19.06.2006, Zenit
Profesor Scarpetta poskytl interview agentuře Zenit.
R: Úkolem konference bylo zhodnotit situaci a navrhnout nové cesty k lepšímu porozumění mezi různými kulturami, náboženstvími a etniky.
Podnětem k jejímu uspořádání byly nedávné události po uveřejnění karikatur proroka Mohameda a závažné urážky náboženského cítění, které vyvolaly.
V Turecku vyprovokovaly vraždu katolického kněze, v jiných částech světa útoky a hrozby zaměřené proti jiným křesťanům i případy násilí. Nešlo o ojedinělý jev, nýbrž o řetězovou reakci, do níž byly zataženi i příslušníci dalších náboženství.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
R: OBSE bojuje proti diskriminaci a intoleranci, zejména v případech antisemitismu a islamofobie, a to pomocí rozsáhlých specifických programů.
Ale pokud jde o diskriminaci křesťanů, máme před sebou ještě veliký kus cesty. Diskriminace náboženských menšin získává nyní v agendě organizace větší důležitost, avšak diskriminaci křesťanů se stále věnuje malá pozornost.
R: Diskriminace a intolerance vůči křesťanům je zřejmá nejen v těch zemích, které ještě nedokáží zaručit svobodu náboženství, ale i v celkové kulturní atmosféře v podobě výsměchu křesťanským symbolům, obřadům a institucím.
Nyní uváděný program nazvaný Popetown (Papežské město), který zesměšňuje specifické stránky křesťanské víry a ukazuje vedoucí představitele katolické církve jako zločince zapletené do různých druhů ničemností, je toho jasným příkladem.
Nedávno bylo zavřeno několik internetových stránek kvůli jejich protikřesťanskému jazyku.
Četná moderní výtvarná díla a divadelní představení se vysmívají křesťanským symbolům a obřadům. I politikové si dovolují veřejně žertovat o křesťanských symbolech.
Rostoucí počet urážek proti křesťanům v podobě humoru, umění nebo pokřivené svobody projevu ukazuje, že je nutné něco dělat.
R: V zemích, v nichž křesťanství přestavuje základní kulturní pozadí a kde bylo náboženství redukováno na soukromou záležitost, si zvykáme na subjektivní víru, v níž "být věřící" neznamená "příslušet" k určitému útvaru.
Tím vzniká zvláštní situace, v níž se výsměch symbolům patřícím k naší víře jeví jako něco normálního, co se nás netýká. Absence reakcí povzbuzuje šíření tohoto druhu urážek, a to je nakonec setba intolerance.
R: První věcí je uvědomit si skutečnost skryté diskriminace. Ale rovnováha mezi svobodou projevu a respektem vůči specifické náboženské vnímavosti je naléhavou výzvou.
Měli bychom se učit na takové situace reagovat, samozřejmě bez násilí, ale dávat svůj nesouhlas najevo médiím, jež je produkují, a občanským institucím, které to dovolují. To by pomalu vytvářelo novou citlivost vůči zneužívání křesťanských symbolů na veřejnosti.
Nestátní organizace by také mohly hrát významnou roli. Některé z nich aktivně působí proti diskriminaci různých etnických skupin a náboženství. Snad je načase, aby se začaly důrazně zabývat veřejnou diskriminací křesťanských symbolů, obřadů a institucí a ne pouze přímým pronásledováním křesťanů.
Takové úsilí by otevíralo cestu specifičtějším akcím, jako je vytvoření kodexu slušnosti v otázkách svobody vyjadřování a respektu vůči náboženstvím, jenž by mohl zabraňovat růstu diskriminací proti křesťanské víře a jejím symbolům.
Z angličtiny přeložil Dr. Václav Frei.
24.06.2026, RC Monitor 12/2026
Svatí překračují hranice i časy, protože jejich život je Boží odpovědí na konkrétní potřeby lidí. Jan Nepomuk Neumann, šumavský rodák z Prachatic a biskup ve Filadelfii, ukazuje, že věrnost Kristu může rozkvést i uprostřed rychle se měnícího světa. Neodešel za oceán, aby udělal kariéru, ale proto, že slyšel volání tam, kde „byl žádaný“.
16.06.2026, RC Monitor 11/2026
Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.
17.06.2026, RC Monitor 11/2026
Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.