23.12.2005, SČKCH
Následovala obrovská vlna solidarity od dárců po celém světe, Českou republiku nevyjímaje. Česká katolická charita shromáždila na sbírkových kontech přes 64 milionů na pomoc postiženým lidem.
Sdružení Česká katolická charita vyslala v prvních týdnech na místo svoje humanitární pracovníky, ti zorganizovali první pomoc a rozjeli projekty na místě v koordinaci s místním zastupitelstvem, charitami a Caritas Internationalis.
Ničivá vlna smetla vše živé během pár minut, obnova oblastí ale potrvá léta.
Projekty České katolické charity jsou tedy plánované nikoliv na měsíce, nýbrž na léta. Například postavit náhradní obydlí je dlouhodobá záležitost, kterou komplikuje převážně nevyjasněné vlastnické právo k pozemkům a zdlouhavé vyjednávání s vládami ohledně bezpečných zón, kde domy nesmí být stavěny.
Charita otevřela mise v Indonésii a na Srí Lance, v Indii pomáháme přes místní charitu.
V Indonésii zaměřuje na rekonstrukci a rehabilitaci, plánujeme stavbu 150 domků a obnovení rybníků pro chov ryb a krevet. Vzhledem ke zkušenostem a posláním charity jsme se na Srí Lance a v Indonésii zaměřili na psychosociální pomoc spočívající v pomoci lidem v nouzi kvalifikovaným poradenstvím a organizováním volnočasových aktivit pro lidi a děti, kteří žijí v uprchlických táborech.
Katastrofa tsunami kvůli své rozsáhlosti byla náročnější na mezinárodní koordinaci než předchozí katastrofy, zároveň kladla velké nároky i na samotné humanitární organizace Českou katolickou charitu nevyjímaje, která paralelně s pomocí v jihovýchodní Asii pracovala i v jiných oblastech, stejně urgentních, i když méně zřejmých.
Děkujeme za podporu našich aktivit ať již v jihovýchodní Asii, tak v ostatních potřebných místech chudoby a katastrof.
Aktivity v rámci Caritas Internationalis
Okamžitě po zemětřesení a vlnách tsunami byl do Indonésie vyslán tým expertů Caritas Internationalis, který zorganizoval projekt společné okamžité pomoci v rámci kterého bylo již utraceno 25 milionů dolarů. Česká Charita do společného projektu přispěla částkou 3,6 mil, Kč.
Samostatné aktivity Sdružení česká katolická charita
Koncem února 2005 Sdružení Česká katolická charita vyslalo do Indonésie tým tří pracovníků, kteří se seznámili se situací na místě a s rozsahem škod napáchaných tsunami. Charita otevřela stálou kancelář v hlavním městě nejvíce postižené provincie Aceh, v Banda Acehu, kde působí tři čeští pracovníci: Michaela Kupková (antropoložka, hovoří indonésky), Jan Vašíček (ekolog) a nově Hana Trousilová (územní plánovač), která má zkušenosti s vedením mise v Ugandě. Tito lidé působí jako koordinátoři projektů pomoci v Indonésii. Spolupracujeme s místními organizacemi, koordinujeme své aktivity s ostatními mezinárodními organizacemi a státními institucemi.
Rekonstrukce školy
Přímo v Banda Acehu Charita rekonstruuje střední školu MANN 2. Škola sloužila pro 365 žáků, některé budovy v areálu školy byly poničeny a některé úplně zmizely z povrchu. Již v prvotní emergentní fázi jsme provedli nutné opravy, aby škola mohla provizorně fungovat a distribuovali jsme učební pomůcky a nutný materiál. Nyní pracujeme na důkladné obnově školního komplexu. Projekt je rozdělen na dvě části a to na opravu poškozených částí školy a na komplexní výstavbu budov, které byly úplně zničeny. Celkový rozpočet je přibližně 3,5 mil. Kč.
