s tlumočením slov pro multis ve formuli při konsekraci vína do lidových jazyků slovy za všechny. Jelikož se však zdá, že přetrvává jisté znepokojení, zdálo ve vhodné zabývat se tou otázkou znovu a trochu obšírněji z exegetického hlediska.

V odpovědi čteme: "Aramejské slovo překládané do latiny pro multis znamená podle exegetů za všechny". Toto tvrzení by mělo být formulováno poněkud opatrněji. Máme-li být přesní, v hebrejštině (aramejštině) existuje jedno slovo pro všichni a jiné pro mnozí. Přísně vzato tedy slovo mnozí neznamená všichni.

Ale jelikož slovo mnozí různými způsoby nevylučuje v našich západních jazycích celek, může ho jej naznačovat a fakticky jej naznačuje tam, kde to napovídá nebo si to žádá kontext či dané téma.

Není snadné uvést zcela jasné příklady tohoto jevu. Zde jsou některé:

V knize 3 Ezr 8,3 čteme: "Mnozí byli stvořeni, ale jen málo jich bude spaseno". Je jasné, že stvořeni byli všichni. Zde však není zájem obrácen na celek, nýbrž naopak na "málo". Je tedy řečeno mnozí, ale je ve skutečnosti míněno všichni.

V kumránském textu Hodajot IV, 28,29 nacházíme slova mnozí a všichni v synonymní paralele (ve dvou paralelních verších, kde je totéž řečeno dvakrát): "Konal jsi divy mezi mnohými kvůli své slávě, abys všem učinil známými svá veliká díla".

Kromě toho se v Kumránu slovo mnozí (se členem nebo bez členu) stalo technickým termínem (téměř názvem) pro komunitu všech plnoprávných členů, a takto se v samé "řeholi" sekty vyskytuje asi na 30 místech.

Přejděme nyní k novozákonním textům, které nás zajímají především.

Ř 5,12,15. Zde je vysloven srovnávací argument vycházející z první části a mířící ke druhé: "Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích, a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili." (Po verších 13 a 14 srovnání pokračuje.) "S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu." Povšimněme si: ode všech v první části se přechází k mnohým (se členem) v části druhé. Tak jako hřích postihuje všechny, tak je také milost určena všem.

U Marka 10,45 a Matouše 20,28 máme Ježíšova slova: "Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé". Že má být toto za mnohé, samo o sobě nejednoznačné, chápáno jako za všechny, dokazují slova v 1 Tm 2,5n: "Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny".

Avšak i kdybychom neměli v Písmu tento autoritativní výklad, měl by být nicméně výraz "za mnohé" s jistotou chápán ve smyslu "za všechny", protože se dá v bohaté míře ukázat, že důvod, proč Ježíš přišel ("přišel,... aby dal"), se týká celého světa, tj. lidstva jako celku:

J 1,29: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích (v singuláru!) světa."

J 3,16.17: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen."

1 J 2,2: "On je smírnou obětí za naše hříchy, ale nejen za naše, ale za hříchy celého světa."

1 J 4,14: "A my jsme spatřili a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, aby byl Spasitelem světa."

1 Tm 4,10: "... máme svou naději v živém Bohu, který je Spasitel všech lidí, zvláště věřících."

Texty tohoto druhu však mají též přímo vztah k Eucharistii:

J 6,33: "Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu."

J 6,51: "A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa."

S přihlédnutím k tomu všemu se ve skutečnosti právem nabízí otázka, nikoli co znamenají slova pro multis v konsekrační formuli, nýbrž proč na základě veškeré evidence neznějí (od počátku, pozn. př.) spíše výslovně pro omnibus,, za všechny.

K objasnění je vhodné uvést asi toto:

  1. V původní palestinské církvi nebylo - vzhledem k její soteriologii a semitské mentalitě - žádné nebezpečí nedorozumění, jemuž by bývalo nutno čelit užitím formule pro omnibus. Mohla se svobodně přidržovat tradičního pro multis, protože křesťané tehdy vnímali a obdivovali krásu této původní formule.

