Pozor na prezervativy

Úspěch papežské pouti záleží na Benediktu XVI. jen do určité míry. Ve skutečnosti jsou rozhodující poslední týdny před cestou a způsob, jakým se česká církev, její představitelé i laičtí katolíci, každý po svém, zaangažují ve veřejné debatě o této návštěvě.

V rámci příprav na papežskou pouť jsem připravil řadu rozhovorů s Poláky žijícími v Čechách, zpravidla s polskými kněžími. Výběr jsem měl široký, a tak jsem se snažil vybrat nejlepší. Ty, kteří si skutečně zamilovali Čechy a zdejší církev a vynaložili velké úsilí, aby se bohemizovali. Věřte mi, jsou tací. Když jsem se ptal na problémy české církve, na to, co jim nejvíc vadí, nejčastěji poukazovali na bídu v misijní oblasti. Čeští katolíci slyšel jsem nejednou si zvykli na to, že jsou menšinou, že kolem nich jsou nekatolíci. Spása nevěřícího souseda je nezajímá, nebo už vůbec nespojují spásu s náboženskou příslušností.

Do misijní země, jako je Česko, Benedikt XVI. nepříjíždí jen za katolíky. A není také pravda, že nekatolíkům musí být lhostejné, co papež říká. Během loňské cesty, do rovněž již misijní Francie, se o papežových slovech diskutovalo dost vážně také mimo Církev, v médiích veskrze světských. O tom, že nekatolíci dokáží pochopit a ocenit učení Benedikta XVI. jsme slyšeli nečekaně také v minulém týdnu. Mám na mysli deklaraci 68 protestanských intelektuálů, kteří se postavili za poslední encykliku Benedikta XVI., Caritas in veritate, a vyzvali k jejímu čtení. Významné na tom je, že signatáři pocházeli z takzvaných evangelikálních společenství, tedy z nejpočetnějšího a nejdynamičtějšího proudu dnešního protestantismu, který se nezřídka staví ke katolické církvi konfrontačně a někdy jí přetahuje věřící, např. v Latinské Americe.

Papežská slova tedy mohou promlouvat k lidem mimo Církev. Cesta do České republiky k tomu může být vynikající příležitostí, ovšem pod jednou podmínkou, že se stane pozitivní mediální událostí. Bude to záležet na novinářích, na jejich solidnosti, ale také na nás, na tom, zda jim chceme pomoci a zda kvůli nedostatku mediální taktiky nezabředneme do debaty o druhořadých věcech. Po mediální stránce může být návštěva v České republice stejnou katastrofou jako cesta do Afriky, kterou ovládl problém prezervativů, neopatrně pojednaný vatikánským mluvčím během tiskové konference na palubě letadla. Pro české novináře bude daleko snažší psát o katedrále, konkordátu, restitucích majetku než hledat smysl papežových slov. A budou o tom psát, a dost možná pouze o tom, pokud lidé v Církvi, hierarchové stejně jako laičtí katolíci, si už nyní, několik týdnů před cestou, neuloží naprosté mlčení na tato důležitá, leč druhořadá témata.