Sekularismus potřebuje křesťanství

04.02.2006, Zenit


Sekularismus neznamená jen přijetí náboženství "jako soukromé záležitosti, jako jakési sekty na trhu náboženského cítění nebo jako vágního a povšechného mysticismu", říká biskup Giampaolo Crepaldi, sekretář Papežské rady pro spravedlnost a mír.

"Tyto tři postoje upírají **náboženství veřejnou dimenzi".

Biskup Crepaldi vyslovil tento názor v přednášce o "sekularismu podle J. Ratzingera, papeže Benedikta XVI." na Škole sociopolitické formace Institutu Veritatis Splendor v Bologni.

Zdůraznil, že "jestliže se rozum neotevírá víře, absolutizuje sám sebe".

"Absolutní laicismus nebo sekularismus se sám stává vírou. Není proto pravým sekularismem, nýbrž arogancí rozumu, která přechází v aroganci indiferentnosti."

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

"Takové pojetí sekularismu vede k myšlence, že politika ani stát nemají mít nic společného s pravdou, ale jen s racionální argumentací podle korektních procedur", řekl biskup Crepaldi.

Odvrhnutí rozumu

"Tím, že západní stát odvrhl křesťanství, odvrhl také rozum, jejž v sobě křesťanství nese. A odmítnutím Boha se vydává na pospas bohům, protože když se člověk oddělí od Boha, vrhnou se na něho bohové."

Biskup vysvětlil, že se křesťanství nepřipojilo k žádnému z četných mýtů z náboženského panoramatu naší doby, nýbrž drží se pravdy "Logu", Boha filosofů, a tím do sebe pojalo prvek rozumu.

"Avšak křesťanský Bůh není jen pravda, nýbrž i láska. Přitom skutečnost, že Bůh je láska, není na překážku tomu, že Bůh je pravda."

Biskup vyslovil politování, že se uplatňuje "diktát relativismu, který vede k nihilismu a staví proti sobě sekularismus a transcendenci". Zdůraznil, že "pravý sekularismus nejen transcendenci připouští nebo toleruje, nýbrž chápe její nezbytnost a podporuje ji."

"Pouze takový sekularismus, který nevylučuje transcendenci", který předpokládá přinejmenším postulát stvoření, tj. "inteligentního plánu, jenž řídí svět, může být v pravém smyslu sekulární."

Diktát relativismu

Jelikož podle křesťanské víry "pouze tvůrčí duch nám opravdu může ukázat cestu", měl by sekularismus dovolit - nebo lépe měl by si přát - "aby křesťanství vnášelo toto přesvědčení do kultury."

"Transcendence je tedy požadavkem sekularismu samého a zároveň přiznáním veřejné role náboženství", řekl dále. "Je to nutná podmínka, aby se sekularismus dokázal uchránit před pokušením diktátu relativismu."

Závěrem biskup Crepaldi vyslovil tvrzení, že "jestliže se Západ otevírá bez rozlišování všemu, co je vzhledem k němu vnější, a už vůbec nedůvěřuje sám v sebe ani nebere v úvahu svou vazbu na křesťanství, není už schopen integrovat nic, dokonce ani sám sebe."

Proto si Západ "nemůže dovolit, aby zbořil most, jenž jej spojuje s křesťanstvím. Sekularismus bez křesťanství není možný."


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.