  2. Zdá se, že Ježíš sám užil výrazu pro multis, protože připomenutí 53. kapitoly knihy proroka Izajáše o Hospodinovu služebníkovi, který obětuje sám sebe, naznačuje, že Ježíš splní, co bylo o Hospodinovu služebníkovi předpověděno. Hlavní místo tohoto textu je Iz 53,11b-12: "Můj spravedlivý služebník získá spravedlnost mnohým,; jejich nepravosti on na sebe vezme. Proto mu dám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt .... On nesl hřích mnohých."

Proto je pravděpodobně výraz pro multis místo pro omnibus v našich textech (Mk 10,45 = Mt 20,28; Mk 14,24 = Mt 26,28) zvolen kvůli narážce na Hospodinova služebníka, jehož dílo Ježíš svou smrtí vykonal.

To nás však vede k jiné otázce: proč má tedy v našich liturgických překladech toto úctyhodné pro multis ustoupit obratu pro omnibus? Na to odpovídám: kvůli jisté podružné, ale skutečné nesnázi. Obrat pro mnohé - tak, je vysloven - nyní vylučuje v naší mysli (pokud jsme nebyli předem upozorněni) tu univerzálnost díla vykoupení, která mohla být a jistě byla pro semitskou mentalitu s oním obratem bezděčně spojena díky jeho teologickému kontextu. Spojitost s teologií Hospodinova služebníka, pro první křesťany tak výmluvná, je však mezi námi zřejmá už pouze odborníkům.

Jestliže se na druhé straně říká, že také obrat "za všechny" je spojen s jistou nesnází, protože by mohl některým lidem naznačovat, že všichni budou skutečně spaseni, lze odhadnout, že nebezpečí takového mylného pochopení je u katolíků mizivé.

Kromě toho nebyla zmiňovaná obměna ve slovech konsekrace jediná ani první. Už tradiční latinský text kombinuje Lukášovo pro vobis, za vás, s obratem pro multis u Marka a Matouše. A to není první obměna, neboť již liturgie prvotní církve (Marek - Matouš) pravděpodobně přizpůsobila slova vyslovovaná nad kalichem formuli nad chlebem. Formule nad kalichem původně zněla podle 1 K 11,25 a Lk 22,20: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá" - formule, která třeba vyniká hloubkou, ale ve skutečnosti méně svou jasností.

Je zřejmé, že apoštolská církev neprojevovala zájem o zachování vlastních slov Páně ani u slov konsekrace s jistotou vyslovených po prvé Ježíšem samým.

Přeložil Dr. Václav Frei.

Poznámka překladatele

RC: Prof. McNamara nechává bez odpovědi dotaz citované dámy, není-li překlad "za všechny" v lidových jazycích hereze; snad jej pokládá za absurdní a vyvrácený dalším výkladem.

Mohli bychom se však ptát, nemá-li naopak blízko k herezi trvání na výrazu "za mnohé": tak by tomu vskutku bylo, kdyby jím kritici chtěli tvrdit, že Ježíš zemřel jen za některé lidi. Že Ježíš zemřel za všechny, je totiž katolickým dogmatem (sněm v Arles r. 473 a Inocenc X. r. 1653 proti jansenismu; viz též odsouzení striktní nauky o předurčení Tridentským koncilem r. 1547). Toto snad nemůže být vědomý důvod jejich námitek.

Ale i těm, kdo o zmíněném dogmatu nevědí, musí být úporné trvání na (omezující) formuli za mnohé těžko pochopitelné z důvodů pádně vyjádřených slovy svatého Augustina. Či snad má být výrazem radosti(!) z toho, že za některé Kristus nezemřel?

Jako slušnější důvod námitek proti za mnohé v překladech do lidových jazyků připadá v úvahu pochybnost, zda měla církevní autorita právo obměnu schválit. Vatikánský dokument z r. 1970 suše říká, že se do schválení "nevloudilo nic nesprávného". My Slované uvažme, že nejde o korigování Písma, ale o překlad do lidového jazyka; o takový, aby věrně a srozumitelně vyjadřoval smysl. Námitky proti tomu se rovnají námitkám "trojjazyčníků" proti překladu posvátných textů do slovanského jazyka svatými Cyrilem a Metodějem.