Obnova prostředků obživy ve vesnických komunitách
V rámci tohoto projektu se snažíme pomáhat vesnickým komunitám při jejich návratu k normálnímu životu. Lidé, přesídlení do dočasných ubytovacích táborů, přišli o blízké, majetek a také o všechny prostředky obživy. Snažíme se pomoci jim k soběstačnosti a umožnit jim opět si zajistit živobytí. Projekt obnovy prostředků obživy zastřešuje mnoho aktivit, součástí je například "cash for work" (zaplatíme komunitě za úklid pozemků, vesnic, odklízení trosek, odsolování políček), podpora zemědělství (dodání nářadí a mechanizace, hnojiv, semen, nákup traktorů), podpora podnikatelských aktivit (pomoc s rozjezdem dílen, obchůdků). Ve všech případech je ručitelem celá komunita. Projekt je v první fázi zaměřen na obnovu zemědělství a snahu zajistit co nejdříve úrodu. V další fázi, kdy budou naplněny základní potřeby přijde na řadu podpora výsadby stromků podél pobřeží a zakládání školek.
Volno-časové aktivity dětí a výuka tradičních tanců - podpora života v obnovených vesnicích
Realizujeme projekt podpory volno-časových aktivit dětí a výuky tradičních tanců, aktivity probíhají v táborech i dočasných lokacích, kde jsou děti koncentrovány. Děti se tak opět sdružují v kolektivu, výuka tanců a příprava na různá vystoupení a festivaly jim pomáhá překonat traumatizující zážitek. Na práci s dětmi navazuje snaha o zachování tradiční kultury. Při tradičních tancích vystupují děti v kostýmech a potřebují doprovod speciálních hudebních nástrojů. Mnozí řemeslníci však zahynuli nebo přišli o své dílny. Charita tyto řemeslníky vyhledává a podporuje, aby mohli opět začít provozovat své řemeslo. Vyrobené zboží pak odkupujeme pro vystoupení dětí na festivalech. Hlavním partnerem projektu je místní organizace TALO, založená za podpory Charity.
Psychosociální program a léčba traumatu
Ve spolupráci s organizací ICMC, která působí v Acehu od roku 2002, se naše organizace podílí na projektu psychosociální podpory. Tento projekt je plánován na dobu 18 měsíců a je založen na participativním přístupu, organizaci volno-časových aktivit, poskytování psychosociálního poradenství a na léčbě traumatu.
Rehabilitace vesnic
V několika vesnicích začínáme stavět 150 nových domků z přírodních materiálů. V Indonésii je velkým problémem nelegální těžba dřeva, proto bude hlavním materiálem hlína zpevněná kokosovým vláknem. Výstavba domů je spojena s řešením odpadního systému a s širší podporou komunity.
Zužitkování nově vytvořených lagun
Na mnoha místech úplně zmizela orná půda a vznikly laguny. Lidé ze zemědělských vesnic přišli tedy o zdroj obživy. Na druhou stranu má v Indonésii velkou tradici chov krevet. Proto budeme v místech, kde je to vhodné, vytvářet ohrazené rybníčky pro chov krevet. Hráze budou zpevněny pomocí stromů a budou opět použity přírodní materiály. Zároveň budeme vesnické komunity doprovázet v průběhu prvních měsíců, pomůžeme zabezpečit přístup na trh a chladící nádoby nutné na uchování krevet.
Financování projektů SČKCH v Indonésii
Okamžitě po přírodní katastrofě otevřela Charita sbírková konta na pomoc obětem postižených tsunami v Indii, na Srí Lance a v Indonésii. Na pomoc Indonésii se na účtu podařilo shromáždit přes 28 mil. Kč. Za tyto peníze realizujeme projekty, v současné době bylo z této částky vyčerpáno přibližně 13 mil. Kč. Kromě anonymních dárců, kteří poslali své peníze na charitní konto, nám na realizaci projektů v Indonésii přispívá také Ministerstvo zahraniční věcí (projekt Obnova prostředků obživy), Olomoucký kraj (projekt Obnova prostředků obživy), Plzeňský kraj, město Šternberk, Městská část Prahy 6 (Rekonstrukce školy), Městská část Prahy 11 a občanské sdružení přátel Indonésie Tenggara. V současné chvíli jsme od partnerských organizací získali 115 milionů korun na pokračování a rozšíření našich projektů.
