Sváteční host

24.09.2009,

Staroslověnská legenda o svatém Václavu mluví o naší zemi jako o krajině severní, nad jiné drsné a ve víře lhostejné. Do této drsné země přijíždí papež a zastihuje ji ve chvíli, kdy se propadá do politického chaosu. ** Ale papež je člověkem, který myslí v dlouhodobější perspektivě, než jsou politické otřesy a krize. Je proto znepokojen známkami civilizačního rozpadu v celé Evropě: to celá Evropa opouští a podceňuje své křesťanské dědictví. Prezident Klaus, který má zvláštní talent šlápnout v historické debatě do čehosi páchnoucího, dokonce řekl, že Evropa žádnou společnou ideu nejenže nemá a mít nemůže, ale ani ji nepotřebuje.

Civilizační krize, v níž žijeme, bývá charakterizována jako postkřesťanská doba. Ale jak před časem řekl jeden z velkých biskupů naší doby doba těsně předkřesťanská se nápadně podobala té dnešní. Výzvy, jimž čelíme jako dnešní katolíci, jsou podobné těm, jimž čelili první křesťané demoralizující blahobyt, ztráta smyslu pro veřejné věci, démografická imploze: a to by nám mohlo pomoci uvědomit si perspektivu, v níž oni tehdy evangelizovali svou kulturu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jak evangelizoval svatý Václav onen stále ještě barbarský prostor, v němž mu bylo dáno vládnout? Vnáší sem například myšlenku křesťanské charity, na níž se podílel osobně. Přispěl i k posílení práva: zřídil pro lid zákonodárství, jež nerozlišuje mezi chudým a bohatým, v rozsuzování býval obezřelý, jak praví legenda. Snažil se o odstranění brutality v prosazování práva, snažil se dokonce i o odstranění mučení během vyšetřování, což byla myšlenka víc než pokroková.

Kníže Václav bojoval také s otroctvím: jak aktuální věc v naší době, kdy se masivně rozrůstá obchod s lidmi!

Na Václavově působení vidíme také zásadní, nový rys křesťanského náboženství: jeho vazbu na přirozený rozum a na vzdělání. Nová evangelizace, o níž mluví dnešní papežové, nevede slovy kardinála Lustigera přes podíl na politické moci, ale přes nové obrácení kultury. Vzdělání je zde alfou a omegou.

Papež Benedikt, který desítky let působil právě jako vysokoškolský pedagog, neskrývá dnes své obavy z oslabení racionality v dnešní evropské kultuře. Právě on už před časem poukázal na to, že dnešní Evropa trpí sebenenávistí, že si odmítá vážit sebe samotné. O to vítanějším hostem je v naší nadmíru drsné, postkomunistické zemi, která potřebuje reevangelizaci své kultury víc než mnohé jiné.

Michaela Freiová

Další články

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.