Námitce proti platnosti konsekrace je těžké porozumět.

Ať je tomu jakkoli, spor znovu živý po r. 1970 si naléhavě zasluhuje, aby byl otevřeně a věcně vyjasněn.

Názor P. Pavla Mayera, O.P.


Ještě k problému překladu latinského "pro multis" na české "za všechny"

(reakce na odpověď P. Edwarda McNamary, uveřejněnou v české verzi na Res Catholica)

1. Každý dobrý a trochu poučený katolík ví, že Pánova oběť má nekonečnou hodnotu, tedy že je schopna vykoupit všechny lidi a že Pán Ježíš přišel pro všechny lidi a touží všechny zachránit. To je objektivní aspekt Kristovy výkupné oběti.

Zároveň platí, že účinná může být tato oběť jen u těch, kteří její účinky přijmou, a to nejsou všichni, ale jen někteří, resp. mnozí. To je její aktualizující se rozměr. Bůh nespasí nikoho proti jeho vůli. Boží milost není neodolatelná.

2. Citovaný P. M. Zerwick S.I. uvádí, že v hebrejštině, resp. aramejštině, je jiný termín pro "všichni" a jiný pro "mnozí". Termín "mnozí" znamená v některých případech všichni, ale ne ve všech.

3. Zbývá rozhodnout, jaký význam mělo "pro multis" ve slovech Pána při Poslední večeři a jaký význam má tento termín ve Mši svaté. Chtěl Pán, aby byla při slavení Eucharistie vyjádřena objektivní hodnota Oběti, či její aktuální, uskutečňující se dosah? Měl na mysli všechny lidi (i ty zavržené), anebo ty všechny (mnohé), kteří plody jeho oběti přijmou (a ve Mši svaté i přijímají)?

4. "Kdo může pochopit myšlení Páně, kdo mu byl rádcem?" Domnívám se, že je troufalé chtít tuto otázku (3.) jednoznačně rozhodnout. Obojí význam je totiž možný. Autoritě Církve náleží, aby pro konsekrační slova zvolila termín, který se jí zdá být vhodnější.

5. Pokud jde o snahu lépe čelit bludům, kterou P. M. Zerwick ospravedlňuje užití slov "za všechny" v překladech do lidových jazyků, musím podotknout, že jsem se ještě nesetkal s katolíkem, který by pochyboval, že Kristova Oběť má nekonečnou hodnotu, že má moc spasit všechny lidi. Zato se občas setkám s názorem, a to nejen u laiků, ale i u některých teologů, že peklo je jistě prázdné, což je blud. Poměrně často se též setkáme s praktickým postojem - Bůh mne spasí i bez mého obrácení.

6. I z těchto důvodů preferuji, aby úctyhodná slova "pro multis" byla ze vzorového latinského vydání Římského misálu do moderních jazyků skutečně překládána ("za mnohé") a ne vykládána ("za všechny"). Výraz "za mnohé" nechává otevřený prostor pro obojí možnost, jak to Pán mohl myslet, kdežto výraz "za všechny" ukládá Pánu Ježíši, jak to musel myslet.

V Olomouci 17.9.2004 P. Pavel Mayer OP



Další články



Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Co je duchovní doprovázení

06.05.2026, RC Monitor 8/2026

Jedete do hor a chystáte se na túru. Cíl znáte, máte po ruce mapu i navigaci v telefonu. To by mohlo stačit. Přesto by se hodil někdo, kdo cestu dobře zná a má zkušenosti. Mohl by vám doporučit trasu „šitou na míru“ s ohledem na váš věk, kondici či zdravotní stav. Během společného putování by vám ukázal krásné výhledy do údolí, upozornil na vzácné druhy chráněných rostlin a doporučil místo ke krátkému odpočinku nebo nabrání sil pro další stoupání k vrcholu. A především by vás vedl správným směrem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.