29.11.2007, VIS
"Obecně se dnes myslí, že křesťanství je evropské náboženství, jež bylo později přeneseno do dalších zemí. Ale pravda je komplexnější", řekl papež. "Kořeny **křesťanství jsou ve Starém zákoně, tedy v Jeruzalémě a semitském světě. A z těchto starozákonních kořenů se křesťanství živí i nadále. V ranných staletích se křesťanství šiřilo jak na západ - do řecko-latinského světa, kde později inspirovalo evropskou kulturu - a na východ, do Persie a Indie, kde přispělo k utvoření zvláštní kultury, v semitských jazycích a s vlastní identitou".
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Svatý Efrém se narodil v Nisibis někdy okolo roku 306 a zemřel v Edesse roku 373. "Poezie", vysvětlil papež, "mu umožnila prohloubit teologické reflexe použitím paradoxů a obrazů". Efrém dal poezii a liturgickým hymnům didaktický a katechetický charakter, takže využíval liturgické svátky jako příležitost k šíření nauky Církve.
Papež citoval Efrémovy úvahy o Bohu Stvořiteli a řekl: "Nic ve stvoření není izolované a svět je - podle Písma - Boží biblí. Ježíšova přítomnost v Mariině lůně vysoce pozvedla důstojnost žen, o nichž Efrém vždy mluví citlivě a uctivě", řekl papež. "Tak jako neexistuje vykoupení bez Ježíše, neexistuje ani vtělení bez Marie".
Křesťanská tradice nazývá svatého Efréma "harfou Ducha svatého". Efrém zůstal po celý svůj život jáhnem. "Jako jáhen byl služebníkem liturgie i služebníkem lásky k bratřím: tato láska ho vedla k poznání Božího zjevení, řekl papež".
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.