Aktivity v rámci společné reakce mezinárodní sítě Caritas Internationalis
Česká katolická charita je členem Caritas Interntionalis (CI), což je mezinárodní síť sdružující více než 160 národních charit. Česká charita přispěla do společného projektu Caritas Internationalis, který je realizován Charitou Srí Lanka částkou 4,6 milionů CZK. České prostředky byly využity na pomoc obětem tsunami na východě ostrova, v okolí města Batticaloa, v rámci projektu "Nákup lodí a sítí pro rybáře".Charita Srí Lanka se soustředí na rybářské komunity obývající zaostalou, postiženou oblast na východním pobřeží ostrova, v provincii Batticaloa, jelikož rybáři patří k nejhůře postiženým skupinám obyvatelstva
Projekt bylo nutné velmi dobře koordinovat s ostatními organizacemi a státní správou, která provádí registrace a dohlíží na celou činnost, aby nedocházelo k duplicitním dodávkám rybářům. Celkem 68 lodí byly distribuovány v oblasti Batticaloa v místě zvaném Navalady a Mankirny a v sousední oblasti Ampara, ve vesnici Kalmunai.
V Ampaře byly distribuovány dva typy lodí a nylonové sítě, celkem se jednalo o 17 lodí, v Navalady bylo rozdáno 18 velkých lodí a sítí . Tento větší typ lodí(od 15 stop) pojme od 15 do 25 rybářů. V Mankirny bylo distribuováno 33 malých bezmotorových lodí.
Prvotní fáze rychlé pomoci
V lednu, únoru a březnu proběhly monitorovací cesty dvou pracovníků Charity. Ti zjišťovali rozsah škod a nejúčinnější formy pomoci, na základě zjištěných informací se rozběhly první aktivity na pomoc obětem přírodní katastrofy. V rámci této první emergentní fáze byly realizovány následující aktivity:
Fáze dlouhodobé obnovy
V dubnu 2005 byla zřízena stálá kancelář na Srí Lance, nachází se ve městě Batticaloa, na východě ostrova. Hlavním koordinátorem projektů pomoci byl Jiří Škvor, který má zkušenosti s realizací projektů zahraniční rozvojové pomoci z Afriky. Dalším členem týmu byla nejdříve Irena Konečná, v červnu ji vystřídala Ilona Labuťová. Obě působily jako odborní experti projektu psychosociální podpory a pomáhaly s koordinací ostatních projektů. V prosinci převzal vedení mise Pavel Veselý, který má zkušenosti s rozvojovou prací z Afganistánu.
Batticaloa-oblast působnosti a zaměření projektů
Tamilská provincie Batticaloa je ve srovnání se sinhálským jihem daleko chudší oblast, je již desítky let sužovaná občanskými nepokoji mezi vládními vojsky a tamilskou organizaci LTTE. Na postiženém pobřeží se nacházely převážně obytné čtvrtě. Došlo zde k obrovským ztrátám na životech, a proto se soustředíme na psychosociální pomoc lidem žijících v uprchlických táborech, na překonávání traumatu z prožitého neštěstí a ztráty blízkých a strachu z moře, který je ve všech lidech přítomen. Dále poskytujeme materiální asistenci v podobě nákupu lodí a pracovního materiálu , která je podpoří při jejich návratu zpět do normálního života. Při obnově prostředí se soustředíme na projekty, které budou napomáhat kultivaci životního prostředí a budou vytvářet v dětech i dospělých vztah a odpovědnost k jejich životnímu prostředí. Zároveň sázení zeleného pásu kolem moře zmenší jejich strach z případného dalšího neštěstí.
Práce sociálních pracovnic v uprchlických táborech
Tento projekt má za cíl pomoci lidem žijícím v uprchlických táborech vyrovnat se se ztrátou svých blízkých, svého obydlí a s problémy, které vznikají dlouhodobým pobytem v uprchlických táborech (alkoholismus, sebevražedné tendence, domácí násilí). Sociální pracovníci denně navštěvují uprchlické tábory respektive dočasná útočiště, kde jsou v denním styku s postiženými rodinami, které se jim svěřují se svými starostmi, pomáhají lidem vyrovnat se s těžkou životní situací, organizují pro děti volno-časové aktivity a pomáhají lidem v jednání s místními autoritami. První dva měsíce působily naše sociální pracovnice především v provizorních kempech, kde byli umístěni lidé bezprostředně po tsunami, a kterým tsunami vzala nejen střechu nad hlavou, ale často i několik rodinných příslušníků a obživu.
