17.09.2009, Michaela Freiová
Přitom se dosud doslova ucpávají ústa všem, kdo si dovolí poukázat na to, že populační vývoj Evropy je hrozivý. Když na Prvním světovém kongresu rodin, který se konal v Praze roku 1997, doložil profesor Didier LeCaillon, že Evropě už od šedesátých let hrozila populační imploze, která v nejbližší době vyvrcholí, nezajímalo to česká média ani dost málo: výjimkou byl zesměšňující článek Radima Uzla v Rudém právu. Letos se konal už čtvrtý kongres rodin, tentokrát v Amsterodamu, a zde už došlo k fyzickým útokům: luza zdevastovala část budovy, kde se kongres konal.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Nevůle křesťanské Evropy k dětem a její strach z vlastní budoucnosti je přitom rozhodujícím prvkem růstu islámské populace v evropských zemích: nelze vyčítat muslimům, že mají dětí hodně je naše chyba, že jich mají více než my.
Sebelepší rodinná politika tuto situaci nezmění. Motivace k zakládání větších rodin je primárně náboženská: jen lidé, kteří mají svým dětem co předat, se z nich dokážou těšit. Jen lidé, kteří věří ve spásu jako konečný cíl života, mají i v pozemském životě odvahu do budoucnosti. Vazba mezi rodinou a náboženstvím je nerozlučitelná: právě v rodině se náboženství předává a právě náboženství rodinu podporuje a chrání.
Říká se, že i v katolických zemích je porodnost nízká: to rozhodující však není konfese, ale intenzita náboženské praxe. Hodně dětí mají lidé praktikující, ne lidé nábožensky vlažní. To rozhodující kritérium by snad bylo možné nazvat vůle ke smyslu života.
Salcburský biskup a obhájce života Andreas Laun napsal: Nikoli muslimové, nýbrž vlažní, lhostejní křesťané ohrožují Evropu. Přenechali moc liberálům a ateistům. Ti pak spustili proces umírání Evropy na blahobyt. Zejména katolíci se musejí probudit a dát Evropě, co potřebuje změnu smýšlení skrze novou evangelizaci. Teprve pak mohou politici přicházet s vhodnými propopulačními opatřeními.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
29.09.2026, RC Monitor 17/2026
Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.