Centrum křesťanství se přesunuje do Afriky

29.03.2005, The Telegraph


Britský deník Telegraph uveřejnil čísla, podle nichž křesťanské obce v Africe rostou mimořádně rychle. V minulém roce tu bylo 390 milionů aktivních křesťanů: za posledních 20 let jich přibylo 200 milionů. Centrum křesťanství se tak posunuje z Evropy na jih, do rozvojového světa.

Článek z 26. února cituje studii "Trendy **světového křesťanstva", vypracovanou Centrem pro studium globálního křesťanství, podle níž bílí Evropané a Američané dnes představují jen 43 procent světového křesťanstva.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Pro africké biskupy a kněze nejsou tato čísla nic nového - na bohoslužby v přeplněných kostelích jsou zvyklí. Biskup Michael Coleman z biskupské konference jižní Afriky k tomu řekl: "Vidíme posun od eurocentrické základny křesťanských církví ke světovější základně, kam patří Afrika a jižní Amerika. Už se objevuje i tendence posílat africké kněze do Evropy, aby tu prováděli novou evangelizaci. Těžiště křesťanství se posunuje na jih."

Toto těžiště, píše Telegraph, lze určit poměrně přesně. Zeměpisný bod, od něhož na sever, na jih, na východ i na západ žije zhruba stejný počet křesťanů, se nachází v Timbuktu v muslimské Mali. Na konci tohoto století se přesune ještě jižněji do Nigérie: už dnes je tu druhá největší anglikánská kongregace.

Evropské církve, včetně Ruska, mají teoreticky stále ještě 531 milionů členů: ale jen deset procent jich pravidělně navštěvuje bohoslužby (například v Británii je to jen sedm procent). Evropští křesťané navíc stárnou a jejich populace se během příštích 20 let smrskne o 17 milionů.

Oproti tomu v Africe narostly křesťanské obce od roku 1900 o 4.300 procent (z devíti milionů aktivních křesťanů). Podle autora článku, Davida Blaira, tento nárůst nemá od počátku křesťanství obdoby.

Podle biskupa Colemana je to především zásluha misionářů, ale souvisí to i s chudobou lidí, která je úrodnou půdou pro šíření křesťanství. Jinde ve světě žijí lidé v nově nabytém bohatství, v něm nacházejí smysl své existence a neobracejí se k Bohu.

Značná část afrických křesťanů ale nepatří k tradičním církvím; mají zde velkou podporu evangelikálové. Katolíci (147 milionů) a anglikáni tvoří v Africe polovinu křesťanstva a vliv jejich hierarchie v celosvětových orgánech stoupá. U katolíků je příkladem kardinál Francis Arinze, Nigerijec, o němž se hovořívá jako o jednom z možných nástupců dnešního papeže. Anglikánský biskup z nigerijské Abudže Peter Akinola je konzervativec, který aktivně odmítá svěcení homosexuálů.


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.