Bratislava: Výstava "otce malířství"

25.05.2007, TS KBS


Jeho majstrovstvo približuje výstava Giotto v Bratislave do 5. augusta. Na Bratislavskom hrade inštalovali model padovskej kaplnky Scrovegniovcov, v ktorej zanechal najrozsiahlejší pamätník svojho štýlu. Bohatému obchodníkovi Enricovi Scrovegnimu (Dante ho umiestnil do Pekla) sa páčili maliarove diela. V roku 1303 ho požiadal, aby freskami vyzdobil nový kostol. Giotto ponuku prijal a **jeho umelecká dielňa pracovala na objednávke šesťsto dní.

Nepríťažlivý zovňajšok kaplnky nepripraví diváka na dokonale vymaľovaný interiér. Fresky sú rozdelené do troch častí. Zachytávajú výjavy z evanjelií, príbehy od zvestovania, cez narodenie až po ukrižovanie Krista. Na čelnej stene je veľká freska Posledný súd, na ďalšej stene zas príbehy zo Starého zákona. V dolnom rade sú podobenstvá siedmich cností a siedmich hriechov. Giottove postavy v jemne kolorovaných 'šatách sa pochybujú v presvetlenom prostredí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Dom, v ktorom Panna Mária kľačí, je skutočný, ale bez detailov. Domy, skaly a stromy majú jednoduché tvary. Nemí pozostalí stoja na Snímam z kríža zmeravení od žiaľu, kontrastujú so vznášajúcimi sa anjelmi, čo poletujú ako ranené vtáky. Podobenstvá sú všedné a predsa výnimočné.

V Giottovom svete zaujíma ústredné miesto človek. Jeho maliarstvo smerovalo k trojrozmernému realizmu. Po plošnom byzantskom dekoratívnom štýle to bola vítaná zmena. Odmenou bolo uznanie a sláva. Giotto bol veľkým maliarom aj mimoriadnou osobnosťou. Žil v centre pozornosti, o čom svedčia záznamy o jeho ohyzdnom vzhľade a duchaplných poznámkach.

Podľa legendy talent desaťročného chlapca objavil maliar Cimabue počas cesty z Florencie do Vespignana. Učaril mu obraz ovečky, ktorú malý pastierik vyryl kamenným hrotom na kameň. Cimabue bol potom jeho učiteľom.

Čoskoro sa Giotto stal známym. Maľoval v Ríme, v Assisi, Padove, Florencii aj Neapole. Majster ranej renesancie zomrel pri maľbe fresky, zobrazujúcej Posledný súd, v kaplnke florentského paláca Bargello. V tom roku 1337 by bol mal sedemdesiat.

Model kaplnky Scrovegniovcov (mierka 1:4) s fotografiami Giottových fresiek putuje po Európe a Amerike od roku 1987, keď si svet pripomínal päťsté výročie Giottovej smrti. Po bratislavskej zastávke ju čakajú vĽubľani, Helsinkách, Štokholme a Amsterdame.



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.