30.07.2009, Allan C. Carlson, z angličtiny přeložila mf
Tisk obsáhle referuje o tom, že Caritas in veritate zastává kritický postoj k dnešnímu globálnímu kapitalismu. V jedné věci je však papežský list dvojznačný, pokud jde o trvalý princip katolické sociální spravedlnosti: o princip rodinné mzdy, který vychází z různosti sociální a ekonomické úlohy mužů a žen.
V encyklice Rerum novarum papeže Lva XIII. z roku 1891 se říká: Je nejposvátnějším přirozeným zákonem, že otec rodiny zaopatřuje své potomstvo všemi nezbytnostmi života. Matky jsou zaměřeny svou přirozeností na práci doma //, vzdělávání dětí a blaho rodiny. Dále papež Lev zdůrazňuje princip všech smluv mezi zaměstnavateli a pracovníky, podle něhož mzda musí být dostatečně velká, aby umožnila pracovníkovi se náležitě postarat o sebe, o svou ženu a své děti.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V encyklice Quadragesimo anno z roku 1931 papež označuje za neúnosné zneužití //, jež je třeba za každou cenu odstranit, když jsou matky nuceny nízkou mzdou svých mužů pracovat mimo domov a tak zanedbávat svou přirozenou odpovědnost zejména ve výchově dětí. Pius XI. dodal, že je třeba vyvinout maximální úsilí, aby se zajistilo, že otcové rodin budou dostávat dost velkou mzdu na to, aby adekvátně zajistili potřeby svých rodin. Papež chválil ty, kdo se moudře a náležitě snaží různými cestami přizpůsobit plat za práci břemenu rodiny.
Papež Jan Pavel II. se v encyklice Laborem exercens z roku 1981 vyhnul přímé diskusi o komplementární úloze mužů a žen, a místo o spravedlivé mzdě pro dospělé odpovědné za rodinu mluví o platu, který postačí pro založení a náležité udržování rodiny. Tato encyklika však chválí sociální politiku, jež přijímá taková opatření, aby se matky mohly věnovat výlučně svým dětem.
A v apoštolské konstituci Familiaris consortio, vydané rovněž v roce 1981, Jan Pavel II. jasně řekl, že společnost musí být strukturována tak, aby manželky a matky nebyly v praxi nuceny pracovat mimo domov a tak aby jejich rodiny mohly žít a prosperovat důstojným způsobem, i když se na celý úvazek věnují své rodině.
Naopak Caritas in veritate, jak se zdá, předpokládá, že matky budou zaměstnány (odst. 63). Není tu ani zmínka o zvláštní práci žen doma, ale uznává se právo na spravedlivou mzdu a na osobní jistotu pracovníka a jeho/její rodinu. Když se mluví o náležité povaze práce, popisuje ji Benedikt XVI. jako práci, která je svobodně zvolena, která efektivně spojuje pracovníky, muže i ženy, s rozvojem jejich komunity; práci, která umožňuje pracovníkovi, aby byl respektován a nebyl diskriminován; práci, která umožňuje rodinám, aby uspokojily své potřeby a poskytly vzdělání dětem, aniž by děti samy byly nuceny pracovat. Dřívější papežové by poslední větu doplnili o výraz a matky.
Benedikt XVI., jak se zdá, tiše přijal, že rodina se dvěma živiteli resp. se dvěma kariérami je novou sociální a ekonomickou normou.
Takže se prostě uznává dnešní realita. V rozvinutém světě od šedesátých let prolomil kapitalistický hlad po práci dospělých žen ty právní a kulturní bariéry, jež vytvořilo předchozích 100 let na ochranu matek a domova. V rozvinutém světě se ženské zaměstnání prostě předpokládá. V pokrokovém pohledu je matka pečující o domov v nejlepším případě antikvární kuriozitou.
Ale tento posun klade znepokojivé otázky co do povahy katolické rodiny. Byl bohatý koncept komplementarity mužů a žen rovných co do důstojnosti, ale rozdílných co do funkce oslaben? Ustoupil křesťansko-demokratický obraz matek na plný úvazek švédskému modelu genderové rovnosti na pracovišti?
Benedikt XVI. mluví na mnoha jiných místech o důstojnosti mateřství, ale mlčení této jeho encykliky o rodinných rolích je dvojznačné: a tato dvojznačnost může podrýt samotnou instituci, kterou se papež snaží usilovně chránit. Doufejme, že příští encyklika tuto otázku vyjasní.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.