Církev vybudovala Západ

08.06.2005, Zenit


Nakladatelství Regnery vydalo knihu Thomase E. Woodse "Jak katolická církev budovala západní civilizaci". Po tématických kapitolách probírá oblasti, kde Církev hrála zásadní roli.

Woods upozorňuje, že stále přežívá negativní pohled na středověk, i když dnes většina historiků odmítá ho označovat za "temný". Úpadkem **bylo šesté a sedmé století kvůli barbarským invazím a stálým válkám. Zkáza by však byla horší, kdyby se Církev nesnažila udržet alespoň nějaký řád.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Moderní civilizace vděčí za mnoho středověkým mnichům, kteří opisovali antické texty a uchovali je pro budoucnost. Kláštery byly podstatné i pro rozvoj zemědělství.

Ve středověku se zrodil universitní systém. Papežství přitom hrálo ústřední roli. Církvi vděčí za mnohé i moderní věda; mnoho kleriků spojilo povolání k duchovnímu životu se zájmem o vědu. Předchůdci moderní vědy byli např. svatý Albert Veliký a lincolnský biskup Robert Grosseteste, kancléř oxfordské university, který jako první sepsal postup pro provádění vědeckého experimentu. Propojení Církve s vědou pokračovalo i v dalších stoletích; v 17. a 18. století k němu přispěli zvláště jezuité jako matematici a astronomové.

Církev se zasloužila i o umění a architekturu: odporovala ikonoklastické herezi.

V oblasti práva položili katoličtí teologové základ právním principům zacházení s přírodními národy v novém světě. Dominikán Francisco de Vitoria pomohl položit základy modernímu mezinárodnímu právu: obhajoval rovnost lidí a právo na život, kulturu a vlastnictví. Další dominikán Bartolomeo de las Casas účinně hájil domorodé národy. Španělští teologové přispěli k propracování pojmu přirozeného práva a spravedlivé války. Kanonické právo bylo prvním systematickým zákoníkem ve středověké Evropě a stalo se základem pro vznik sekulárních právních systémů. Církev zastavila řeckou a římskou infanticidu i další barbarské praktiky.

Charitou Církev od prvních staletí ulehčovala trápení způsobené hladem a nemocemi. Budovala hospice, ujímala se otroků, pečovala o vdovy a sirotky. I rozšíření nemocnic podporovala Církev už od 4. století. Středověké kláštery poskytovaly lékařskou péči.

Woods uzavírá: Katolická církev nejen přispěla k západní civilizaci - ona ji vybudovala. Když se dnešní civilizace odděluje od křesťanského základu, má to negativní dopady.


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.