Sváteční host

24.09.2009,

Staroslověnská legenda o svatém Václavu mluví o naší zemi jako o krajině severní, nad jiné drsné a ve víře lhostejné. Do této drsné země přijíždí papež a zastihuje ji ve chvíli, kdy se propadá do politického chaosu. ** Ale papež je člověkem, který myslí v dlouhodobější perspektivě, než jsou politické otřesy a krize. Je proto znepokojen známkami civilizačního rozpadu v celé Evropě: to celá Evropa opouští a podceňuje své křesťanské dědictví. Prezident Klaus, který má zvláštní talent šlápnout v historické debatě do čehosi páchnoucího, dokonce řekl, že Evropa žádnou společnou ideu nejenže nemá a mít nemůže, ale ani ji nepotřebuje.

Civilizační krize, v níž žijeme, bývá charakterizována jako postkřesťanská doba. Ale jak před časem řekl jeden z velkých biskupů naší doby doba těsně předkřesťanská se nápadně podobala té dnešní. Výzvy, jimž čelíme jako dnešní katolíci, jsou podobné těm, jimž čelili první křesťané demoralizující blahobyt, ztráta smyslu pro veřejné věci, démografická imploze: a to by nám mohlo pomoci uvědomit si perspektivu, v níž oni tehdy evangelizovali svou kulturu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jak evangelizoval svatý Václav onen stále ještě barbarský prostor, v němž mu bylo dáno vládnout? Vnáší sem například myšlenku křesťanské charity, na níž se podílel osobně. Přispěl i k posílení práva: zřídil pro lid zákonodárství, jež nerozlišuje mezi chudým a bohatým, v rozsuzování býval obezřelý, jak praví legenda. Snažil se o odstranění brutality v prosazování práva, snažil se dokonce i o odstranění mučení během vyšetřování, což byla myšlenka víc než pokroková.

Kníže Václav bojoval také s otroctvím: jak aktuální věc v naší době, kdy se masivně rozrůstá obchod s lidmi!

Na Václavově působení vidíme také zásadní, nový rys křesťanského náboženství: jeho vazbu na přirozený rozum a na vzdělání. Nová evangelizace, o níž mluví dnešní papežové, nevede slovy kardinála Lustigera přes podíl na politické moci, ale přes nové obrácení kultury. Vzdělání je zde alfou a omegou.

Papež Benedikt, který desítky let působil právě jako vysokoškolský pedagog, neskrývá dnes své obavy z oslabení racionality v dnešní evropské kultuře. Právě on už před časem poukázal na to, že dnešní Evropa trpí sebenenávistí, že si odmítá vážit sebe samotné. O to vítanějším hostem je v naší nadmíru drsné, postkomunistické zemi, která potřebuje reevangelizaci své kultury víc než mnohé jiné.

Michaela Freiová

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.