Výročí mučedníka komunismu

Před 25 lety, 7. září 1984, zemřel v Římě kardinál Josyf Slipyj, hlava ukrajinské katolické církve. Narozen v roce 1892, studoval filosovii ve Lvově a teologii v Innsbrucku. Byl vysvěcen na kněze v době, kdy carské Rusko okupovalo západní Ukrajinu a zajalo tehdejšího ukrajinského metropolitu. Po dalších studiích v zahraničí se v roce 1922 vrátil do Lvova, kde učil dogmatiku a v roce 1925 se stal rektorem místního semináře. Když počátkem dvacátých let dostali Ukrajinu pod kontrolu bolševici, zahájili boj proti **náboženství.

Dva měsíce po začátku války byl Slipyj vysvěcen na biskupa. 250.000 obyvatel lvovské eparchie a půl milionu obyvatel západní Ukrajiny bylo deportováno. Kněží byli odvlékáni, vězněni a vražděni. Když se v roce 1944 Sověti na Ukrajinu vrátili, poslal metropolita Slipyj delegaci do Moskvy, aby žádal o státní uznání ukrajinské katolické církve. Sověti projevili ochotu, ale za podmínky, že Slipyj uplatní svůj vliv, aby se ukrajinští povstalci stáhli a vzdali se nároku na národní nezávislost. To Slipyj odmítl a nastalo další pronásledování. 10 biskupů, 1400 kněží a 800 řeholnic je zaplatilo životem. V roce 1945 byl zatčen i Slipyj a spolu s ním bylo uvězněno dalších 800 kněží. Dostali na výběr buď přestoupit k pravoslaví, nebo být odsouzeni.

Slipyj byl odsouzen k osmi letům nucených prací. Prošel tábory v Maklakovu, Vjatce, Novosibirsku, Pečoře, Krasnojarsku, na Kamčatce, v Jenisejsku, ve Vorkutě a Mordovii. Mezitím všechny katolické farnosti zabrali pravoslavní. Být katolíkem začalo být trestné.

Papež Pius XII. se snažil Ukrajincům a jejich metropolitovi pomoci. V této souvislosti vydal dvě encykliky - Orientales omnes ecclesias (1945) a Orientales ecclesia(1952). Západní katolický svět se ale o Ukrajinu nestaral.

Když v roce 1953 vypršel metropolitovi trest, byl znovu odsouzen na pět let nucených prací. V roce 1958 byl odsouzen potřetí, v roce 1962 počtvrté. Nejhorším utrpením prošel v Intě u Komi u polárního kruhu.

V roce 1962 se KGB znovu pokusilo metropolitu zlákat: za přestup k pravoslaví mu nabízelo patriarchát vší Rusi. Slipyj odmítl.

Slipyjovo propuštění vyjednal papež Jan XXIII. s Chruščovem. Když byl propuštěn, ptal se Slipyj: "Znamená mé propuštění také svobodu pro řecko-katolickou církev?" Bylo mu slíbeno, že o této otázce bude moci jednat v Moskvě. Chtěl se také vrátit do Lvova. To mu nebylo umožněno.

Po celá léta usiloval o podporu ukrajinské katolické církve a o zastání pro pronásledované věřící. Zemřel, aniž by dosáhl svého cíle. Hlas trpících byl na Západě oslyšen a místo toho se začal požadovat dialog s ateisty. Teprve v roce 1990 vystoupila Církev z katakomb a následujícího roku se Slipyjův nástupce, kardinál Lubačivskyj, vrátil do vlasti.