Irena Konečná (odborný expert projektu od dubna do června): "Práce s lidským traumatem je nesmírně náročná, proto je velká potřeba vytvořit prostor pro odbornou diskusi a duševní hygienu sociálních pracovnic, které pracují především srdcem."
V současné době pracujeme ve 20 vesnicích a 12 kempech. Na jednoho pracovníka připadá cca 10 rodin, což při průměrném počtu 5 členů v rodině znamená , že našimi přímými klienty je 1550 obětí tsunami.
"Zpátky na pláž" - rodinná odpoledne
Cílem tohoto projektu je vrátit do města a okolních vesnic život, přitáhnout zpět k moři děti i jejich rodiče a obnovit poškozenou důvěru k moři. Vztah k oceánu je v současné době velkým problémem pro mnoho lidí, mají z něj obrovský strach, nechtějí se k němu vůbec přibližovat. Před lety se na plážích konávala setkání lidí se zajímavým programem, nyní se Charita snaží tuto tradici obnovit. Na pláži organizujeme rodinná odpoledně, spojená se spoustou her a soutěží. Tyto aktivity odvedou děti i dospělé z přemýšlení o vlastních traumatech a problémech.
Naše koordinátorka o projektu: "Ještě něž v sobotu odpoledne účastníci odjížděli zase zpátky do svých domovů, říkali nám někteří, především staří lidé, že už si ani nemysleli, že by se ještě někdy mohli cítit dobře v blízkosti moře a mít zase radost ze života. Prý se tam určitě vrátí a vezmou si i své příbuzné!"
Ovocné stromy pro vracející se rodiny
Bylo zakoupeno 8 000 sazenic stromů (jeden mangovník a jedna kokosová palma pro rodinu).
Tyto sazenice jsou věnovány rodinám, které se vracejí do svých domovů. Příjemci stromků dostávají školení, jak se o stromky správně starat, dozví se jak zasadit nový stromek, jak ho zalévat, zastřihovat, jak rozpoznat choroby. Každá rodina dostává nejen vzrostlé stromky pro sebe, ale i malé sazenice, které má za úkol vypěstovat do zhruba metrové výšky a potom předat další, nově příchozí rodině.
Prvních 1 326 rodin ve vesnicích a městských částech Thiruchendur, Kallady Mugathuvaram, Dutch Bar, Kallady Veloor a Kulany již bylo vyškoleno v sázení a dlouhodobé péči o ovocné stromy a na svých zahrádkách mají vysázeny mangovníky a kokosové palmy darované Charitou. Veškeré stromy darované Charitou mají certifikát Odboru zemědělství o kvalitě.
Projet probíhá v úzké spolupráci s Odborem zemědělství v Batticaloa, jehož zaměstnanci provádějí odborné školení. Do aktivit projektu jsou zapojeny všechny úrovně úřadů, představitelé vesnic i okresní hejtman.
Zakládání stromových školek
Charita také zakládá vlastní stromkové školky. Ve školách jsou zakládány stromové školky a studenti jsou školeni v péči o ně. Dostávají od Charity nutný materiál a nářadí (půdu, materiál pro stavbu plotů) pro založení stromových školek. Zakládáním stromkových školek ve školách dojde, vlastními silami komunity, k vypěstování stromků, které budou posléze vysázeny podél pobřeží. Došlo také k propojení škol a navázání spolupráce mezi nimi.
Zelený pás
Hledají se různé způsoby jak zmenšit následky případných nových vln tsunami. Z rozsahu postižení pobřeží jasně vyplývá, že v místech, kde byly velké stromy byly škody výrazně menší. Stromky vypěstovaní ve školkách budou vysázeny podéle pobřeží a takto vzniklý "zelený pás" zpevní pobřeží a vytvoří ochrannou bariéru.
Celková délka "Zeleného pásu" bude 10 kilometrů, bude vysazeno 60 000 stromů.
Financování projektů SČKCH na Srí Lance
Okamžitě po přírodní katastrofě otevřela Česká katolická charita sbírková konta na pomoc obětem postižených tsunami v Indii, na Srí Lance a v Indonésii. Na pomoc Srí Lance se na účtu podařilo shromáždit přes 23 mil. Kč. Za tyto peníze realizujeme projekty, v současné době bylo z této částky vyčerpáno přibližně polovina. V současné chvíli jednáme z partnerskými organizacemi o finanční podpoře našich projektů v příštích letech.
