28.07.2009, Steven W. Mosher, PRI, z angličtiny přeložila mf
Jelikož jsem se právě vrátil z Číny, nadzvedla mne opatrná formulace autorů článku v Science, že v minulosti některé politické iniciativy v Asii zahrnovaly donucovací prvky. Rád bych ohlásil, že na jihu provincie Hebei (podle očitých svědků, s nimiž jsem hovořil), byly shromážděny stovky těhotných žen a donuceny k potratu smrtící injekcí. Je příznačné, že autoři v minulosti tleskali čínské politice jednoho dítěte a tak projevili svou zaujatost pro státní programy plánování rodiny i což je totéž své hluboké opovržení vůči univerzálně uznávanému právu rodičů určovat počet dětí a odstupy mezi nimi.
Členům britské parlamentní skupiny se zřejmě zdá, že programy plánování rodiny v rozvojových zemích jsou zcela dobrovolné, ale mohu vás ujistit, že to neplatí ani v Asii, ani v Africe, ani v Latinské Americe. Náš PRI (Institut populačního výzkumu) dokumentoval ve 40 zemích vážná porušení lidských práv v rámci toho, co by se správně mělo nazývat programy populační kontroly. Aby prosadili svůj názor, poukazují autoři na přehledy, podle nichž je zde nesplněná potřeba antikoncepce, ale nástroje těchto přehledů, na něž jsem poukázal jinde, jsou falešné. Jsou určeny a interpretovány tak, aby dokázaly to, co by se teprve mělo objektivně zkoumat.
Přesto mě potěšilo, že autoři jsou zjevně znepokojeni celosvětově klesající porodností, jež by mohla citelně omezit rozsah jejich kontrolních opatření, především v subsaharské Africe. Který jiný kontinent by mohl zdůvodnit jejich zásahy? Rozvinutý svět umírá. Jižní Amerika se blíží úrovni prosté reprodukce a i Asie za posledních dvacet let dramaticky zredukovala svou porodnost. Robustní porodnost už existuje jen v Africe.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Britští zákonodárci tvrdí, že bude těžké dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) bez podstatného navýšení výdajů na populační kontrolu. Ale jejich zdůvodnění jsou zkreslená, ba násilná. Hned to vysvětlím.
Tito lidé tvrdí, že je takřka nemožné dosáhnout MDG v odstranění krajní chudoby a hladu bez populační kontroly. Nepřijde nikomu divné, že snaha vyhladit chudobu a hlad zahrnuje i vyhlazení chudých a hladových? Ti potřebují chleba, a my jim dáváme antikoncepci. Oni žádají o pomoc proti malárii a HIV/AIDS, a my je sterilizujeme.
I když se programy populační kontroly obecně omlouvají pomocí chudým a utlačeným, jsou v pozadí jiná, méně propagovaná zdůvodnění. Podívejme se na tvrzení Populačního fondu OSN, jež autoři citují: Mezi rokem 2000 a 2015 vstoupí do plodného věku 1.5 miliardy mužů a žen mezi 20 a 24 lety. Jestliže nenajdou práci, způsobí to politickou nestabilitu. Tento pocit připomíná neslavné memorandum Národní bezpečnosti, jež v roce 1974 tvrdilo, že vysoká porodnost vede ke komunistickým povstáním. Tak se populační kontrola stala zbraní studené války. Tvrdí autoři nynější studie zcela vážně, že populační kontrolou snížíme nezaměstnanost? A čím zájmům slouží?
Jako asi každý, i já tleskám požadavku MDG na základní vzdělání pro všechny, tedy pro hochy i pro děvčata. Ale toho lze docílit lidštěji než snižováním porodnosti. Konec konců, hlavní obětí programů populační kontroly jsou nenarozené a novorozené holčičky, jež jsou v obrovských počtech potráceny nebo odkládány, aby se zajistilo bezpečné narození jejich kulturně preferovaným bratrům. Také si všimněme, že autoři vidí základní vzdělání především jako způsob, jak bránit dívkám ve sňatku a mateřství. A to je velmi zúžený pohled na lidský potenciál.
Dalším cílem tisíciletí je prosazování rovnosti pohlaví a svobody rozhodování pro ženy, jehož se podle autorů dosáhne plánováním rodiny. Nenahlížím, jakou svobodu rozhodování dají ženám programy kontroly porodnosti financované ze zahraničí. Ty z nich daleko spíše dělají rozmnožovací stroje, jež je třeba zastavit. Náš PRI provedl v několika afrických zemích průzkumy, jež ukazují, že i když si ženy přejí mnoho forem zdravotní péče, reprodukční zdraví k nim nepatří. Mají-li se ženy svobodně rozhodovat a být zdravotně uvědomělé, pomozte jejich zdraví i zdraví jejich rodin tím, že jim poskytnete antibiotika, vitaminové doplňky, tablety proti malárii atd.
Nikdo nepopírá důležitost snížení dětské úmrtnosti, což je další cíl MDG. Lze ho dobře dosáhnout základní zdravotní péčí a rozumnou výživou. Místo toho nás autoři chtějí vést klikatou a nepřímou cestou a snižovat dětskou úmrtnost [] prodlužováním období mezi porody. I kdyby bylo pravda, že asi milionu kojeneckých úmrtí ročně by se dalo zabránit, kdyby odstupy mezi porody činily dvě a více let, ať mi autoři netvrdí, že právě to je jejich primární motivací a že je to nejúčinnější nástroj.
Jejich skutečným cílem zcela zjevně je eliminovat ten milion dětí, které se narodí dříve než 24 měsíců po předchozím dítěti. Snížení kojenecké úmrtnosti je pouze krycí tvrzení, jež má zakrýt tento cíl tedy, jak připouští i citovaný článek další snížení plodnosti.
Totéž platí i pro další cíl tisíciletí zlepšení zdraví matek. Autoři tvrdí, že plánování rodiny zachrání životy, protože omezí nezamýšlená těhotenství a nebezpečné potraty; ale to je jen vedlejší efekt jejich hlavního cíle, jímž je snížit počet nenarozených dětí. Jak už dnes ví každý, je třeba pro snížení mateřské úmrtnosti především vyřešit problém porodů bez zdravotní asistence. Uděláte-li to, pak místo uváděných 150.000 životů zachráníte desetinásobek.
Zpráva uzavírá tvrzením, jež odráží původní, už zdiskreditovanou tezi o populační bombě: nezpomalí-li se populační růst v těch nekolika málo zemích, kde je to ještě problém pak budou stamiliony rodin trpět chudobou, hladem, nedostatečným vzděláním a nedostatkem pracovních příležitostí.
Autoři tak naznačují: bylo by těm lidem lépe, kdyby se byli nenarodili.
(mezititulky redakce)
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.