02.01.2006, ČT
Jan Pavel II. trpící Parkinsonovou chorobou už v roce 2005 příliš nemluvil. Sporadicky se objevoval před věřícími a střídavě pobýval ve vatikánských komnatách a na římské klinice Gemeli. Jeho zdravotní stav se zjevně zhoršoval.
"Myslím, že papež cítí, že přišla jeho poslední chvíle." Marco Politi, vatikánský zpravodaj listu La Repubblica
Ještě než 2.dubna obletěla svět zpráva o smrti Jana Pavla II., zaplavila média hodnocení jeho pontifikátu. Byla stejně rozporuplná, jako je hodnocení každé výjimečné osobnosti.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Navázání dialogu s věřícími jiných vyznání je zřejmě největší zásluhou Jana Pavla II. Zásluhou, za kterou sklidil kritiku konzervativců. Na druhé straně zůstal neoblomný v otázkách antikoncepce, celibátu kněží i vztahu církve k homosexuálům. A sklidil za to kritiku liberálů. Katolická církev se pod jeho vedením nedokázala zbavit hrůzy z kondomu. Jeho vytrvalým odmítáním si opakovaně vysloužila obvinění z nepřímé spoluviny na šíření epidemie AIDS.
A tak volbu nového papeže provázely pochopitelné otázky: dokáže se katolická církev změnit? Nebude i v budoucnu zbytečně trvat na umělých dogmatech? Jedno z nejkratších konkláve v dějinách udělalo rychlý konec všem nadějím.
kardinál Jorge Arturo Estavez oznamuje latinsky Ratzingerovo jméno
Kardinál Ratzinger nebyl neznámou osobností. Jako pokračovatel činnosti někdejší inkvizice si díky svým nesmlouvavým postojům vysloužil přezdívky "pancéřový kardinál" či "boží rotvajler".
"Hledala se silná ruka, pevná postava." kardinál Miroslav Vlk, pražský arcibiskup
Při nástupu na Petrův stolec si Benedikt XVI. sice nechal zařídit e-mailovou adresu, tím ale závan nových časů do vatikánských paláců skončil. Záhy řekl, že dospělá víra není ta, která sebou nechává smýkat módními proudy.
"Můj program vládnutí nezáleží na mně. Budu s celou církví naslouchat slovům našeho pána." Benedikt XVI.
Pro budoucnost katolické církve měla otázka, kdo bude novým papežem, zásadní význam. Vatikán už nemůže spoléhat jen na roztančené věřící z Afriky či revolucionáře z Latinské Ameriky.
V Evropě počet věřících vytrvale klesá, zájem o kněžství je malý. A Josef Ratzinger, který dětem vzkázal, že Harry Potter rozkládá jejich duši, rockerům, že jejich oblíbená hudba je v rozporu s křesťanstvím, a homosexuálům, že jsou devianti, na tom asi mnoho nezmění. A tak bude katolická církev i nadále vytvářet u věřících trauma ze sexu a strašit je kondomem, zatímco ostatní se budou ptát, proč by je názor Vatikánu na cokoliv měl vůbec zajímat.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.