Aktivity v rámci mezinárodní sítě charit Caritas Internationalis
Česká charita podporuje místní charitu v postižené oblasti Tuticorin. V květnu 2005 podnikly pracovnice České katolické charity Kateřina Stejskalová a Soňa Bendíková kontrolní cestu : ""Celkem jsme navštívili tři diecéze Pondicherry, Tuticorin a Nagapatinam, v rámci těchto diecézí pak šest konkrétních vesnic a rybářský přístav. Při setkáních se zástupci diecézí jsme měli možnost zhodnotit kvalitu a množství již provedených prací a realizované pomoci. Ve vesnicích pak probíhala diskuse přímo s postiženými lidmi z rybářských komunit."
Celkem jsme přispěli na aktivity místní charity částkou 7 miliónů Kč a tato pomoc je zaměřena hlavně na místní rybáře, kteří patří k nejvíce postiženým a zároveň nejchudším obyvatelům této provincie. Za část peněz jsme spolu s rybáři dle jejich výběru nakoupili sítě ve vesnicích Alanthalai, Periathalai a Perumanel , část těchto financí byla určena na ostatní projekty. Mezi tyto projekty patří kromě oprav a nákupu lodí a motorů zajištění rekvalifikačních kurzů pro ty, kteří se již nechtějí vrátit na moře, zřizování menších živností, stavba přístřešků pro skladování a ošetřování rybářských sítí, práce s dětmi a ženami, stavba přístřešků pro skladování a ošetřování rybářských sítí.
Nyní plánujeme s holandskou charitou podpořit místní organizaci RUC částkou 2 milióny korun , která bude distribuovat lodě, kterých v této oblasti ještě nebylo vyrobeno dostatek.
Financování aktivit
Na sbírkovém kontě na pomoc Indii se shromáždilo přes 10 miliónů korun a v současné době bylo z této částky vyčerpáno 7 miliónů korun.
11.10.2024, RC Monitor 18/2024
Jedna čtenářka našeho časopisu se zamýšlí nad normálností i současným bláznivým světem. Když jsem její článek četl, vzpomněl jsem si na patera Hertze, dominikána, profesora na Angeliku, který nás měl na morálku, když jsme jeden semestr probírali spravedlnost.
18.11.2024, RC Monitor 21/2024
Vyznání víry uvádí o Kristově církvi, že je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská. Co to znamená, že Kristova církev je apoštolská?
24.09.2024, RC Monitor 17/2024
Přinášíme rozhovor s novým litoměřickým biskupem Stanislavem Přibylem. Představujeme ho také jako hudebníka a znalce hudby, autora knih, obnovitele památek a v neposlední řadě člena Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele.
09.12.2024, RC Monitor 22/2024
Pouštím se do kontroverzního tématu. Vím to, a proto předem říkám: berte moje názory jen jako úvahu nad zvykem, který byl původně alternativou, ale rozšířil se jako jediná správná možnost.
02.09.2024, RC Monitor 16/2024
Ježíš Kristus jako dobrý Pastýř pracuje s dalšími zvěstovateli radostné zprávy, tedy s apoštoly. V evangeliu i jinde v Písmu je docela často použito obrazu dobrého pastýře. Jistý vliv na to asi má kulturní kontext. Asi se mnozí z nás kdysi ve školních škamnách v hodinách (zvláště řecké) literatury učili cosi o bukolické poezii. Tedy o textech, které idealizují život pastýřů v přírodě uprostřed zvířat a o pastýřském každodenním živobytí. Také v Novém zákoně, ale i v pozdějších vyobrazeních Krista (které můžeme spatřit v prvních kostelech), se tento příměr používá. My běžní lidé máme být ovcemi, které jsou chápany jako spíše hloupá a stádní zvířata.
29.11.2024, The Dispatch
Učení katolické církve vychází z touhy zachovat hodnotu lidského života. Máloco vyvolává tolik emocí jako plození potomstva. Potřeba mít dítě není jen osobní touha, ale často základní instinkt – touha vidět, jak něco z nás zůstává na planetě a nese naše dílo i náš odkaz dlouho poté, co zemřeme.