Modlit se celým tělem podle svatého Dominika

"Modlit se celým tělem znamená milovat celým srdcem," říká dominikánka Sr. Catherine Aubin, autorka knihy na toto téma.

Francouzská řeholnice, která získala licenciát psychologie a doktorát teologie, právě publikovala v nakladatelsví Cerf knihu Prier avec son corps A la manière de saint Dominique (Modlit se tělem podle svatého Dominika).

Sr. Aubinová je profesorkou teologie svátostí a spirituální teologie na papežském institutu Regina Mundi, institutu pro teologii zasvěceného **života Claretianum a Univerzity svatého Tomáše Akvinského v Římě.

Z: Co Vás inspirovalo, abyste napsala takovou knihu?

A: Žila jsem deset let v Paříži v ulici Saint-Denis, kde je komunita sester dominikánek. Setkávala jsem se tam s lidmi, kteří v úsilí najít vnitřní jednotu a pokoj praktikovali techniky a fyzická cvičení jako zen, transcendentální meditaci atp.

Ale já jsem jako mladá řeholnice objevovala dominikánskou spiritualitu a měla jsem autentické "náhlé osvícení" o devíti tělesných způsobech modlitby sv. Dominika. Tak jsem se rozhodla napsat knihu, jejímž poselstvím je sdělit těm, kdo praktikují zmíněné techniky: "V katolické tradici také máme pedagogiku modlitby tělem, pedagogiku, která by mohla být odpovědí na vaše hledání".

Z: Co rozumíte "modlitbou tělem"?

A: Když někdo miluje, jeho láska se navenek projevuje gesty, slovy, úsměvy. Totéž se stává při modlitbě. Živý Kristus je přede mnou, ve mně. Jak navenek projevím svou lásku k němu?

V mé knize vystupuje sv. Dominik jako učitel. Jeho modlitba byla tak fascinující, že jeho první bratři opsali to, co říkal a dělal, pomocí devíti obrazů nebo podob, v nichž se při modlitbě objevoval.

Každé chování těla odpovídá určitému spirituálnímu postoji a umožňuje, aby se ten postoj projevoval navenek. Gesta jsou vnějším projevem toho, co je skryté, a ukazují hnutí srdce. Například gesto sklonění odpovídá pokoře, klečení důvěře.

Z: Můžete vysvětlit, co je těch devět způsobů modlitby?

A: První způsob modlitby je sklonit se. Svatý Dominik se pokořuje před oltářem, na němž je živý Kristus na kříži se svým krvácejícím bokem, aby nám dal na srozuměnou, že nám předává svůj život. Vnitřním rozpoložením svatého Dominika je pokora srdce.

Druhý způsob je padnout na tvář. Svatý Dominik leží v prostraci na podlaze a pláče se zkroušeným srdcem, proniknut vědomím své hříšnosti.

Při třetím způsobu svatý Dominik klečí a bičuje se; jeho touhou je být jako trpící Kristus.

Podle čtvrtého způsobu dosud klečící sv. Dominik vstává a jeho duše je naplněna důvěrou v Boží slitování nad ním, nad jeho bratry a nad hříšníky.

Při těchto čtyřech způsobech modlitby je sv. Dominik svým tělem na zemi. Přicházíme ze země, je to místo našeho původu, místo našich omezení.

Čtyři odpovídající vnitřní rozpoložení - pokora, lítost a zkroušenost srdce, umrtvování, důvěra - jsou duchovní dispozice, které uznávají naši závislost a nadřazenost Boží.

Všechny čtyři první způsoby modlitby můžeme seskupit kolem jediného postoje - přijetí: přijetí našeho postavení tvora před Bohem, přijetí Boha jako stvořitele a spasitele a přijetí vlastních omezeností před tím, který je nekonečný.

Při pátém způsobu světec povstal a stojí, aniž se o cokoli opírá, jako prorok nebo jako sám Ježíš. Je to postoj vzkříšení, člověk stojí svým tělem i srdcem. Jeho paže a ruce naznačují, že naslouchá Slovu. Postupně utichá, aby naslouchal a nechal se vést Tím, jenž k němu promlouvá skrze Písmo.

Pak se při šestém způsobu jeho paže majestátně rozpínají, aby objaly a napodobily jeho Přítele, který dal za něho na kříži svůj život. Jeho gesto, kdy má paže v podobě kříže, znamená život, jejž světec dává Kristu a jejž sám přijímá. Gesto ukřižovaného a vzkříšeného, jež vede svatého Dominika, aby vrátil život mladému chlapci, který spadl s koně. (Narážka na zázrak ze světcova životopisu, pozn. překl.)

Při sedmém způsobu pokračuje v pohybu paží a odhodlaně je zvedá k nebi, s dlaněmi buď stisknutými nebo otevřenými, jako kdyby chtěl z nebe něco přijmout. Napětí celé jeho bytosti ukazuje touhu být s Tím, který je na nebesích i s námi každý den.

Jeho tělo, stejně jako jeho srdce, je svědectvím o jeho modlitbě, která je povznesená, která stoupá jako šíp. Zná Toho, k němuž se obrací, a ví, že jeho modlitba dojde sluchu, jak to odpovídá Kristovu příslibu, že nám pošle Ducha svatého.

To je moment setkání s Bohem při rozmluvě tváří v tvář. I tyto tři způsoby modlitby jsou založeny na společném postoji - postoji setkání s Bohem, tváří v tvář, jako s přítelem.

Při osmém způsobu modlitby svatý Dominik sedí u stolu, čte a naslouchá, co mu Pán říká prostřednictvím svého Slova, a při posledním způsobu jej vidíme s jeho společníkem, jak se vydává na stezky světa, aby předával plody své kontemplace.

Svatý Dominik tak ilustruje Ježíšovo přátelství s jeho přáteli - přátelství, při němž se nejen najde čas společně posedět, ale také společně putovat na cestách. Tyto dva způsoby jsou uspořádány kolem motivu daru: Božího daru v jeho Slově a jeho životě, Božího daru, jenž nás vede, abychom dávali a odevzdávali se.

Těch devět způsobů modlitby je tedy rozděleno do tří stupňů: přijetí, setkání, dar. Pomáhají nám vstoupit na cestu spasení, vyléčit se z nedocenění sebe samých a naslouchat, co nám říká Pán: přijímám tě takového, jaký jsi; jsi můj přítel; buď plodný, přinášej ovoce.

Z: Může tělesná modlitba vytvářet větší důvěrnost s Bohem?

A: To je stezka, kterou má kniha navrhuje, totiž začít na cestě niternosti, a tělo je v této pedagogice vzácným pomocníkem.

Uvědomujeme si, že biblická antropologie dává různým částem těla specifické a dynamické funkce, a to také symbolizuje záměry srdce. Například šíje může být místem, jež symbolizuje poctu, vážnost, ale také náklonnost nebo pokoru. Takto můžeme přecházet od "šíje těla" k "šíji srdce".