Výročí mučedníka komunismu

07.09.2009, Kathnet


Před 25 lety, 7. září 1984, zemřel v Římě kardinál Josyf Slipyj, hlava ukrajinské katolické církve. Narozen v roce 1892, studoval filosovii ve Lvově a teologii v Innsbrucku. Byl vysvěcen na kněze v době, kdy carské Rusko okupovalo západní Ukrajinu a zajalo tehdejšího ukrajinského metropolitu. Po dalších studiích v zahraničí se v roce 1922 vrátil do Lvova, kde učil dogmatiku a v roce 1925 se stal rektorem místního semináře. Když počátkem dvacátých let dostali Ukrajinu pod kontrolu bolševici, zahájili boj proti **náboženství.

Dva měsíce po začátku války byl Slipyj vysvěcen na biskupa. 250.000 obyvatel lvovské eparchie a půl milionu obyvatel západní Ukrajiny bylo deportováno. Kněží byli odvlékáni, vězněni a vražděni. Když se v roce 1944 Sověti na Ukrajinu vrátili, poslal metropolita Slipyj delegaci do Moskvy, aby žádal o státní uznání ukrajinské katolické církve. Sověti projevili ochotu, ale za podmínky, že Slipyj uplatní svůj vliv, aby se ukrajinští povstalci stáhli a vzdali se nároku na národní nezávislost. To Slipyj odmítl a nastalo další pronásledování. 10 biskupů, 1400 kněží a 800 řeholnic je zaplatilo životem. V roce 1945 byl zatčen i Slipyj a spolu s ním bylo uvězněno dalších 800 kněží. Dostali na výběr buď přestoupit k pravoslaví, nebo být odsouzeni.

Slipyj byl odsouzen k osmi letům nucených prací. Prošel tábory v Maklakovu, Vjatce, Novosibirsku, Pečoře, Krasnojarsku, na Kamčatce, v Jenisejsku, ve Vorkutě a Mordovii. Mezitím všechny katolické farnosti zabrali pravoslavní. Být katolíkem začalo být trestné.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papež Pius XII. se snažil Ukrajincům a jejich metropolitovi pomoci. V této souvislosti vydal dvě encykliky - Orientales omnes ecclesias (1945) a Orientales ecclesia(1952). Západní katolický svět se ale o Ukrajinu nestaral.

Když v roce 1953 vypršel metropolitovi trest, byl znovu odsouzen na pět let nucených prací. V roce 1958 byl odsouzen potřetí, v roce 1962 počtvrté. Nejhorším utrpením prošel v Intě u Komi u polárního kruhu.

V roce 1962 se KGB znovu pokusilo metropolitu zlákat: za přestup k pravoslaví mu nabízelo patriarchát vší Rusi. Slipyj odmítl.

Slipyjovo propuštění vyjednal papež Jan XXIII. s Chruščovem. Když byl propuštěn, ptal se Slipyj: "Znamená mé propuštění také svobodu pro řecko-katolickou církev?" Bylo mu slíbeno, že o této otázce bude moci jednat v Moskvě. Chtěl se také vrátit do Lvova. To mu nebylo umožněno.

Po celá léta usiloval o podporu ukrajinské katolické církve a o zastání pro pronásledované věřící. Zemřel, aniž by dosáhl svého cíle. Hlas trpících byl na Západě oslyšen a místo toho se začal požadovat dialog s ateisty. Teprve v roce 1990 vystoupila Církev z katakomb a následujícího roku se Slipyjův nástupce, kardinál Lubačivskyj, vrátil do vlasti.



Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.