Rozhovor s kardinálem Puljičem

Rozhovor agentury Zenit s kardinálem Puljičem (Sarajevo)

**Jaké jsou vztahy mezi katolíky a muslimy v Bosně?

Před deseti lety, před válkou, byly velmi dobré. Ale od té doby se situace změnila. - Prvním signálem byla humanitární pomoc z arabských zemí: rozdávala se jen muslimům a bylo zakázáno dávat ji křesťanům. Naše Charita ovšem nedělala ani etnické, ani náboženské rozdíly - pomoc dostal každý. Pro ně byla pomoc prostředkem islamizace společnosti.**

Pokračuje tento proces i nadále?

Samozřejmě. Oni se neomezili na to, že opraví mešity poškozené válkou. Staví mnoho nových mešit, jen v Sarajevu víc než deset, a také mnoho muslimských škol. Postavili také Islámskou teologickou školu.

Byla také odstartována masivní propaganda, financovaná Iránem, Saudskou Arábií a Malajsií - nešetří útoky na křesťanství. Musím říci, že hlavní teolog muslimské komunity v Bosně tyto útoky odsoudil, ale je to znepokojivé.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

poslat dar

300 Kč 500 Kč 1 000 Kč

DAROVAT 500 Kč

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.

OBJEDNAT MONITOR

Jaké jsou vaše osobní vztahy s islámskými vůdci?

Spolupracujeme v Mezináboženské radě. Vysvětlili jsme si, že válka v letech 1992-5 nebyla náboženská, i když u nás má náboženská a etnická identita tendenci koincidovat, a z toho vznikají problémy. Vypracováváme plán, jak respektovat náboženskou svobodu, a ten předložíme světským úřadům.

Je v Bosně-Hercegovině náboženská svoboda?

To je komplexní záležitost. V Srbské republice je pravoslavná církev považována za státní. Muslimové ovládají Bosenskou republiku a tam skutečně nedávají povolení k výstavbě nových kostelů. Za posledních padesát let se v Sarajevu postavil jen jeden. Já sám jsem žádal o povolení postavit tři nové kostely, ale nedostal jsem zatím odpověď.

Je to snaha komplikovat katolíkům život?

Nevím. Fakt je, že mnoho věřících pomýšlí na emigraci. Je tu jemná, plíživá diskriminace. My jako katolíci neztrácíme hlavu. Jedním z našich nejdůležitějších programů jsou multietnické školy, a ty chceme co nejvíc rozvíjet.

Bojíte se, že se Bosna stane islámským státem?

Doufám, že zůstane sekulárním státem, kde vládne princip rovnosti etnických skupin a náboženských vyznání.

Co se u vás změnilo od útoků 11.září?

Muslimští vůdci odsoudili terorismus, ale panují tu vůči Západu resentimenty. Mnozí nesouhlasí se žádostí Spojených států, aby naše úřady zkontrolovaly, jestli se na území Bosny neskrývají členové Al-Kajdy nebo jiní teroristé.

Je pravda, že u vás zůstalo hodně muslimských bojovníků, kteří přišli pomáhat bosenským muslímům za války?

Mnozí se tu oženili a stali se našimi občany. Nevím, jestli jsou to teroristé, ale rád bych dodal, že Spojené státy věděly už od roku 1992, že jsou u nás zahraniční milice z muslimských zemí. Ale neřekly k tomu nic.

Když jsem pak na to poukazoval jednomu vysokému činiteli USA, vůbec na mé sdělení nereagoval. Naopak mne obvinil z úzkoprsého nacionalismu. Teprve po 11.září najednou spustili křik.

Co by podle vás měla Evropa dělat tváří v tvář islámu?

Obávám se, že Evropa ještě islám dobře nezná. Musí se probudit - ne aby zahájila novou kruciádu, ale aby si uvědomila novou výzvu.

Muslimové v Evropě musejí být ve své identitě respektováni, tak jako každé náboženství v zemích s muslimskou většinou. Ale musíme trvat na principu reciprocity, to je základní věc. V sázce je Evropa, která se nemůže vzdát svého respektu ke svobodě a právům jednotlivce. A říkám jasně, že Bosna leží v Evropě.